Vladimír Dlouhý přijal Zemanovu nabídku stát se členem jeho expertního týmu

Vladimír Dlouhý přijal Zemanovu nabídku stát se členem jeho expertního týmu

Bývalý politik a ekonom Vladimír Dlouhý přijal nabídku prezidenta Miloše Zemana, aby se stal součástí jeho týmu poradců. V rámci své nové funkce má v úmyslu především hájit zájmy malých i velkých podnikatelů.

Vladimír Dlouhý byl v porevolučních letech jednou z výrazných tváří transformace socialistického hospodářství na tržní ekonomiku. Svého času působil v politice jako místopředseda strany ODA, v letech 1992 – 1997 zasedal v Klausově vládě jako ministr průmyslu a obchodu. Od roku 2014 až do současnosti zastává post prezidenta Hospodářské komory ČR, která je s 15 tisíci členy největším zástupcem podnikatelů v Česku.

„Jsem připraven využít tuto platformu k prosazování zájmů českých podnikatelů, k podpoře ekonomické diplomacie pana prezidenta i ke kultivaci našeho podnikatelského prostředí. Nabídku vnímám především jako expertní práci ekonoma. V žádném případě nejde o podporu politických postojů pana prezidenta ani z mé strany, ani ze strany komory,“ sdělil tiskové komoře ČTK Dlouhý.

Hradní prostředí není Vladimíru Dlouhému cizí, počátkem roku 2013 se dokonce angažoval v první přímé prezidentské volbě. Ministerstvo vnitra ale tehdy jeho kandidaturu odmítlo registrovat kvůli chybějícím podpisům na petičních arších. Svému elektorátu pak doporučil podpořit kandidáta Karla Schwarzenberga. Podle dostupných informací je i přesto vztah Zemana s Dlouhým příznivý a konstruktivní.

Prezident dnes přijal předsedu ČSSD, vláda do konce týdne sestavená určitě nebude

Prezident dnes přijal předsedu ČSSD, vláda do konce týdne sestavená určitě nebude

Předseda ČSSD Jan Hamáček dnes na Pražském hradě seznámil prezidenta Miloše Zemana s nabídkou, kterou sociální demokracie dostala od hnutí ANO na sestavení vlády. Schůzka někdejšího předsedy Zemana se současným lídrem ČSSD probíhala za zavřenými dveřmi.

„Prezident nabídku slyšel a pak ji uslyší grémium. Bylo to jednání mezi čtyřma očima a já zásadně takové jednání nemohu komentovat,“ sdělil Hamáček na krátké tiskovce po skončení schůzky. „My jsme se k jednání s ANO nevrátili, my jsme pouze dostali nabídku ANO,“ upřesnil vyjednávací pozici ČSSD. Dále uvedl, že rozhodně není možné, aby byla už zítra (v pátek – pozn.) sestavena vláda. „Zítra se pouze rozhodne o tom, jestli bude ČSSD pokračovat v jednání s ANO,“ dodal.

Co přesně bylo obsahem nabídky hnutí ANO směrem k ČSSD, aby podpořila vznik vlády tak zatím není jasné. V kuloárech se spekulovalo o nabídce pěti ministerských křesel a obsazení ministerstva vnitra nezávislým expertem, zástupci ANO ale takovou informaci popřeli.

Na rozdíl od několika parlamentních stran prezidentovi nevadí Babišovo trestní stíhání kvůli kauze Čapí hnízdo. Na setkání s představiteli Pirátů ale Zeman řekl, že by si představoval vládu bez extremistů. Prezident prosazuje, aby vznikla koaliční menšinová vláda hnutí ANO a ČSSD s podporou KSČM. Od roku 1989 by se tak jednalo o první vládu, která by stála na podpoře komunistů. Svou představu prezident zopakoval i lídrům ODS a KDU-ČSL, kteří se s ním v uplynulém týdnu setkali.

