Tomio Okamura zvažuje kandidaturu na prezidenta republiky

Tomio Okamura zvažuje kandidaturu na prezidenta republiky

Předseda strany Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura oznámil, že uvažuje o své kandidatuře na prezidenta. Řekl to ve čtvrtek dopoledne před schůzkou s vyjednavači ANO, která se konala v Poslanecké sněmovně. Kromě jiného sdělil, že by se se svou stranou chtěl podílet na vzniku vlády. Společný pohled prý sdílí SPD s ANO třeba na zákon o obecném referendu. Případná koalice těchto dvou stran by však disponovala jen sto hlasy, pro vznik vlády by potřebovali ještě získat podporu třetího subjektu.

Tomio Okamura již jednou na prezidenta kandidoval, v roce 2012 ho ale do souboje o Pražský hrad nepustil Nejvyšší správní soud kvůli chybám při sběru podpisů. Takové riziko Okamurovi nyní nehrozí, neboť jeho strana ve Sněmovně obsadila 22 mandátů. Stačí mu tedy obejít svých 20 poslanců a získat jejich podpisy na kandidátní listinu.

Podle Okamury by měl na Hrad usednout člověk hájící české zájmy a odmítající migraci i islám. Pokud se nikdo takový neobjeví, SPD bude reagovat. „Chceme, aby prezidentem republiky byl člověk, který má nejblíže našemu volebnímu programu, prosazuje přímou demokracii, odmítá islám a odmítá imigranty. Kdyby takový kandidát nebyl k 6. listopadu večer, tak se k tomu budeme muset postavit a uděláme maximum proto, aby prezidentem nebyl člověk, který má opačné programové priority než my,“ sdělil předseda SPD.

Konečné rozhodnutí prý padne právě 6. listopadu, kdy se má během odpoledne Okamura ještě setkat s prezidentem Zemanem na zámku v Lánech. Případní kandidáti musí své přihlášky odevzdat Ministerstvu vnitra nejpozději 7. listopadu.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera nebude kandidovat na prezidenta ČR. Nechce se účastnit negativní kampaně, navíc bez podpory vlastní rodiny.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera nebude kandidovat na prezidenta ČR. Nechce se účastnit negativní kampaně, navíc bez podpory vlastní rodiny.

Místopředseda Senátu Jaroslav Kubera v červenci oznámil, že má dostatek senátorských podpisů pro kandidaturu na prezidenta ČR. Na druhou stranu již mnohokrát řekl, že se ke své kandidatuře vyjádří po podzimních volbách do Sněmovny, které proběhly minulý týden. Nyní potvrdil, že se nebude účastnit bitvy o Hrad. Jako jeden z důvodů uvedl fakt, že jej rodina v kandidování nechce podpořit, navíc se nechce zaplést do negativní kampaně. Ta je pro něj nepřijatelná. A z jeho komentářů je zřejmé, že se republika negativnímu druhu kampaně nevyhne. A jako klíčové je pro něj skutečnost, že se s velikou pravděpodobností stane prezidentem ten současný, Miloš Zeman. Kubera si je jistý, že se Zemanovi podaří obhájit svoji pozici na Hradě zejména díky hlasům voličů hnutí ANO, které s přehledem zvítězilo ve sněmovních volbách. Předseda hnutí Andrej Babiš již v úterý oznámil, že ANO do prezidentských voleb nepošle vlastního kandidáta.

Dále Kuberovi překáží přístup Úřadu pro dohled nad hospodařením stran a hnutí, který se snaží prosadit pravidla pro prezidentskou kampaň za každou cenu. Toto chování považuje za buzeraci. Úřad ho nabádal k registraci, ke zřízení transparentního účtu i přesto, že v té době Kubera ještě nevěděl, zda kandidovat bude.

Místopředseda Senátu se odmítl vyjádřit ke zdravotnímu stavu Zemana, který není moc dobrý, což by mu mohlo bránit v pozici hlavy státu po celé další pětileté období. Myslí si, že ze zdravotních důvodů by Zeman funkci neobhájil, ovšem co se týče hlasů voličů, Kubera má za to, že Zeman má velikou šanci na vítězství.

