Marek Hilšer a Pavel Fischer donesli na Hrad srdce jako vzpomínku na Havla

Marek Hilšer a Pavel Fischer donesli na Hrad srdce jako vzpomínku na Havla

Přesně před šesti lety, 18. prosince 2011 zemřel poslední prezident Československa a zároveň první prezident samostatné České republiky Václav Havel. Letos by se dožil 81 let.

Včera, v předvečer výročí jeho úmrtí vyrazilo několik stovek lidí na vzpomínkový pochod s názvem Srdce na Hrad. Akce měla připomenout Havlův odkaz a hodnoty, které reprezentoval. Účastnící pochodu s sebou nesli velký symbol srdce, které odkazuje na Havlovo životní přesvědčení. Symbol srdce zdobil Pražský hrad i v posledních dnech Havlova prezidentského úřadu.

Cílem akce je podle jejích organizátorů apel na to, aby Česká republika byla stále zemí Václava Havla, Jana Palacha, Milady Horákové a T. G. Masaryka, nikoli Gottwalda, Husáka, Zemana, Babiše nebo Okamury. Spoluorganizátorka Eugenie Číhalová vyjádřila motiv průvodu takto: „My se pomalu suneme od demokracie k lůzokracii za vydatné pomoci těch, kteří tento volný pád podporují.“ Na dně ale dle jejího mínění ještě nejsme a pád se dá zvrátit: „Pojďme tedy roztáhnout křídla a vzepřít se tomu nekonečnému pádu. Té lůzokracii, která nás unáší někam na východ. Někam, kde jsme již byli a znovu dopadnout nechceme.“

Za doprovodu policie prošli účastníci vzpomínkového průvodu z náměstí Jana Palacha Nerudovofacebu ulicí až na Hradčanské náměstí. Srdce v čele průvodu spolu nesli dva současní kandidáti na prezidenta – lékař Marek Hilšer a diplomat a někdejší Havlův spolupracovník Pavel Fischer. Akce se účastnil i bratr Václava Havla Ivan.

Marek Hilšer pak v projevu k účastníkům vyzdvihl Havlovu výjimečnost, pro kterou byl bývalý prezident uznáván i ve světě. Symbol srdce symbolizuje podle Hilšera hodnoty, jimž se v dnešní době mnozí vysmívají. Svůj projev zakončil Hilšer slovy „Láska a pravda zvítězí, nebojme se.“

Slovo si u sochy TGM vzal i druhý z kandidátů Pavel Fischer, podle kterého je třeba v zemi obnovit demokratického ducha, spolupracovat jako sebevědomí občané a nebát se ozvat. Vyzval lidi, aby v lednových prezidentských volbách vzali do hrsti „rozum i srdce“.

Průvod se konal třetím rokem a jako obvykle se vyznačoval klidným průběhem. Symbol srdce nakonec organizátoři akce umístili pod sochu T. G. Masaryka.

Duplicita podpisů pro prezidentské kandidáty je nepřípustná, říká Nejvyšší správní soud. Stížnost Terezie Holovské o zrušení registrace u pěti adeptů na Hrad ovšem zamítl.

Duplicita podpisů pro prezidentské kandidáty je nepřípustná, říká Nejvyšší správní soud. Stížnost Terezie Holovské o zrušení registrace u pěti adeptů na Hrad ovšem zamítl.

Nejvyšší správní soud došel k rozhodnutí, že poslanec nebo senátor může v budoucnu rozhodnout o podpoře pouze jednoho prezidentského kandidáta. Tento krok zdůvodnil tím, že se mu nezamlouvá značná duplicita podpisů zástupců obou komor Parlamentu.

Navíc soud odmítl stížnost Terezie Holovské, která bojovala za zrušení registrace celkem u pěti uchazečů o křeslo na Hradě. Důvodem je údajně nedostatek aktivní legitimace. I přes rozhodnutí NSS se Holovská může rozhodnout podat stížnost k Ústavnímu soudu. Hlavním důvodem její stížnosti byla skutečnost, že někteří poslanci a senátoři svým podpisem podpořili více prezidentských kandidátů. Žádala o zrušení registrace u Petr Hanniga, Marka Hilšera, Jiřího Hynka, Vratislava Kulhánka a Mirka Topolánka.