Česká pošta vydala nové poštovní známky s portrétem Miloše Zemana

Česká pošta vydala nové poštovní známky s portrétem Miloše Zemana

Česká pošta dnes uvedla na trh novou poštovní známku s portrétem prezidenta Miloše Zemana. Jedná se o výrobek ze stejné rytiny jako před pěti lety, tentokrát ale v jiných barvách. Hodnota známky je označena písmenem „A“, což představuje 19 korun za kus dle aktuálního ceníku. Cena známky s vyobrazením Miloše Zemana se tak od roku 2013 zvýšila o 9 korun.

Poštovní tiskárna cenin vytiskla známku v nákladu pět miliónů kusů.  Ve startovací fázi tištění původní známky vyšlo asi 10 miliónů kusů, později byly dotištěny další 3 miliony. V tehdejší zprávě mluvčího pošty Matyáše Vitíka stálo, že došlo k rozprodání velké většiny známek z původní emise, a je na každé pobočce, jak velké zásoby cenin si udržuje.

Za zrodem rytiny stojí Miloš Ondráček. Na známce jsou národní barvy – modrá, červená a bílá a vyznačený rok 2018. Pro její výrobu byl použit rotační ocelotisk v kombinaci s hlubotiskem, který je považován za nejkvalitnější a současně nejnáročnější techniku. Hlavním cílem bylo známku zabezpečit proti případnému padělání. Jedinou možnou nevýhodou je fakt, že není samolepicí. Vitík konstatoval, že „byť bychom mohli nechat prezidentskou známku vytisknout na samolepicí papír ofsetem, chtěli jsme zachovat tradici, kdy již od doby prezidenta Tomáše G. Masaryka byly známky tisknuty tímto způsobem.“

Česká republika patří ve světě k menšině států, která na svých poštovních známkách zobrazují dosud žijící prezidenty. Pošta známky s hlavami státu vydává již od roku 1920, kdy vyšla oficiálně první známka s vyobrazením tehdejšího prezidenta T.G.M.

Zatímco známek s portrétem bývalého prezidenta Václava Klause pošta vydala na 94 milionů, u Václava Havla se počet vyšplhal na neuvěřitelných 260 milionů. Vzhledem k tomu, že v letošním roce v březnu Zeman oficiálně zahájil své druhé funkční období, začaly se tisknout nové známky s jeho podobiznou.

Poštovní tiskárna cenin za loňský rok vyrobila a zákazníkům dodala více než 88 miliónů poštovních známek v hodnotě přesahující 1,5 miliardy korun. Tržby spadly na 40 milionů korun, jedná se o pokles o 11,5 %. Rozhodně největší podíl na tržbách představuje prodej oněch známek, který loni klesl na 33,8 milionu korun, přičemž v předchozím období dosáhl 38,6 milionu korun.

Minulý rok znamenal pro tiskárnu obrovskou krizi. I přes úspory v nákladech se dostala do ztráty téměř tří milionů korun. Z výroční zprávy firmy vyplývá, že se tiskárna ocitla na hranici možností s redukcí výrobních kapacit a s tím souvisejícími náklady. Vzhledem k současné situaci na pracovním trhu muselo dojít i k navýšení platů. V dělnických profesích mzdy stouply o 2-15 %. Tento nárůst měl největší vliv na skupinu s nejnižšími příjmy, která pobírá méně než 15 tisíc korun v hrubém.

Izrael oslaví svůj vznik na Pražském hradě, prezident převzal oficiální záštitu nad oslavou

Izrael oslaví svůj vznik na Pražském hradě, prezident převzal oficiální záštitu nad oslavou

Prezident ČR Miloš Zeman ochotně nabídl svoji pomoc při oslavách 70. výročí vzniku státu Izrael. Tato významná událost se bude dle jeho rozhodnutí konat ve Španělském sále Pražského hradu na konci tohoto měsíce. Z oficiální zprávy prezidentské kanceláře vyplývá, že se Zeman osobně angažuje hlavně proto, aby vyzdvihl mimořádné přátelství s Izraelem. Silný vztah k Izraeli byl pro Zemana vždy důležitý. Minulý rok, například, za jeho podporu obdržel cenu Bojovníka za pravdu, kterou mu udělila židovská organizace na galavečeru Algemeiner.