Současná hlava státu nešetří podporou vůči Babišovi, a teď i vůči šéfovi SPD Okamurovi. Odmítl označení SPD za extremistické uskupení, a zastal se ho jako případného partnera v koalici s hnutím ANO. Prezident se domnívá, že by přínosem pro Česko mohla být i Česká pirátská strana, která ve volbách skončila na třetím místě.

Nad povinný počet podpisů občanů se dostali současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Včetně Kubery se podařilo bývalému českému velvyslanci ve Francii Pavlovi Fischerovi sesbírat podpisy Senátorů. Mezi dalšími uchazeči na Hrad jsou i prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, který získal 22 poslaneckých podpisů, a bývalý šéf automobilky Škoda Vratislav Kulhánek.

ANO nepostaví kandidáta na prezidenta. Babiš: nejde o dohodu, zapomněl jsem na to

ANO nepostaví kandidáta na prezidenta. Babiš: nejde o dohodu, zapomněl jsem na to

Ještě na jaře Andrej Babiš nevylučoval, že hnutí ANO do prezidentské volby nasadí vlastního kandidáta.  Tehdy uvedl, že o tom, jak se k prezidentské volbě hnutí postaví rozhodne referendum mezi členy. Strana se během roku soustředila především na podzimní parlamentní volby. Po skončení povolebního jednání poslaneckého klubu hnutí ANO, které proběhlo v úterý ale Babiš oznámil, že „dneska jsme to nestihli.“

Když novináři Babišovi připomněli, že nejzazší datum podání přihlášky kandidáta je 7. listopadu, dodal: „Vyvíjí se to tak, že budeme mít problém to stíhat. Nevěděl jsem, že ten termín je už sedmého.“ Podle něj je nasazení vlastního kandidáta na poslední chvíli nesmysl. Téma prezidenta navíc není pro hnutí prioritou, v současné době se všichni naplno věnují povolebním vyjednáváním.

Babiš také namítl, že ani ostatní strany nevysílají do prezidentských voleb žádného kandidáta, a tak nevidí důvod, proč by zrovna hnutí ANO mělo. Pokud by se přesto někdo z hnutí chtěl ucházet o křeslo hlavy státu, Babiš mu rozhodně bránit nebude. Podotkl však, že případný zájemce by si to musel „brutálně odmakat v terénu. Jako já jsem odmakal kampaň.“

Vzhledem k tomu, že v nadcházející prezidentské volbě chce svou funkci obhajovat současný prezident Miloš Zeman, v kuloárech se šíří informace o strategické dohodě mezi Babišem a Zemanem. Podle nich hnutí ANO do boje o Hrad nenasadí žádného kandidáta výměnou za to, že prezident jmenuje šéfa ANO premiérem. Andrej Babiš však existenci jakékoli dohody mezi ním a současným prezidentem několikrát popřel.

K dnešnímu dni je tedy kromě Zemana jistých 5 kandidátů – bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš, podnikatel Jiří Horáček, někdejší manažer škodovky Vratislav Kulhánek, zbrojař Jiří Hynek a bývalý velvyslanec Pavel Fisher.

Rektoři se nezúčastní hradních oslav 28. října. Kvůli Zemanovi

Rektoři se nezúčastní hradních oslav 28. října. Kvůli Zemanovi

Tuto sobotu si bude republika připomínat 99. výročí vzniku samostatného českého státu, který byl vyhlášen 28. října 1918. Budoucí prezident T. G. Masaryk v průběhu roku 1918 dosáhl příslibu uznání nezávislosti od hlavních západních mocností a v Paříži ustanovil prozatímní československou vládu. Tehdejší politické strany se mezitím dohodly na vytvoření Národního výboru československého, který měl připravovat převzetí moci. Večer 28. října vydal tento Národní výbor první zákon, a to zákon o zřízení samostatného státu československého. Zároveň zveřejnil provolání, uvozené slavnými historickými slovy „Lide československý. Tvůj odvěký sen se stal skutkem…“