Duplicita určitých podpisů se nezdá být velikým problémem, oznámilo ministerstvo vnitra. Rozdíl je ale v tom, jaký postoj orgán zaujal před 4 lety při první přímé volbě prezidenta. Tehdy vnitro hlásalo, že poslanci a senátoři mohou podpořit pouze jednoho zájemce o Hrad. Holovské se tento výrok zdá racionální.

Ve středu 13. prosince zpravodaj Josef Baxa vysvětlil, že nevidí důvod k tomu, aby se měnil výklad zákona, když se nezměnila ani jeho právní úprava. Narážel tak na fakt, proč se NSS neshoduje s postojem ministerstva vnitra.

Adept na prezidenta a lékař Marek Hilšer na svém účtu na sociální síti Twitter k rozhodnutí soudu napsal, že něco podobného očekával. Paradoxní je, že jeho registrace byla schválena právě na základě 11 platných podpisů senátorů.

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš zase prozradil, že verdikt respektuje, i když říká, že by ocenil, kdyby se zúčastnění právníci včas domluvili na pravidlech, která zajistí, aby se podobný incident v příštích volbách již neopakoval. Drahoš spolu s podnikatelem Michalem Horáčkem a současným prezidentem Zemanem vděčí podpoře českých občanů do petičních archů.

Co se týče podpory poslanců, nejrychlejším kandidátem byl bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, uvedl jeho mluvčí Vladimír Šulc. Dodal, že možné chybné pochopení zákona státní správou určitě není vinou Kulhánkova volebního týmu. Nejméně 20 poslaneckých podpisů uchazeči o místo na Hradě zaručí registraci. Kulhánkovi se podařilo získat 24 podpisů.

Prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna příštího roku. Možné druhé kolo se bude konat o dva týdny později, tedy 26. a 27. ledna. Celkem o hlasy voličů bude bojovat devět kandidátů mužského pohlaví.

Mirek Topolánek: Češi mají být vlastenci hrdí na český pas a korunu. A každý má právo být „offline“

Mirek Topolánek: Češi mají být vlastenci hrdí na český pas a korunu. A každý má právo být „offline“

V nadcházející prezidentské volbě chce bývalý premiér a předseda ODS Mirek Topolánek voliče přesvědčovat heslem „Za svobodu se musí bojovat“. Na tiskové konferenci na téma domácí politika prohlásil, že Češi mají být vlastenci hrdí na českou korunu a pas, díky kterému mohou navštívit 152 států světa bez víza.

„Každý člověk se musí cítit být členem svobodného a hrdého národa. Každý musí cítit, že stát podporuje ty pracovité lidi. Každý musí cítit, že stát chrání jeho rodinu, jeho bezpečnost, suverenitu státu. Každý musí cítit, že stát funguje a zaručuje mu práva a svobody,“ myslí si Topolánek. Hrdost a zdravé vlastenectví chce v Češích podporovat. Podle Topolánka mají občané pocit, že se na ně stát vykašlal. „Podpořím lidi, kteří pracují, chtějí pracovat a nemohou pracovat. Nepodpořím černé pasažéry a parazity. Chci, aby stát podpořil šikovné a pracovité lidi a rodiny s dětmi. O ty doma se musíme postarat především,“ představil své priority.

Jako své osobní téma označil Topolánek právo každého „být offline“. Podle něj nemůže být nikdo nucen používat televizi, platební karty a další moderní prostředky, pokud z jakéhokoli důvodu nechce. Zároveň chce za každou cenu zachovat hotovost jako výraz svobody. “Nemůžeme nutit lidi, aby měli televizi, mobil, účet, kartu, wifi,“ řekl. Otázku postupující digitalizace a zároveň právo každého rozhodnout se podle své vůle, zda chce či nechce moderní technologie používat považuje Topolánek za silné téma. „Chci garantovat kontinuitu polistopadového vývoje. Nechci dovolit, aby nějaká byrokracie či technokracie nahradila demokracii,“ dodal.

Za zásadní považuje Mirek Topolánek také to, aby Česko mělo bojeschopnou armádu. „Bezpečnost není zadarmo. Chci, abychom měli alespoň 30 tisíc vojáků. Chci mít silnou armádu, která nás bude chránit proti terorismu i kybernetickým útokům,“ prohlásil na konferenci. Poznamenal, že nyní sice máme elitní jednotky, ale armáda jako celek ztratila bojeschopnost a takzvaný vševojskový charakter. Armáda by podle něj měla také být připravena chránit české hranice, pokud by selhala ochrana společné schengenské hranice.