Je pravdou, že se většinou slavnosti podobného typu pořádají spíše na ambasádách nebo v pronajatých prostorech. Hrad tvrdí, že se jedná o tak výjimečnou událost, že se hlava státu rozhodla poskytnout velkolepé prostory Hradu. Oslavy cizího státu se ve Španělském sále budou konat vůbec poprvé. Pražský hrad izraelským kolegům pomáhá nejen se zajištěním prostor, ale také s přípravami celé akce. Sám prezident Zeman bude na oslavách přítomen, dokonce si připravuje i veřejný proslov.

Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček v rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedl, že „je potřeba si připomenout vznik státu Izrael, jelikož Česko s Izraelem pojí společná historie. Tehdejší Československo kdysi stálo u jeho zrodu, je pro nás tudíž obrovskou inspirací.“ Mluvčí připouští, že není běžné, aby hlava státu přebírala záštitu nad oslavou vzniku jiného státu. Primárním cílem je ale podtrhnutí spolupráce mezi těmito dvěma zeměmi. Hrad se proto snaží přesvědčit českou vládu, aby byla k této záležitosti vstřícná a pozitivní.

Pro mluvčí izraelské ambasády Mahulenu Červenou znamená tento Zemanův krok opravdu hodně. Doslova prohlásila, že „oslava 70. výročí Dne nezávislosti Izraele v prostorách Pražského hradu, jenž je po staletí symbolem a srdcem české státnosti, je důkazem výjimečných a přátelských vztahů mezi oběma zeměmi.“ Galavečera by se mělo zúčastnit na 1200 hostů.

Tento týden by rovněž mělo dojít k plánovanému telefonickému rozhovoru mezi prezidentem Zemanem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Ovčáček uvedl, že iniciativa přišla z izraelské strany. Do budoucna se diskutuje i o cestě Zemana do Izraele, která by se mohla uskutečnit na podzim. Zatím není známý přesný termín, k oficiálnímu pozvání nicméně došlo.

Zeman je bezpečnostní riziko. Senátoři se na něj zlobí kvůli kauze novičok a Nikulin

Zeman je bezpečnostní riziko. Senátoři se na něj zlobí kvůli kauze novičok a Nikulin

Senátní bezpečnostní výbor včera přijal usnesení, ve kterém odsuzuje poslední kroky prezidenta Miloše Zemana. Senátorům vadí, že prezident nechal Bezpečnostní informační službu (BIS) prověřit, zda v Česku nebyl vyvíjen nebo skladován nervově-paralytický jed novičok. Látkou byl v Británii údajně otráven bývalý ruský agent Sergej Skripal. V dalším bodě dokumentu členové výboru odmítají zasahování do případu mladého ruského hackera Jevgenije Nikulina.

„Těmito případy vyvrcholil dlouhodobý trend, kdy prezident České republiky a jeho nejbližší spolupracovníci obhajují ekonomické a mocenské zájmy cizích států,“ stojí v oficiálním senátním dokumentu. „V upřednostňování této vlastní agendy prezident republiky na úkor oficiální zahraniční politiky spatřuje výbor bezpečnostní a zahraničněpolitické riziko,“ usnesli se senátoři.

Přijetí takového usnesení inicioval bývalý policejní vyšetřovatel a současný senátor za Prahu 5 Václav Láska. Ten také včera na svém twitterovém účtu usnesení zveřejnil. Senátoři zároveň prezidenta vyzvali, aby takového chování zanechal. Jeho chování prý u spojenců vážně narušuje důvěryhodnost České republiky jako právního a politicky stabilního státu.