Oslava státního svátku mívá každý rok tradiční program – dopoledne prezident republiky uctí památku T. G. Masaryka u jeho hrobu v Lánech, následně proběhne pietní akt u Národního památníku na Vítkově a odpoledne jmenuje hlava státu na Pražském hradě nové generály. Nejsledovanější bodem bývá večerní slavnostní ceremoniál na Pražském hradě. Zde prezident přednese projev a následně udílí a propůjčuje státní vyznamenání. Do Vladislavského sálu jsou zvány přední osobnosti kulturního a společenského života, mezi jinými i rektoři všech 26 českých vysokých škol.

Miloš Zeman této příležitosti využívá k tomu, aby dal odpůrcům najevo své nesympatie. Letos například poněkolikáté nepozval Mikuláše Beka, rektora Masarykovy univerzity v Brně. Ten upadl v nemilost v roce 2013, kdy odmítl prezidentovo politické vystoupení na univerzitní půdě. Rektor událost komentoval lakonicky: „Ne, pozvánka nepřišla.“ V minulosti Zeman „zapomněl“ pozvat i rektora Jihočeské univerzity Libora Grubhoffera. Ten se provinil tím, že se veřejně zastal Martina C. Putny, kterého Zeman odmítl jmenovat profesorem.

Rektorům ostatních vysokých škol se Zemanův přístup k jejich kolegům krajně nelíbí. V pondělí se proto sešli k poradě o tom, jak se letos zachovají. Rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima k tomu uvedl: „Česká konference rektorů ctí princip: Jeden za všechny, všichni za jednoho.“ Sobotních oslav na Hradě se tak pravděpodobně nezúčastní kromě nepozvaného Beka ani lídři ostatních 25 veřejných vysokých škol. Pražští i někteří přespolní rektoři se dle Zimy sejdou v sobotu v 11.00 na Hradčanském náměstí u sochy T. G. Masaryka. „Myslím, že už je z toho pěkná tradice,“ vyjádřil se rektor ČVUT Petr Konvalinka. Bojkot hraních oslav potvrdil i Petr Sáha z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně: „Omluvím se. Sochu TGM máme hned u rektorátu,“ řekl.

Zeman jmenuje Babiše premiérem, Sobotkovi vzkázal: „Shut up“

Zeman jmenuje Babiše premiérem, Sobotkovi vzkázal: „Shut up“

Prezident Miloš Zeman se v neděli odpoledne z Lánského zámku poprvé vyjádřil k parlamentním volbám. Podle něj „vyhráli ti nejlepší, poražení by se měli sklonit“. Dále vysvětlil, že pro úspěch strany je zásadní charisma jejího předsedy: „Opakuji svou víru uhlířskou, to znamená, že rozhodujícím faktorem pro úspěch jakékoliv politické strany je především osobnost jejího předsedy. Tady vyčnívají tři osobnosti – Babiš, po něm s velkým odstupem Tomio Okamura a spolu s ním Ivan Bartoš. Měli bychom si těchto lidí vážit, protože dovedli svoje strany k úspěchu.“

Podle prezidenta přehání ten, kdo říká že se jednalo o zlomové volby. Jediné zlomové volby byly podle Zemana ty v roce 1990, kdy se měnil politický režim. Překvapivou shodu v hodnocení voleb nachází s bývalým prezidentem Václavem Klausem, který pokáral všechny ty, kteří po volbách tvrdí, že „demokracie prohrála a kdovíkdo vyhrál“. „Takhle není oprávněné, aby o tom někdo mluvil. To je strašná nafoukanost a to já nemám rád. Já musím jednoznačně trvat na tom, že demokracie promluvila. Že volič promluvil. A rozdal karty na další čtyřleté období,“ prohlásil Klaus.

