Čínský poradce Miloše Zemana ze skupiny CEFC byl obviněn z uplácení

Čínský poradce Miloše Zemana ze skupiny CEFC byl obviněn z uplácení

Zvláštní ekonomický poradce prezidenta Miloše Zemana, čínský podnikatel Jie Ťien-ming čelí ve své vlasti obvinění z uplácení vysoce postavených politiků. Bývalý předseda představenstva podnikatelské skupiny CEFC měl podle čínské státní televize uplácet tajemníka Čínské komunistické strany výměnou za získání podílu v tamní bance Bank of Hainan.

Prezident Zeman Jie Ťien-minga jmenoval svým poradcem v roce 2015. Mluvčí Ovčáček tehdy uvedl, že Jie Ťien-ming je Zemanovým speciálním poradcem pro Čínskou lidovou republiku, pro ekonomické otázky a otázky ekonomického rozvoje. CEFC, kterou Jie Ťien-ming řídil, chtěla z Česka rozvíjet svoje evropské aktivity a koupila zde podíly v několika firmách, například Travel Service, Pivovary Lobkowicz Group nebo Žďas Žďár nad Sázavou. Majetkový podíl získala i ve fotbalové Slavii a koupila také několik lukrativních nemovitostí.

Letos na jaře se ale skupina CEFC dostala do finančních potíží a musel ji převzít čínský stát, zastoupený skupinou Citic. V ČR za tím účelem vznikla akciová společnost Citic Europe, jejímž prostřednictvím chce mateřská Citic převzít kontrolu nad českými aktivy skupiny CEFC.

Jie Ťieng-min počátkem roku zmizel z povrchu zemského a v březnu pak čínské úřady oznámily, že byl zatčen a že je vyšetřován kvůli podezření z ekonomické kriminality. Záhy po jeho zmizení se kancléř Vratislav Mynář, poradce Martin Nejedlý a zástupce CEFC Jaroslav Tvrdík vypravili do Číny na prezidentův pokyn zjistit, zda CEFC bude pokračovat v investicích v Česku, o čemž prý byli ujištěni. Novináři spekulovali o skutečném účelu a motivu cesty, ale nakonec nebylo zjištěno nic, co by bylo v rozporu s oficiálním vysvětlením.

Prezident se od poradce, který „není součástí klasického poradního sboru“, jak pozici vysvětluje Hrad, zatím distancovat nehodlá. „Pokud bude odsouzen, poradcem samozřejmě přestane být,“ uvedl k tomu prezidentův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček.

Český a slovenský prezident se vydají po stopách Masaryka historickým vlakem

Český a slovenský prezident se vydají po stopách Masaryka historickým vlakem

Miloš Zeman a Andrej Kiska se chystají na konci července na společnou cestu historickým vlakem po stopách Tomáše Garrigua Masaryka. Připomenou si tak 100. výročí vzniku Československa a jeho prvního prezidenta.

Oba prezident se podle plánu setkají 29. července v Hodoníně, kde se Masaryk narodil. První zastavení bude u místní sochy TGM, kde státníci položí květiny. Na nádraží bude připravena historická vlaková souprava tažená parní lokomotivou včetně salonního vozu Aza 80, který byl vyroben přímo pro Masaryka k jeho 80. narozeninám. TGM ho prvně použil při cestě na zotavenou na francouzskou Riviéru. Později jím jezdil po Československu i do zahraničí.

Celá cesta vlakem potrvá přibližně čtyři hodiny a povede z Hodonína do slovenských Topoľčianek, kde na zdejším zámku Masaryk pravidelně a rád pobýval. Užíval jej jako své letní sídlo, dokonce zde přijímal i státní návštěvy. Častým hostem byl také Karel Čapek, s jejich rozhovorů později vznikla známá kniha „Hovory s TGM“.

Prezidenti si po cestě dají společný oběd a budou také jednat mezi čtyřma očima. Jinak je bude doprovázet zástupce Českých drah a slovenský historik, který se specializuje na působení Masaryka na Slovensku.

Za poslední rok se jedná už o Zemanovu třetí návštěvu východních sousedů. Andrej Kiska je pak pozván do Prahy na 28. října, kdy budou vrcholit oslavy založení republiky.

V Praze probíhá česko-ruské fórum, zdravici poslal i Vladimir Putin

V Praze probíhá česko-ruské fórum, zdravici poslal i Vladimir Putin

Dnes se v Černínském paláci na Pražském hradě koná Česko-ruské fórum, které se má stát platformou pro nepolitickou diskusi mezi českými a ruskými vědci, historiky a představiteli kultury. Memorandum o vzniku fóra loni v listopadu podepsal prezident Miloš Zeman během své návštěvy Ruska. Česká strana si od akce slibuje, že se po letech marného snažení dostane k ruským archivním materiálům.

Proti memorandu se už vloni zvedla vlna protestů. Kritici upozorňují především na to, že fórum může být využito k ruské propagandě v rámci hybridní války proti středoevropským státům. Otevřený protestní dopis podepsali například neúspěšný prezidentský kandidát Pavel Fischer, ředitel organizace Člověk v tísni Šimon Pánek nebo spisovatelka Petruška Šustrová.