Hrad se proti usnesení pochopitelně ohradil. Ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky ze zkušeností velvyslance v Maďarsku, Rakousku a Německu Rudolf Jindrák uvedl, že „zahraniční výbor Senátu namísto střízlivé zahraničněpolitické diskuse bohužel také přistoupil na floskule.“ Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček usnesení komentoval slovy: „Zbytečné prohlášení senátorů. Prezident republiky dlouhodobě podporuje naše jednoznačné zakotvení v EU a NATO.“

Hnutí STAN se kvůli Zemanovým krokům v případech novičuk a Nikulin dokonce obrátilo na ústavní právníky kvůli možnosti podat prezidenta žalobu pro velezradu. Ostatní politické strany ale prezidentův krok za velezradu nepovažují, sdělili jejich zástupci ČTK.

Hrdiny, kteří zachránili život Hrad ve čtvrtek ocenil Zlatým záchranářským křížem

Hrdiny, kteří zachránili život Hrad ve čtvrtek ocenil Zlatým záchranářským křížem

Zlatý záchranářský kříž je ocenění, jehož posláním je vyzdvihnout výjimečné a profesionálně zvládnuté zásahy hasičů, zdravotníků, policistů a ostatních příslušníků integrovaného záchranného systému, stejně tak jako obětavé a hrdinské činy první pomoci laiků, ať už z řad dospělých nebo dětí. Smyslem projektu je i podpora obecného povědomí o záchranářské profesi a motivace občanů k odvaze při krizových situacích.

Cenu za nejlepší záchranářský čin roku již jedenáct let vyhlašuje redakce časopisu RESCUE report a slavnostně ji udílí prezident republiky. Na hodnocení se podílí široká veřejnost a více než 450 odborníků všech záchranářských profesí. Nominovat může kdokoliv prostřednictvím internetového formuláře.

Letošní cenu získala učitelka mateřské školky Darina Nešporová, která neváhala riskovat vlastní život, aby zachránila čtyři svěřené děti. Učitelka se v červnu vracela s dětmi z výletu, když se na ně vyřítil neovladatelný vůz, který patrně dostal smyk. Auto přerazilo strom a padalo na celou skupinu dětí. Hrdinka Nešporová v kritické chvíli stihla tři děti odstrčit stranou a čtvrté z nich kryla vlastním tělem. Malý hoch vyvázl s lehkým poraněním, učitelku musel s těžkými zraněními dopravit do nemocnice vrtulník.

Dalšími oceněnými jsou dvě školačky z Brna, které prokázaly neobvyklou odvahu a statečnost, když loni v lednu společnými silami vytáhly z ledové řeky dvouletou holčičku.

Zlatý kříž obdržel také hasič Petr Studený, který si na Vyškovsku cestou do práce všiml automobilu, který po nehodě vzplanul. Bez váhání zastavil, přiběhl k vozidlu, řidiče z auta vytáhl do bezpečné vzdálenosti a přivolal pomoc.

Cenu obdržela i trojice brněnských policistů, kteří zachránili život muži, jehož auto sjelo do vodní nádrže. Vůz sice zůstával na hladině, ale řidič byl v bezvědomí. Policisté k autu doplavali, rozbili kamenem okno a muže vyprostili.

Cenu generálního ředitele hasičů si letos zasloužili dva strážníci městské policie z Nového Boru za záchranu popáleného seniora z hořícího pokoje domova s pečovatelskou službou. Z domova se jim navíc podařilo evakuovat všech 26 lidí.

Prezident Miloš Zeman na čtvrtečním udílení označil Zlatý záchranářský kříž za „jednu z nejlidštějších cen“. Organizátory pak požádal o doporučení, zda má některému z oceněných udělit i státní vyznamenání. V projevu Zeman zalitoval, že není přítomen generální ředitel ČT Petr Dvořák. „Tato cena není spojená s velkou medializací, protože novináři radši píšou o tom, co je špatné,“ konstatoval prezident.

Novým předsedou SPO je Lubomír Nečas. Strana navrhuje dodat slovo „zemanovci“ zpět do názvu. Zeman souhlasí.

Novým předsedou SPO je Lubomír Nečas. Strana navrhuje dodat slovo „zemanovci“ zpět do názvu. Zeman souhlasí.