Miloš Zeman se vyjádřil i k povolebnímu sestavování vlády. Ačkoli hlavní vyjednávání ještě neproběhla, prezident má o budoucím premiérovi jasnou představu. „Dodržím svůj slib, který zněl, že vítěze voleb jmenuji premiérem. Kdyby, nedej bůh, vyhrál volby Kalousek, skousnul bych to a jmenoval premiérem jeho,“ řekl Zeman. „Předpokládám, že se zítra (tzn. v pondělí) sejdu s Andrejem Babišem v Lánech. Chci dosáhnout toho, že když jmenuji premiéra, a tím bude Babiš, tak uspěje při hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně,“ popsal novinářům své úmysly.

Za neúspěch ČSSD (jejímž předsedou byl Zeman v letech 1993 – 2001) podle něj nese odpovědnost celá strana. Jako obvykle nevynechal Zeman možnost rýpnout si do Bohuslava Sobotky a připomněl takzvaný lánský puč před čtyřmi lety, kdy málem došlo k sesazení Sobotky z čela ČSSD. „Kdyby měl tehdy jistou míru cti, tak se tam mohl objevit kdokoliv jiný. Nový, energičtější předseda se životní zkušeností, který už něco dokázal,“ shrnul svůj pohled na tuto epizodu sociálních demokratů. „Sobotka by měl po svém výsledku pouze a jedině mlčet. “Shut-up” by vykřikli Angličané,“ vyhnul se Zeman vulgaritám.

Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard zkritizoval tváří v tvář prezidenta Zemana za jeho výroky na Ukrajině

Hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard zkritizoval tváří v tvář prezidenta Zemana za jeho výroky na Ukrajině

Výroky o anexi Krymu přinesly současnému prezidentovi ČR Miloši Zemanovi spoustu kritiky. Například hejtman Plzeňského kraje Josef Bernard jej za toto tvrzení kritizoval veřejně. Ve středu se tito dva politici setkali tváří v tvář od projevu na Ukrajině poprvé. Zeman se při shromáždění Rady Evropy obul do anexe Krymu a navrhoval Kyjevu, aby projednala s Moskvou případnou kompenzaci.

Hejtman při setkání hlavy státu s krajským zastupitelstvem oznámil, že agresi ruských vojsk okupujících část Ukrajiny odsuzují. Narážel na historii Česka, které má rovněž bolestnou zkušenost s okupací v roce 1968. Přál by si, abychom namísto nemístných názorů, jako ten Zemanův, projevili více solidarity jako stát vůči rodinám s dětmi, kteří žijí ve válečné zóně. Prezident Zeman si tak mohl vyslechnout Bernardův projev z bezprostřední blízkosti.

Bernard je v politice poměrně nový. Dlouhodobě působil jako manažer, poté pět let až do roku 2015 pracoval ve společnosti Škoda Transportation na pozici generálního ředitele. Obrovským paradoxem je fakt, že spolumajitel firmy Tomáš Krsek poslal dar v hodnotě 500 tisíc korun na volební kampaň Jiřího Drahoše, který je asi nejvážnějším soupeřem Zemana v blížících se prezidentských volbách.

Hejtman nezačal slovy kritiky na adresu prezidenta Zemana. Nešetřil chválou a zmínil, že si váží jeho postoje k Izraeli a genocidě Arménů, a ujistil ho, že jej vždy Plzeňský kraj přivítá. Po chvíli sebral odvahu a vyjádřil se k jeho výrokům na Ukrajině. Komentářům se nemohl vyhnout, protože už minulý týden se rada kraje sešla a dohodla na usneseních. Rada odmítá Zemanova stanoviska k okupaci Krymu, jelikož je považuje za protichůdné s oficiální zahraniční politikou naší země. Prezident kritiku hejtmana i radních odmítl, protože trvá na svém a tvrdí, že tím neuznal legitimitu anexe. Jednalo se pouze o jeho osobní názor. Doslova řekl, že si ten, kdo přijde na to, jak vrátit Krym Ukrajině, zaslouží Nobelovu cenu míru.