Klaus a Mečiar vzpomínali na rozdělení Československa

Klaus a Mečiar vzpomínali na rozdělení Československa

Česká a Slovenská Federativní Republika zanikla úderem půlnoci 31. prosince 1992 a 1. ledna se na mapě Evropy objevily dva nové samostatné státy – Česká republika a Slovenská republika. Hlavními aktéry rozdělení ČSFR byli tehdejší předsedové české a slovenské vlády – Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Na rozdělení federace se dohodli 8. července 1992 v brněnské vile Tugendhat, odkud pochází i slavná fotografie obou státníků sedících u zahradního stolku.

Včera se u příležitosti 25. výročí rozdělení federace konalo diskusní setkání, symbolicky v budově bývalého Federálního shromáždění, kde dříve sídlil federální parlament. Kromě obou bývalých premiérů se setkání účastnili i někdejší ministři Vodička, Dlouhý, Dyba nebo Pithart.

Úvodního slova se ujal Václav Klaus a označil rozdělení Československa za přátelské a dobře připravené. „Rozdělení bylo logickým, správným, potřebným a tehdy navíc nevyhnutelným krokem,“ konstatoval Klaus. „Naše rozdělení bylo soft,“ definoval Klaus, přičemž k těm „hard“ rozdělením zařadil například rozpad Jugoslávie a připomněl současnou situaci v Katalánsku. Za hlavní impuls k rozdělení považuje Klaus volby v roce 1992: „Slovensko chtělo samostatný stát, Česko by akceptovalo společný stát, ale nechtělo třetí cesty, dvojdomky a samovolný rozpad,“ vzpomínal. Na závěr poděkoval Vladimíru Mečiarovi za vynikající spolupráci: „V žádném okamžiku jsme nedopustili roztržku a věděli jsme, že ústupky a kompromisy byly potřebné. Vývoj uplynulých 25 let nám ale dal za pravdu,“ zhodnotil Klaus.

„Do Prahy jsem přijel po devatenácti letech z úcty k Václavu Klausovi. Největší postavě novodobých českých dějin,“ převzal slovo Vladimír Mečiar. Podle něj federace nefungovala dobře a bylo třeba najít nové řešení fungování státu. Díky rozdělení si Češi a Slováci uchovali dobré vztahy, řekl Mečiar a dodal: „Které dva státy v Evropě k sobě mají blíž než Česko a Slovensko? Nenajdete je.“

Výhodou při reálném dělení státu podle Mečiara také bylo, že se nevyskytl žádný hraniční problém. „Jen jedna hospodyně měla dům na jedné straně a záchod na druhé straně hranice,“ připomněl úsměvný zádrhel. Diskuze se věnovala také legendárnímu setkání ve vile Tugendhat a známé fotografii. „Jednali jsme tváří v tvář, ale za zády jsem cítil pět a půl milionu Slováků, Václav Klaus zase deset milionů Čechu,“ vzpomínal Mečiar.

Ani jeden z nich rozdělení federace nelituje. „Obě naše země na tom vydělaly, Slovensko více než my a jsem tomu rád. Vždycky jsem Slovensku přál. Chtěli mít stát a ukázalo se, že ho umí zvládnout,“ uzavřel Klaus. „Dnes už je to pro nás příjemné vzpomínání na minulost,“ doplnil Mečiar.

Poslední státní návštěva úřadujícího prezidenta povede na Slovensko

Poslední státní návštěva úřadujícího prezidenta povede na Slovensko

Přestože Miloš Zeman necestoval do zahraničí tak často jako jeho předchůdci Václav Klaus a Václav Havel, za své funkční období stihl navštívit 33 zemí světa a absolvoval 19 oficiálních a státních návštěv. Málokdy se ale někde zdržel déle, trvání jeho pobytu se obvykle počítalo na dny. Za pět let svého mandátu strávil prezident mimo území ČR zhruba 150 dní. Zúčastnil se i olympijských her v Soči a v Rio de Janeiru.