Prezident ČR Miloš Zeman byl až doposud čestným předsedou Strany práv a občanů (SPO). Nově se do čela strany posadí šéf zlínské organizace Lubomír Nečas. Na tomto kroku se poslanci shodli na mimořádném stranickém sjezdu, který se konal ve středu. Zástupci strany kromě nového předsedy SPO diskutovali o změně názvu strany. Rozhodli se vrátit k původnímu označení, tedy s dodatkem „zemanovci.“ Dosavadní předseda strany Jan Veleba do boje o obhajobu křesla nešel.

Druhým kandidátem na předsedu SPO byl první místopředseda strany Marian Keremidský. Ten byl poté zvolen do funkce řadového místopředsedy. Na pozici prvního místopředsedy byl dosazen Petr Šmíd. Novou místopředsedkyní se stala Jana Galbičková. Do užšího hlasování se tak nedostal poradce hlavy státu Martin Nejedlý.

Nečas nahradil Hradního kancléře Vratislava Mynáře na postu šéfa krajské stranické organizace. Veřejnosti je známý spíše jako doprovod prezidenta Zemana v roli jeho osobního lékaře v rámci delších zahraničních cest. Zapsal se i do historie Zlínského kraje, kde pracoval na pozici náměstka hejtmana.

Majoritní náplní práce Nečase ve funkci předsedy SPO bude stmelit stranu a podpořit krajské organizace v přípravě podzimních komunálních voleb, ve kterých očekává spolupráci s ČSSD. Rovněž chce přijít s kandidátem do senátních voleb.

Sjezdu se účastnil sám prezident Zeman. Na žádost Nečase o přidání slova „zemanovci“ do oficiálního názvu strany reagoval pozitivně a souhlasil. Hlavním důvodem k přejmenování byla podoba SPO s hnutím SPD. Proto se členové strany snažili odlišit a naléhali na změnu v názvu.

Během svého projevu Zeman poděkoval všem za podporu ve volbách, v děkování nevynechal ani odcházejícího Velebu. Jako primární cíl pro nadcházející dny a měsíce určil hledání příčin nízkého počtu hlasů ve volbách do Sněmovny v říjnu. Má za to, že SPD měla razantnější program i představitele. Navrhuje vrátit se ke kořenům a začít usilovně pracovat nejdříve na komunální úrovni. Poté se nabízí možnost zkusit druhý pokus o úspěch ve volbách do dolní komory Parlamentu.

Hnutí SPO vzniklo z občanského sdružení Přátelé Miloše Zemana v roce 2009. O rok později si členové strany do svého čela zvolili Zemana a seskupení se přejmenovalo na Stranu práv občanů-zemanovci. Dodatek zemanovci strana z názvu vypustila před čtyřmi lety. Zeman má se stranou úzké vazby. Prezident se ji tak snaží, čím jak nejvíc podporovat. Kupříkladu, ve sněmovních volbách s manželkou hlasovali pro Františka Ringa Čecha, tedy volebního lídra strany. Ve výsledku v nich získali pouhých 0,36 % hlasů. Hlavním cílem ovšem bylo dostat se do Sněmovny.

Česká vláda posílá Africe na boj proti terorismu 25 miliónů korun. Chce tak zabránit nelegální migraci do EU.

Česká vláda posílá Africe na boj proti terorismu 25 miliónů korun. Chce tak zabránit nelegální migraci do EU.

Česko se zapojuje do financování vojenských jednotek v pohraničních oblastech Mali, Mauritánie, Čadu, Burkiny Faso a Nigeru, které budou bojovat proti teroristickým skupinám a organizovanému zločinu. Měli by tak zabránit další migraci do EU. ČR poslala jako první částku 25 miliónů korun africké vládě.

Příspěvek slíbil premiér v demisi Andrej Babiš již v únoru, a to na dárcovské konferenci v Bruselu. Dodal, že vláda jedná o poskytnutí dalších 75 miliónů korun zemím tzv. Sahelu, tedy pásu napříč Afrikou. Ještě letos by o tom měla vláda rozhodnout. Návrh předložila ministryně obrany Karla Šlechtová. Ostatní ministři v připomínkovém řízení nevznesli žádné námitky.