Zeman tak na vlastní kůži pocítil, jak dalece sahají jeho slova. Jeden ze zastupitelů se hlavy státu zeptal, zda je jeho kandidatura na prezidenta v roce 2018 vhodná, vzhledem k jeho věku a zdravotním potížím. Aby toho nebylo málo, někteří plzeňští politici odmítli se Zemanem poobědvat. Na prezidentovi bylo znát, že mu otázky a komentáře k jeho názorům na anexi Krymu nejsou vůbec příjemné. Na otázku ohledně zdraví ale klidně odpověděl, že je rád, že se o jeho zdravotní stav zajímá tolik lidí, a dodal, že se politika dělá mozkem, a ne nohama nebo jinými částmi lidského těla, tudíž v bolavých nohách nevidí problém.

Další odvážná otázka přišla od občana v obci Břasy, který se Zemana dotazoval, zda čeká od svého mluvčího Ovčáčka omluvu za jeho přirovnání EU ke třetí říši. Ten zdůraznil, že se dospělí lidé neomlouvají, tudíž nic čekat nemůže. Navíc citoval britského ministra zahraničí, který o EU řekl, že unie pokračuje v cestě Hitlera a Napoleona.

Na závěr je důležité podotknout, že i když se Zemanovi dostává obrovské kritiky, a spoustě lidem není jeho politika po chuti, veliká škála občanů mu zůstává věrná, což bylo zřejmé i během setkání s občany, kdy se mu dostalo spontánního a dlouhého potlesku.

Vratislav Kulhánek je oficiálním uchazečem o funkci prezidenta. Listinu s kandidaturou již odevzdal ministerstvu vnitra.

Vratislav Kulhánek je oficiálním uchazečem o funkci prezidenta. Listinu s kandidaturou již odevzdal ministerstvu vnitra.

Kandidát na prezidenta Vratislav Kulhánek na tiskové konferenci prohlásil, že odevzdal listinu s kandidaturou na ministerstvo vnitra k projednání, na které je 20 podpisů poslanců. Celkem jej podpořilo 23 poslanců ze šesti politických stran. Mezi politiky, kteří bývalému šéfovi Škody Auto vyjádřili podporu, jsou Stanislav Huml z ČSSD nebo Nina Nováková z TOP 09. Ta se nechala slyšet, že chtěla Kulhánkovi umožnit kandidaturu, jelikož se jedná o demokratický způsob volby. Její hlas pro něj v tom nehraje žádnou roli.

Někteří z poslanců, kteří už svůj mandát neobhajují, nedali Kulhánkovi svůj podpis. Třeba Jeroným Tejc z ČSSD řekl, že mu přijde zbytečné se na závěr na listinu podepisovat, jelikož se rozhodl z aktivní politiky odejít. Naopak část poslanců teprve přemýšlí, komu dají svůj podpis, a zda vůbec. Martin Novotný z ODS prohlásil v Českém rozhlasu, že možná někoho podpoří, aby tak zvýšil konkurenci.

Rovněž dosluhující poslanci mají možnost podpořit prezidentské adepty podepsáním listiny do 25. října, což je poslední den jejich mandátu. Termíny s nově zvolenými poslanci se ovšem překrývají, protože pro ty nové je určen termín pro podepsání listiny na 21. října.

Kulhánek popsal svoje priority v případě vítězství v prezidentských volbách. Chtěl by se především zaměřit na pomoc České republice a jejím postavení v EU. Dále dodržování Ústavy a českých zvyklostí považuje za klíčové ve funkci hlavy státu. Jako nejdůležitější vidí návrat k lidské práci a řemeslům, ke kterým lidé postupně ztrácí úctu. Kulhánek je kandidátem Občanské demokratické aliance. Podařilo se mu nasbírat 35 tisíc podpisů občanů, což není konečné číslo, protože chce ve sbírání pokračovat. Miliardář a předseda ODA Pavel Sehnal se rozhodl sponzorovat celou Kulhánkovu kampaň, jejíž částka se vyšplhala na skoro 7 miliónů korun.

Výklad zákona ministerstva vnitra se liší od minulých voleb prezidenta. Nově z něj vyplývá, že jeden zákonodárce má právo podepsat listinu jednomu a více kandidátům. S tímto výkladem zákona nesouhlasí ústavní právník Jan Kysela, kterému se zdá, že zákon jednoznačně hovoří, že poslanci a senátoři mohou podpořit jednoho adepta jedním podpisem.