Některým historikům z Ústavu pro studium totalitních režimů pak vadilo, že na fóru má vystoupit i ředitel ÚSTR Zděnek Hrazda. Ten se chtěl fóra zúčastnit právě kvůli tomu, aby se pokusil získat archivní informace o některých zásadních událostech novodobých českých dějin. Hrazda se nakonec kvůli velké kritice na fóru neobjeví, zastoupí ho badatel Adam Hradílek.

K účastníkům fóra patří například rektoři několika ruských univerzit nebo ředitel ruské Federální archivní agentury (Rosarchiv) Andrej Artizov. Českou stranu zastoupí mezi jinými předseda české části česko-ruské komise historiků a archivářů Jan Němeček.

Archivní dokumenty, které chce česká strana od Rusů získat, by měly vyjasnit například osudy českých legionářů, období před počátkem druhé světové války, okolnosti komunistického převratu v roce 1948 či okupace Československa v srpnu 1968. Standardní postup je takový, že ÚSTR požádá vládu, která oficiálně vznese žádost vládě cizího státu. V praxi je takový postup ale zdlouhavý, a ne vždy úspěšný. Čeští historici doufají, že se jim podaří získat přístup k archivním materiálům například cestou přímé spolupráce historických ústavů.

Ruský prezident Vladimir Putin na dálku pozdravil všechny účastníky fóra. „S potěšením oznamuji, že o účast na fóru mají zájem představitelé vládních úřadů, regionálních orgánů, uznávaní vědci a zástupci kultury. Pozornost bude věnována hlavně spolupráci v oblasti vzdělávání a společné práci při záchraně našeho společného kulturního a duchovního dědictví,“ uvedl Putin. Dále prý doufá, že diskuse poslouží „k upevnění dvoustranné humanitární spolupráce, jež je tradičně důležitou součástí rusko-českých vztahů“.

Miloš Zeman se do Bílého domu určitě podívá, řekl Trumpův exporadce

Miloš Zeman se do Bílého domu určitě podívá, řekl Trumpův exporadce

Na pražský Žofín dnes dorazil face, bývalý strategický poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Vystoupí zde na konferenci s názvem „Co se to děje v Americe?“, kterou pořádá Centrum transatlantických vztahů CEVRO Institutu.

Steve Bannon je bývalý důstojník námořnictva, v životě si vyzkoušel i práci filmového producenta, investičního bankéře nebo šéfa zpravodajského webu. Od loňského srpna byl šéfstratégem Donalda Trumpa, kterému výrazně pomohl k získání křesla. Nyní se živí jako profesionální řečník, a právě kvůli debatě o současné politické situaci v USA ve vztahu k mezinárodnímu obchodu přijel do Prahy.

Bannonovu návštěvu platí ve spolupráci s CEVRO Institutem český zbrojařský koncern Czechoslovak Group podnikatele Jaroslava Strnada, do jehož impéria patří na dvě desítky společností vyrábějících vojenskou techniku – např. automobilka Tatra, AVIA Motors nebo výrobce radarů Retia. Od konference si zbrojaři slibují získávání dalších zakázek na americkém trhu. „Bannon působí jako magnet a dokáže přitáhnout pozornost,“ vysvětlil mluvčí skupiny.

Ještě před začátkem debaty se MF Dnes podařilo Steva Bannona vyzpovídat ohledně setkání Miloše Zemana s Donaldem Trumpem v Bílém domě, o kterém se již dlouho spekuluje. Vzhledem k tomu, že Bannon býval jedním z nejbližších Trumpových spolupracovníků, má jeho názor váhu. „Donald Trump je ve funkci teprve osmnáct měsíců a já jsem si jistý, že k návštěvě dojde. Takové věci je vždy nutné intenzivně projednat a připravit, ale určitě se to stane,“ řekl.

Bannon zároveň vyvrátil, že by Zeman byl v Bílém domě v nemilosti kvůli dobrým vztahům s Kremlem: „Prezident Trump se na Rusko dívá realisticky. Nikdo neudělal tolik v oblasti sankcí a v reakcích na ruské chování. Dokonce ani Barack Obama. Ale my teď řešíme hlavně situaci v severozápadním Pacifiku, kde je země, která má termonukleární zbraně, balistické rakety a je schopná zasáhnout Osaku, Tokio a dokonce i Spojené státy. Prezident Trump prostě řeší problémy, o nichž nám největší mozky amerických liberálů tvrdily, že nikdy nenastanou,“ dodal.

Slovenský prezident Andrej Kiska oznámil, že nebude znovu kandidovat

Slovenský prezident Andrej Kiska oznámil, že nebude znovu kandidovat

Andrej Kiska byl v říjnu 2012 první osobou, která oznámila svou kandidaturu ve slovenských prezidentských volbách v roce 2014. V prvním kole skončil za tehdejším premiérem Robertem Ficem, kterého ale v druhém kole s 59 % hlasů s přehledem porazil a stal se tak čtvrtým prezidentem samostatného Slovenska.