Peníze poputují z rozpočtu obrany přímo do finančního mechanismu EU. Celkem chtějí evropské země Sahelu poslat až 414 miliónů eur. Z prohlášení české obrany vyplývá, že „jednotka Společné síly G5 Sahel představuje příležitost pro ČR, jak dostát svým deklarovaným závazkům vůči EU. “ Cílem by měl být vznik a fungování africké síly s vizí boje proti terorismu a organizovanému zločinu. Cílem má být vytvoření stabilního a bezpečného prostředí v regionu Sahelu s prevencí nelegální migrace do Evropy.

Po opakovaných teroristických útocích se země Sahelu rozhodly minulý rok v únoru o vzniku této vojenské síly. Počáteční fáze slibuje až 5000 příslušníků armád, policejních sborů a civilistů, kteří budou rozděleni do sedmi praporů bojujících na hranicích států Sahelu. Postupně by se měl počet vojáků zvýšit až na dvojnásobek a měli by operovat v celém regionu. Sídlem velitelství má být Mali, zatímco taktické velitelství bude v Niameji v Nigeru.

Podle deníku Právo česká armáda plánuje pokračovat ve výcvikové misi EU v těchto zemích s celkovým počtem do 120 osob. Do oblasti Mali byli čeští vojáci nasazeni už v roce 2013 a působí tam doteď. Nynější počet se pohybuje kolem 50 osob. Jejich úkolem je ochránit velitelství výcvikové mise a výcvik malijské armády.

Ministryně obrany Šlechtová stojí na straně prezidenta Zemana a podporuje jej v rozhodnutí pověřit BIS vyšetřováním přítomnosti jedu novičok na území ČR.

Ministryně obrany Šlechtová stojí na straně prezidenta Zemana a podporuje jej v rozhodnutí pověřit BIS vyšetřováním přítomnosti jedu novičok na území ČR.

Prezident ČR Miloš Zeman v pondělí pověřil šéfa Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku, aby BIS vyšetřila, zda byl u nás skutečně vyvíjený nebo skladovaný jed novičok. Ten byl použit v Anglii při útoku na bývalého agenta ruské vojenské rozvědky Sergeje Skripala, který později působil jako spolupracovník britské tajné služby. V jihoanglickém Salisbury došlo na začátku března k tragédii, kdy byli Skripal s jeho dcerou otráveni paralytickou látkou označovanou jako novičok.

Británie z otravy obvinila Rusko a vyhostila 23 ruských diplomatů. Kreml razantně tato obvinění odmítá. V minulosti Rusko dokonce nařklo Česko z toho, že jsme byli jednou ze zemí, která novičok vyvíjela. Proti tomu se ostře postavil premiér v demisi Andrej Babiš. Za účelem solidárnosti s Británií Česko začátkem týdne vyhostilo tři ruské diplomaty, kteří mají na návrat do rodného Ruska čas do 1. dubna. Proti ruským diplomatům vystoupily i Spojené státy americké, které jich vyhostily 60.

Karla Šlechtová, současná ministryně obrany, se v tomto ohledu zastává hlavy státu. Údajně se prezidentovi svěřila hned v pondělí odpoledne v Lánech s důvěrnými záležitostmi v režimu. Blíže odmítla cokoli komentovat. Z dostupných informací ale vyplývá, že o Zemanově plánu pověřit BIS pátráním věděla. Jeho rozhodnutí respektuje, dodává, že „se jedná o jeho pravomoci a doufá, že výsledky vyšetřování budou odpovídat jejím informacím v režimu vyhrazené a důvěrné. “

Naopak se jí tento nápad zamlouvá. Tvrdí totiž, že zahájení pátraní rozhodně není zbytečné, jak se někteří domnívají. Věří, že se BIS podaří zjistit, zda v ČR někdy novičok byl, a také by měl prověřit vyjádření všech tří ruských stran zodpovědných za šíření této dezinformace. Na závěr rozhovoru pro lidovky.cz uvedla, že „trvá na tom, že na území ČR novičok a žádné jeho části nejsou. “