V Praze se konal protest proti politice prezidenta Zemana a předsedy ANO Babiše

V Praze se konal protest proti politice prezidenta Zemana a předsedy ANO Babiše

V úterý večer se konala demonstrace s názvem ,,Pánové končíme!´´ před  budovou Pražského hradu, kde demonstrující zabrali prostory před arcibiskupským palácem. Jejím cílem byl odpor k politice současného prezidenta ČR Miloše Zemana a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. Další podobná akce by se měla konat ve čtvrtek na Malostranském náměstí v Praze.

V čele organizátorů stála Šárka Kružíková, která před demonstrací upozorňovala na to, že by se k moci neměl dostat populista typu Babiše nebo Tomia Okamury. Myslí si, že Babiš není vhodným kandidátem na premiéra vlády jednak kvůli tomu, že je trestně stíhaný pro podvody s dotacemi, a protože byl označen jako agent Státní bezpečnosti. Slovenský ústavní soud vrátil případ neoprávněného označení Babiše agentem na začátek. V archivních svazcích StB byl údajně označen pod krycím názvem. Navíc je zakladatel ANO vyšetřovaný kvůli podezření z neoprávněného čerpání dotací Evropské unie. Prezident Zeman je přesto pro jmenování Babiše předsedou vlády, v případě, že ANO vyhraje podzimní volby do Sněmovny.

Účastníci demonstrace rovněž nesouhlasí se Zemanovým výrokem ohledně anexe Krymu a případné kompenzace. Podobně jako vláda a Senát odmítli návrh, že se jednalo o oficiální postoj naší země. Směrem k Hradu vyvěsili nápisy v angličtině, že ,,Česká republika není Miloš Zeman´´. Nápisy ovšem nebyly jedinou formou protestu, k vidění byly i protibabišovské transparenty, například, s nápisem ,,Serou vás vaše děti? Volte ANO a poserete jim život!´´

Filozof Václav Němec se nechal slyšet, že blížící se sněmovní volby mohou přinést zkázu demokracii, pokud v nich vyhraje tyranie populistů, kteří mají tendenci se všemi manipulovat. Doslova řekl, že by ,,hrobaře vyprovodil svinským krokem´´.

Andrej Babiš hlásá, že by měl Evropě pomoct ruský i americký prezident při řešení konfliktu v Sýrii.

Andrej Babiš hlásá, že by měl Evropě pomoct ruský i americký prezident při řešení konfliktu v Sýrii.

V rámci hodnocení proslovu Miloše Zemana na jednání Rady Evropy předseda hnutí ANO Andrej Babiš prohlásil, že si Ukrajina a Rusko musí své problémy vyřešit sami, což považuje za klíčové. Zároveň dodal, že Evropa potřebuje pomoc od ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa při řešení krize v Sýrii.

Současný prezident ČR Miloš Zeman se minulé úterý nechal slyšet, že by Ukrajina měla žádat o kompenzaci za anexi Krymu. Doslova anexi označil za hotovou věc. Podle něj by se měla Kyjev a Moskva dohodnout na kompenzaci finanční cestou nebo prostřednictvím ruské ropy, či zemního plynu. Na Zemanův projev ostře zareagoval ukrajinský prezident Petr Porošenko a několik dalších významných politiků na Ukrajině. I když se jeho názory nezamlouvaly ani řadě českých politiků, Zeman pár dní po proslovu řekl, že se nehodlá omluvit za své výroky, jelikož pouze sdělil svůj osobní názor.

Babiš na to reagoval v pořadu Partie a uvedl, že prezidentova slova vyvolala obrovský nával kritiky. Lídr ANO sám navíc nesouhlasí s anexí Krymu. Připustil ovšem, že sankce se zatím neprojevily jako efektivní řešení. Babiš naléhá na to, aby Evropa pokročila, jak s řešením krize mezi Ukrajinou a Ruskem, ale také v případě Sýrie.