První zemí, kterou Miloš Zeman jako hlava státu navštívil bylo podle dobrého zvyku Slovensko. Úvodní státní návštěva proběhla 4. a 5. dubna 2013 v Bratislavě. Slovensko pak Zeman navštívil ještě několikrát a bude tam směřovat i jeho poslední zahraniční cesta. Na jednodenní návštěvu našich východních sousedů se prezident chystá vyrazit zítra. V programu je setkání se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou, státní oběd a symbolické uctění společné historie v jednom státu. Původně se uvažovalo i o setkání s tamějším premiérem Robertem Ficem, ten ale v tomto termínu nebude na Slovensku.

Nejčastěji Zeman v rámci výkonu svého úřadu navštívil Polsko a také Francii s Belgií, kde sídlí orgány Evropské unie a NATO. Z členských států EU navštívil Zeman 15 zemí, nikdy nebyl například ve Skandinávii a Španělsku. Počátkem roku 2015 se setkal i s papežem Františkem ve Vatikánu. Celkem třikrát se zúčastnil zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku, oficiální státní návštěva USA se ale neuskutečnila.

Největší kritiku zřejmě vyvolala Zemanova účast na konferenci Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos, kterou pořádá spolupracovník Vladimira Putina, ruský podnikatel Vladimir Jakunin. Ten je po ruské anexi Krymu veden na americkém sankčním seznamu. Několik poslanců dokonce navrhovalo, aby vláda symbolicky odmítla Hradu cestu proplatit.

Pozornost upoutaly i prezidentovy cesty do Ruska a Číny, každou zemi navštívil Miloš Zeman třikrát. Státní návštěvy v těchto velmocích byly orientovány především na ekonomickou spolupráci, Zeman pokaždé přibral do své delegace i zainteresované podnikatele, při poslední cestě do Ruska musela výprava využít dokonce tři letadla. Při návštěvě Ruska v roce 2015 měl Zeman v plánu zúčastnit se každoroční ruské vojenské přehlídky, kterou většina západních lídrů bojkotovala právě kvůli Krymu. Po ostré kritice ze strany některých českých politiků se Zeman přehlídky nakonec nezúčastnil.

Nejvíce peněz na kampaň zatím vybral Jiří Drahoš

Nejvíce peněz na kampaň zatím vybral Jiří Drahoš

Do začátku prvního kola prezidentských voleb zbývá něco málo přes jeden měsíc a kampaně kandidátů jsou v plném proudu. Někteří jsou vidět více, někteří méně. Každý z nich si ale musel pro účely kampaně povinně založit transparentní účet, kde se může každý občan podívat, kdo na kampaň přispívá a za co kandidáti utrácejí.

Nejvíce prostředku zatím na svém transparentním účtu nashromáždil vědec Jiří Drahoš. Na volební aktivity se mu podařilo od sponzorů a občanů získat více než 27,5 milionu korun. Konkrétně k dnešnímu dni se stav jeho účtu pohybuje kolem 12 milionů, přičemž doposud už do kampaně investoval zhruba 15 milionů. Mezi Drahošovy nejštědřejší dárce patří miliardáři Luděk Sekyra (podniká v realitách) a Dalibor Dědek (podniká v oboru zabezpečovacích systémů).

Co se týče stavu volebního účtu, druhý v pořadí za Jiřím Drahošem je podnikatel Michal Horáček. Ten si sice transparentní účet podle požadavků zákona zřídil, dary na něm ale nepřijímá. Již dopředu avizoval, že si celou kampaň a všechny volební výdaje hodlá platit z vlastních zdrojů. Dosud si na svůj účet poslal už 14 milionů, podle dostupných údajů zatím utratil zhruba 9,7 milionu korun. Několik set tisíc ale podle Horáčka ještě čeká na vyúčtování. Horáček chce kampaň vést hospodárně, v případě potřeby je ale připraven vyčerpat limit výdajů pro první kolo voleb až do povolené výše 40 milionů korun.

Obhajující Miloš Zeman zatím nasbíral téměř 470 000 korun, převážně od drobných dárců. Zatím jediným výdajem, který lze z nahlédnutí na transparentní účet vyčíst je zpět přeposlaná chybná platba. Jak Zeman stále říká, žádnou kampaň nevede, a tak se není ani co divit, že mu peníze z volebního účtu neubývají.

Mirek Topolánek, který se do boje o Hrad zapojil doslova na poslední chvíli zatím nashromáždil více než 4 miliony korun, jeden milion už stihl utratit. Kromě drobných dárců mu přispívají i bývalí kolegové z politiky a z byznysu. Od bývalého ministra vnitra Ivana Langera například dostal 50 tisíc, místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija mu poslala 20 tisíc. Topolánek v minulosti připustil, že si na kampaň bude možná muset vzít úvěr.