Jedním z prvních, kdo prezidentův krok kritizoval, byl předseda STAN Petr Gazdík. Chce, aby Senát začal v tomto ohledu jednat. Příčí se mu totiž fakt, že ministryně Šlechtová všude prohlašuje, že novičok na našem území není, zatímco hlava státu nařídí vyšetřování. Horní komora Parlamentu má ve své moci podat žalobu z důvodu velezrady. Prezidentovy kroky mohou senátoři napadnout tvrzením, že Zeman jednal proti celistvosti republiky a proti České ústavě. Ústavní soud může poté přijít s verdiktem, že Zeman ztratí svoji funkci a způsobilost ji znovu nabýt.

ČSSD a ANO se nemohou dohodnout na výši proplácení nemocenské u nás. Pokud se neshodnou, možná vládní spolupráce je v ohrožení.

ČSSD a ANO se nemohou dohodnout na výši proplácení nemocenské u nás. Pokud se neshodnou, možná vládní spolupráce je v ohrožení.

Momentální jednání ČSSD s hnutím ANO stojí na mrtvém bodě kvůli výše proplácení nemocenské během prvních tří dnů nemoci. Neshody mají i v oblasti daní nebo důchodů. Je zřejmé, že když obě strany nenajdou společné řešení, případná vládní spolupráce bude v ohrožení.

V pondělí se zástupci vlády, zaměstnavatelů, odborů spolu se sociálními demokraty a komunisty sešli na mimořádném jednání rozšířené tripartity. Ihned po jednání se ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová svěřila s tím, že existují tři možnosti, o kterých se stále diskutuje. Buď se zruší karenční doba s tím, že by se zaměstnancům jejich zaměstnavateli v prvních třech dnech nemoci proplácelo 30 % průměrného denního výdělku. O tuto variantu usiluje hlavně ministerstvo.

Zásadně proti je ale ČSSD, která prosazuje, aby výše nemocenské v prvních dnech neklesla pod 60 % průměrného denního výdělku. Kateřina Valachová, místopředsedkyně poslaneckého klubu ČSSD, se domnívá, že zásadní je v tuto chvíli zrušit neplacení nemocenské. Sociální demokraté si stojí za svými 60 %. Výsledkem tedy bude to, že v prvních třech dnech nemoci zaměstnanci i živnostníci dostanou stejnou náhradu jako čtvrtý den nemoci.

Na stole k projednání leží i třetí varianta, podle která by se počítalo se zmiňovanými 60 %, ale i se zapojením zaměstnanců. Němcová konstatovala, že by v případě třetí možnosti zaměstnanci museli odvádět vyšší odvody, které jsou dnes nulové, a zavedlo by se pojistné.

ANO ve svém původním návrhu hovořilo o tom, aby zaměstnavatelé platili stejně jako dosud, tedy nemocenskou po dobu deseti dní. Termín ovšem posunulo od 1. do 11. dne nemoci. V současné době platba od zaměstnavatele přichází 4. den nemoci a v 15. dnu povinnost přebírají zdravotní pojišťovny.

První možnost o zrušení karenční doby se vůbec nezamlouvá zaměstnavatelům. Prezident svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák se nechal slyšet, že o dalších variantách je ochoten uvažovat, ovšem ta první je pro ně nepřijatelná. Hanák se rovněž pozastavuje nad tím, proč na jednání tripartity byli pozváni i zástupci KSČM a ČSSD. Čas na vyjádření má svaz do čtvrtku do 12 hodin.

Zrušení karenční doby se líbí naopak odborům. Zavedla ji vláda ODS Mirka Topolánka v tzv. úsporném balíčku. Ačkoli ji Ústavní soud k pololetí 2008 zrušil, kabinet se o návrh o neproplácení pokusil znovu s tím, že snížil odvody firmám. Soud následně úpravu nechal platnou.