Tvrzení Zemana na shromáždění v Kyjevu zaskočily lídra hnutí STAN Jana Farského, který podotknul, že když prezident, jehož země byla dvacet let v okupaci, prohlásí, že bychom měli vyměnit suverenitu státu za ropu, považuje takový výrok za nepřijatelný. Myslí si, že ruský prezident Putin porušil mezinárodní právo, a nevidí důvod ve zrušení sankcí.

Předseda SPD Tomio Okamura oznámil, že se česká zahraniční politika neposouvá správným směrem, jelikož zmiňované sankce proti Rusku výrazně uškodily českým vývozcům. V pořadu na TV Prima také řekl, že Rusové žijící na Krymu mají právo na sebeurčení sami.

Miloš Zeman se odmítá omluvit za své výroky na Ukrajině. Řekl svůj osobní názor.

Miloš Zeman se odmítá omluvit za své výroky na Ukrajině. Řekl svůj osobní názor.

Současný prezident ČR Miloš Zeman se po ostudě na Ukrajině nechal slyšet, že se za své výroky ohledně Krymu nehodlá omluvit. Sdělil svůj osobní názor, což není důvod k omluvě, uvedl Zeman minulý čtvrtek v pořadu Týden s prezidentem na Barrandově. Prohlásil, že by Ukrajina měla právo chtít veřejnou omluvu v případě, že by se nejednalo o jeho osobní názor. Zeman totiž nemá ve zvyku se omlouvat za to, co si myslí.

V úterý při parlamentním shromáždění Rady Evropy prezident označil anexi Krymu za hotovou věc, a zároveň se nezdráhal Ukrajině poradit, aby se s hlavním městem Ruska dohodla na určité kompenzaci. Nešlo o první myšlenku tohoto rázu. Již v minulosti Zeman označil anexi Krymu za protiprávní. Jak v úterý, tak ve čtvrtek, Zeman oznámil, že by se pokus o navrácení Krymu Ukrajině mohl vymknout kontrole a mohl by vyvolat válku. Což údajně řekl i bývalý německý prezident Joachim Gauck. Jeho kancelář ale odmítá podobné výroky.

Zeman během shromáždění na Ukrajině hovořil o tom, aby se Kyjev a Moskva dohodly na kompenzaci za anexi Krymu, ať už ve finanční podobě nebo poskytnutím ropy a zemního plynu. Diplomacie na Ukrajině ale Zemanovy výroky považuje za zcela nepřijatelné. Ukrajinský prezident Petro Porošenko jeho názory odmítá a premiér Volodymyr Hrojsman o Zemanovi nepřímo řekl, že je psychicky nemocný.

S myšlenkami Zemana nesouhlasí ani někteří čeští politici, kteří tvrdí, že je jeho chování v rozporu se zahraniční politikou vlády. Ambasáda USA v Praze na twitterovém účtu napsala: “Krym je Ukrajina”.

Prezident Zeman se v pořadu Týden s prezidentem vyjádřil i k vyhrožování Donalda Trumpa KLDR. Jeho kroky vůči Severní Koreji se mu zdají směšné. Sankce nevnímá jako řešení, jelikož by situaci mohlo řešit komando, které by mělo za úkol zabít severokorejského vůdce Kim Čong-una. Zeman se nechtěl vyjadřovat na adresu amerického prezidenta Donalda Trumpa, zda zvládá funkci nejmocnějšího muže světa. O režimu v Severní Koreji řekl Zeman jen tolik, že to je odporný režim, který je nemožné potlačit násilnou cestou. K sankcím dodal, že jsou zbytečné, a že nefungují ani v případě Kuby. Zeman není jediný, která by chtěl Kima odstranit. Nedávno média přišla s tím, že Jižní Korea plánuje zřídit speciální jednotku určenou k likvidaci vůdce v Severní Koreji. Na závěr je důležité podotknout, že se vztahy mezi Spojenými Státy a KLDR výrazně vymkly kontrole. Trump totiž v září v OSN prohlásil, že Severní Koreu zničí, pokud Kim nepřestane s jadernými testy. KLDR otočilo do protiútoku a hlásá, že zaútočí na ostrov Guam.