Kiska je schopný podnikatel, který za svou kariéru vydělal stovky milionů korun. V roce 1996 se svým bratrem založil splátkovou společnost Tatracredit a o tři roky později založil společnost Quatro, symbol slovenského spotřebního nakupování na splátky. Kromě podnikání se Kiska věnuje i filantropii, v roce 2006 se stal zakladatelem neziskové organizace Dobrý Anjel, která pomáhá rodinám s dětmi v těžkých životních situacích. Její českou obdobu – nadaci Dobrý Anděl – současný slovenský prezident spoluzakládal v roce 2011.

Obdobně jako v Česku, i na Slovensku může být prezidentem zvolena táž osoba maximálně dvakrát po sobě. Andrej Kiska však dnes oficiálně oznámil, že příští rok nebude znovu kandidovat na funkci hlavy státu. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že chce být více se svou rodinou. Upozornil, že nikdy nehovořil o opětovné kandidatuře a důvěru občanů získal na jedno volební období.

„Na mé rozhodnutí mělo vliv vícero okolností. Nikdy jsem se netajil tím, že je pro mě rodinný život důležitý. V uplynulém roce jsme v rodině zažili šťastné i tragické události. Obojí mi připomnělo, že čas strávený s rodinou je nenahraditelný. Pokud má mít život smysl, nemůžeme ji odsouvat,“ řekl Kiska na tiskové konferenci novinářům. Kiskova manželka se totiž po jeho zvolení odmítla přestěhovat z Popradu do Bratislavy a až na výjimky se neúčastnila oficiálního programu hlavy státu. Loni jí zemřel bratr a manželům Kiskovým se narodil syn.

Ve svém projevu Kiska také upozornil na neřešení současných problémů slovenské společnosti a naznačil, že v politice se hodlá nadále angažovat: „Žel, až vražda dvou mladých lidí odhalila, jaké důsledky může mít selhávající stát a zkorumpovaná vládní moc. Pro začátek nové, lepší éry nestačí jen změna vlády. Slovensko potřebuje i změnu vládnutí. Cítím osobní zodpovědnost za to, abych takové změně napomohl. Politický zápas, který jsem začal v roce 2014, nepovažuji za ukončený. Budu přemýšlet, jak nejlépe využít autoritu a důvěru velké části veřejnosti, abych i po ukončení svého působení v úřadu prezidenta pomohl k začátku nové éry na Slovensku.“

Izraelský prezident poděkoval Zemanovi za podporu a pozval jej na návštěvu

Izraelský prezident poděkoval Zemanovi za podporu a pozval jej na návštěvu

Prezident Miloš Zeman platí za zastánce a přítele Izraele, nedávno dokonce Izraelcům propůjčil historické prostory Pražského hradu k oslavě 70. výročí založení židovského státu. Opakovaně se také vyslovil pro přesun české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Za dlouhodobou podporu Izraele a Židů Zeman loni převzal od Amerického židovského fondu cenu Bojovník za pravdu (Warrior for Truth).

Za iniciativu případného přesunu českého velvyslanectví do Jeruzaléma poděkoval Zemanovi formou dopisu poděkoval také izraelský prezident Reuven Rivlin. Dopis dnes zveřejnil Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček.

Postoj českého prezidenta označil Reuven Rivlin za důkaz „pevného přátelství“ mezi oběma národy a Zemanovi poděkoval za jeho „pevnou pozici“ v otázce Jeruzaléma. V dopise zároveň Zemana pozval k návštěvě Izraele ještě v letošním roce. „Vaše návštěva by mohla posloužit jako vynikající příležitost k dalšímu prohloubení vřelého přátelství a oboustranně výhodné spolupráce mezi Českou republikou a Státem Izrael,“ nabídl Rivlin.

Podle informací z hradního protokolu má Miloš Zeman v plánu pozvání izraelského protějška přijmout a do svaté země se podívat.

Shodou okolnosti dnes odpoledne slavnostním ceremoniálem vrcholí přesun amerického velvyslanectví v z Tel Avivu právě do Jeruzaléma. Stane se tak z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa, který loni v prosinci uznal Jeruzalém za hlavní město Izraele. Proti přesunu protestují Palestinci a kvůli tomu vyhlásili pondělí za „den hněvu”.

Status Jeruzaléma je jedním z klíčových problémů izraelsko-palestinského konfliktu. Bezprostředně po tzv. šestidenní válce v roce 1967 Izrael anektoval východní Jeruzalém a učinil z něj de facto součást hlavního města. Palestinci ale východní část Jeruzaléma okupovanou Izraelem považují za budoucí hlavní město vlastního státu. V rámci mezinárodního společenství je status „sjednoceného Jeruzaléma“ jako izraelského „věčného hlavního města“ kontroverzní. I když některé země udržují v Jeruzalémě své konzuláty, většina ambasád je umístěna v Tel Avivu.