Nejméně peněz zatím vybral hudebník a předseda strany Rozumní Petr Hannig. Jeho transparentní účet vykazuje zůstatek pouhých 3200 korun.

Ostrá výměna mezi Horáčkem a Topolánkem. Došlo i na Dalíka a krvavé peníze

Ostrá výměna mezi Horáčkem a Topolánkem. Došlo i na Dalíka a krvavé peníze

Kandidát Michal Horáček v úterý vyzval dopisem předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, aby využil svého politického vlivu a zabránil zvolení komunisty Zdeňka Ondráčka do čela sněmovní komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Motivem této iniciativy bylo, že Ondráček se v roce 1989 jako příslušník pohotovostních pluků VB podílel na zásazích proti demonstrantům.

„Odhození rukavic“ v diskusi mezi kandidáty na prezidenta republiky vyvolala Topolánkova reakce na Horáčkův dopis. „Pan Horáček požádá Bureše, ten požádá Falmera a ten zváží, jestli do čela komise navrhne místo Mlátičky jiného komunistu. Uf. Ve slušných dobách kontrolní funkce náležely opozici, nikoli koalici,“ připomněl Topolánek krycí jména, která měla používat StB pro Babiše a Filipa a také přezdívku, kterou oponenti častují Ondráčka.

Někdejší premiér a předseda ODS označil celou Horáčkovu iniciativu za „divadýlko“. „Ondráček byl 4 roky členem komise pro dohled nad BIS (Bezpečnostní informační službou – pozn.), což je daleko závažnější a ozval se jen Kalousek. Ne Horáček ani Drahoš. A byl Babišovým přiznaným bezpečnostním expertem, viz. Česká pozice. Estráda…“ napsal na svém twitterovém účtu Topolánek.

Michal Horáček si ale nenechal nic líbit a Topolánkovi vzkázal: „Já kandiduji, abych věci měnil. Když jste byl v politice Vy, byl Vaší pravou rukou člověk, co je teď ve vězení. A Martinu Nejedlému osobně nosíte dárky až na Hrad. Vaše kandidatura je estráda.“  Narážel tím na skutečnost, že Topolánkův blízký přítel a spolupracovník Marek Dalík si v současné době odpykává pětiletý trest v souvislosti s půlmiliardovým úplatkem při nákupu obrněných vozidel pro českou armádu.

Topolánek pak v duchu zásady „poslední slovo platí“ Horáčkovi replikoval: „To co píšete je hodně laciné. Je to stejné, jako kdybych Vás napadal, že platíte svou kampaň z krvavých peněz ožebračených lidí Vaší hazardní společností. Takhle já kampaň vést nechci. Sorry jako“.

Zatímco Topolánek se k věci dále nevyjadřoval, Horáček uvedl, že celou výměnu názorů vnímá jako signál, že se u jeho soupeře projevují vzrůstající rozpaky nad vlastní agendou. „Žádné smysluplné politické akce nepodniká, a tak se uchýlil k tomu, že zpochybňuje moji akci,“ sdělil Horáček. KSČM se nicméně Babišovi vzepřela a od nominace Ondráčka ustoupit nechce.

Zeman porušil slib a zkritizoval svého soupeře Jiřího Drahoše. Přirovnal jej ke Clintonové v Americe.

Zeman porušil slib a zkritizoval svého soupeře Jiřího Drahoše. Přirovnal jej ke Clintonové v Americe.

I přesto, že současný prezident ČR Miloš Zeman slíbil, že nebude hodnotit kroky svých soupeřů, tedy ostatních uchazečů o prezidentské křeslo, učinil výjimku, a zkritizoval nedávný výrok svého největšího soupeře Jiřího Drahoše. Ke konci minulého týdne na návštěvě Jihomoravského kraje řekl, že se Drahoš chová jako Clintonová ve Spojených státech a šíří v zemi různé zkreslené informace. Novináři v Boskovicích, kterým bylo Zemanovo prohlášení určeno, si vyslechli, že je více než nevhodné označit české občany za nesvéprávné. Narážel tak na Drahošův výrok o tom, že jsou lidé ovlivněni, jak u voleb do Sněmovny, tak na prezidenta, „určitými imaginárními zahraničními službami“.  Toto tvrzení se mu jeví jako zoufalý pokus o zviditelnění Drahošovy osoby pomocí konspiračních teorií.

Hlava státu uvedla, že bezpečnostní informační služba BIS tento výrok úplně smetla ze stolu. Údajně nemá žádné informace o cizích zpravodajských službách, které by v rozporu se zákonem jakkoli manipulovaly výsledky voleb. Jedinou skutečnost, kterou BIS připouští, je riziko dezinformačních kampaní.

Drahoš ovšem není jediný, který na tuto dezinformační síť v Česku upozorňuje. Dříve tuto možnost zmínil podnikatel Michal Horáček, který poznamenal, že se jedná o hybridní konflikt, kterému ve své kampani čelí i Drahoš. Ať už jde o články na konspiračních webech nebo řetězové emaily. Horáček navrhuje transparentnost, aby si čeští občané mohli vybírat mezi výmysly a realitou.

Naopak bývalý premiér Mirek Topolánek si myslí, že jednotliví kandidáti na prezidenta musí počítat s určitým šířením dezinformací. Naznačil, že se vzduchem line vliv z Ruska. Dodal, že tvrzení Drahoše vnímá jako nepotřebné. Vrcholnou politiku považuje za práci, která není, obrazně řečeno, pro „chovance klášterní školy“. Proto věří, že se adepti na hlavu státu utkají ve spravedlivém duelu v živém přenosu, jelikož naživo ruská a jiná propaganda nic nezmůže.

Zato Vratislav Kulhánek s Jiřím Hynkem doufají, že čeští občané přijdou k urnám za použití svého selského rozumu. Kulhánek uvedl, že politickému světu hrozí maximálně konstrukce o síti tajných agentů, jinak o podobných dezinformacích nic neví. Ani Hynkovi se Drahošův výrok moc nelíbí.

A bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer se zase zajímá o český mediální trh, který zjevně láká Čínu. Hovoří tak o zájmu Čínské investiční skupiny CEFC o televizi Nova. Tato skupina je poradcem Miloše Zemana, a ve Spojených Státech je podezřelá z masivní korupce. K šíření konspiračních teorií se odmítl blíže vyjádřit, i když takový podobný risk připustil.

„Prosím, zvažte nominaci Zdeňka Ondráčka do vedení komise pro kontrolu GIBS“, píše v dopise Babišovi Michal Horáček. Přidal se Bartošek, Černochová i Rakušan.

„Prosím, zvažte nominaci Zdeňka Ondráčka do vedení komise pro kontrolu GIBS“, píše v dopise Babišovi Michal Horáček. Přidal se Bartošek, Černochová i Rakušan.

Do vedení komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) má být nominován Zdeněk Ondráček. Vítězné hnutí ANO si chce promluvit s komunisty, aby nad tímto rozhodnutím ještě popřemýšleli, prozradil předseda hnutí Andrej Babiš. Vyjádřil se tak k výzvě jednoho z prezidentských kandidátů Michala Horáčka.

Podnikatel Horáček mu napsal dopis, který zakladatel ANO předal Jaroslavu Faltýnkovi, který působí ve funkci šéfa sněmovního klubu ANO. Faltýnek se má na přání Babiše sejít s představiteli KSČM za účelem vyjednávání o zvážení nominace jiného zástupce do čela komise. Horáček dopis napsal, aby zabránil dosazení Ondráčka do vedení komise. V roce 1989 byl totiž členem pohotovostního pluku, ve kterém asistoval při zásazích proti demonstrantům. Horáček si dobře uvědomuje, jak je náročné sestavit novou vládu po nedávných volbách do Poslanecké sněmovny, a také uznává, že je v plné kompetenci ANO si zvolit i směřování celého kabinetu. Jediné, nad čím se pozastavuje, je návrh Ondráčkovy osoby do této funkce vzhledem k jeho přímé aktivitě při represích v zájmu totalitní moci. Horáček zároveň vyzval i ostatní kandidáty na prezidenta, aby jeho žádost maximálně podpořili. Uchazeč o prezidentské křeslo Pavel Fischer se nechal slyšet, že si této výzvy cení, nicméně již zvolil svůj vlastní způsob, jak s návrhem naložit.

Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa strana žádost posoudí na úterním jednání poslaneckého klubu. Na Horáčkovu výzvu reagoval slovy, že se jedná o nesmyslnou součást jeho volební kampaně a Horáček by se měl zamyslet nad svou vlastní předlistopadovou minulostí. Sněmovní komise by mělo plénum obsadit členy na schůzi, která započne 12. prosince. K volbě předsedů zřejmě dojde až v lednu. Koneckonců lhůta pro dosazení členů do sněmovní komise vypršela. Existuje prý možnost vyhlášení nové lhůty, pokud dojde ke změně nominace, oznámil místopředseda komunistů Jiří Dolejš. Myslí si, že se jedná o další Babišův mediální počin.

I když Babiš uznává právo každé politické strany na dosazení jakékoli osoby, uvědomuje si risk, který by Ondráček v čele komise představoval. Rovněž šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek má za to, že v případě zvolení Ondráčka by došlo k dosazení člověka zastupujícího nedemokratickou stranu. Což představuje nebezpečí a potřebu být neustále ve střehu, domnívá se Bartošek. Naráží tak na nového předsedu bezpečnostního výboru, kterým se stal Radek Koten z SPD. Podle nich oba dva kandidáti nemají daleko k omezování lidských práv a svobody myšlení.

Předsedové komisí jsou voleni jako celek.  To znamená, že se ukáže na plénu, zda ANO své výroky myslí vážně. Člen bezpečnostního výboru Vít Rakušan upozornil na fakt, že dosud dochází ke hlasovací spolupráci mezi ANO, SPD a KSČM. I pro něj je Ondráčkova nominace nepřijatelná. S tímto tvrzením souhlasí i členka výboru ODS Jana Černochová, která prozradila, že by Ondráček ve vedení ztělesňoval návrat mocenských orgánů z minulosti. Dodala, že i přes slabý výsledek v podzimních volbách, mají komunisté díky Babišovi nejsilnější pozici od revoluce.

Věčné spekulace o Zemanově zdraví. Má protézu?

Věčné spekulace o Zemanově zdraví. Má protézu?

Při minulých prezidentských volbách v roce 2013 se do druhého kola dostali Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Jedním z hlavních argumentů příznivců Miloš Zemana tehdy bylo, že Karel Schwarzenberg na funkci nestačí, protože ho trápí špatné zdraví.

S blížícími volbami se množí i otázky na Zemanovu kondici a zdravotní stav. Na rozdíl od jiných kandidátů, kteří po ohlášení kandidatury údaje o svém zdraví zveřejnili, Zeman se takovému kroku zatím vyhýbá. Vzhledem k tomu, že jej téměř při každé delší chůzi musí podpírat bodyguardi, je ale zřejmé, že minimálně problémy s neuropatií u prezidenta přetrvávají.

Zeman minulý týden v rozhovoru uvedl, že se cítí skvěle, ale šíří se o něm různé fámy. Například, že má na pravé noze protézu. Na přímou otázku televizního redaktora, zda skutečně nosí protézu, Zeman odpověděl s obvyklou dávkou sarkasmu: „Dovolte mi, abych si vyhrnul nohavici. Sáhněte si, pane redaktore”. Redaktor odvětil, že mu to připadá jako noha. „Skoro ano. Víte, teď jsou ale ty umělé protézy, které mají zvláštní vyhřívání, takže ta protéza může být i teplá. Nenechte se obelstít,” odvětil s potutelným úsměvem Zeman.

Vážnou debatu o Zemanově stavu před nedávnem rozvířil i radní městské části Brno-střed Svatopluk Bartík. Na svůj Facebook napsal, že prezident má rakovinu s prognózou dožití 3 až 7 měsíců. Rozšíření Bartíkova prohlášení do médií napomohl hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který se proti Bártíkově výroku ihned ostře ohradil a podal na něj trestní oznámení pro pomluvu a žalobu na ochranu osobnosti. Za újmu na svých právech požaduje Zeman po Bartíkovi 5 milionů korun a omluvu.

V rámci žaloby a trestního oznámení budou muset soudy a policie prověřit, zda se Bártíkovo tvrzení zakládá na pravdě a nejde tedy o pomluvu, nebo ne. Je tak pravděpodobné, že si obě instituce vyžádají podrobnou lékařskou zprávu. Vzhledem k tomu, že soudní řízení jsou zpravidla veřejná, jistě bude o Zemanově zdraví brzy jasno. Zda to však bude před volbami, zůstává otázkou.