Odstoupí Miloš Zeman z prezidentské volby? Zdeněk Škromach možná opět rozvlní stojaté vody ve svém bazénku

Odstoupí Miloš Zeman z prezidentské volby? Zdeněk Škromach možná opět rozvlní stojaté vody ve svém bazénku

Prezident Miloš Zeman do volebního souboje za své znovuzvolení nakonec nepůjde, domnívá se jeden z jeho nejvážnějších protikandidátů Michal Horáček. Jistě, jde o spekulativní prohlášení přímo zainteresovaného soupeře, ale na druhou stranu je třeba přiznat, že je v Česku nemalá skupina lidí, která si z nejrůznějších důvodů myslí totéž. Potom už jen chybí odpovědět na otázku, kdo by to nakonec „vzal“ místo Zemana? Třeba takový Zdeněk Škromach? Nemá už náhodou začít napouštět svůj bazének a pulírovat skleničky na víno ke svým proslovům?

Michal Horáček v rozhovoru pro Lidové noviny svoji domněnku o Zemanově odstoupení opřel o tvrzení, že současná hlava státu z rostoucího množství průzkumů zjistí, že bitva je ztracená a hodí do ringu ručník. Z úřadu by pak mohl odejít se vztyčenou hlavou a ne jako někdo, kdo z něj byl lidmi vymeten.

Pravdou je, že Zeman má s tímto druhem odchodů už svoji zkušenost. V letech 1998 až 2002 vedl jednobarevnou vládu ČSSD (drženou u moci ze strany ODS na základě mocenského handlu zvaného opoziční smlouva), ale dalšího možného období u moci se „zřekl“ a do čela sociální demokracie posunul Vladimíra Špidlu. Výmluvy na věk či zdraví zde nemohou obstát, když končila „vláda sebevrahů“, bylo Zemanovi nějakých 58 let a zamířil do předčasného důchodu. Dobře si spočítal, že v čele ČSSD by další volby nevyhrál a po debaklu v krajských a senátních volbách v roce 2000 zatroubil k postupnému ústupu.

Že ale má dost sil, dokázal hned za pár měsíců, když se přihlásil o křeslo na Hradě. To, že nechtěl jít do první volby a chtěl vystupovat jako mesiáš ČSSD ve druhé volbě, jen ukázalo, že stále rozumí politickému řemeslu, ale netušil, že ve straně už hraje páté housle, jeho nástupci si od něj nenechají do ničeho mluvit a především nestojí o jeho blízkou přítomnost. Následný útěk z Hradu zadním vchodem už pak ani nepotřeboval komentář.

Nyní ale není rok 2002 či 2003, jsme o nějakých patnáct let starší. Na Zemanovi už je patrné jeho stáří, únava a vyčerpanost. Proto kdyby se rozhodl do dalšího boje nejít, nikdo by nemohl ani ceknout. Jasně, hned by se tu vyrojily komentáře, že zbaběle utíká. Na druhou stranu by si za ně mohl částečně sám, protože se všude už dlouhou dobu tváří jak všechno zvládá, jak je nepostradatelný a že bez něj by Česko pomalu zašlo na úbytě a že to tudíž na Hradě ještě dalších pět let pro blaho národa zvládne. Je jen otázkou, nakolik si to myslí Zeman sám anebo nakolik si to „přeje“ jeho okolí, kterému by Zemana na Hradě skončil rajský až velkopanský život.

Stejně jako nevěřím předvolebním průzkumům pro parlamentní volby, velice skepticky se stavím i k potenciálním modelům, které například v potenciálním druhém kole favorizují profesora Drahoše. Snad většina lidí nezapomněla, jak tu byl před lety favorizován Jan Fischer, takže všeho s mírou. Přesto nějaké nálady ve veřejnosti lze vycítit nebo vypozorovat, a to jak od kladných až po záporné. Jde jen o to, jak velká skupina lidí se nakonec k Zemanovi otočí zády a kolik lidí vůbec k volbám nakonec přijde.

Otázka, zda Zeman nakonec hodí ručník do ringu je zřejmě jedním ze dvou největších dilemat těchto týdnů a měsíců. Tím druhým je spekulace, zda se nakonec lidovci skutečně zaleknou nelichotivých průzkumů a svoji volební koalici upraví tak, aby nemuseli ve volbách získat deset, ale jen pět procent.

Přesto je třeba přemýšlet nad tím, kdo by v případě Zemanova „předčasného“ odchodu z boje zvedl jeho rukavici a bojoval o hlasy levicového voličstva. Zda by to byl někdo z vysokých představitelů ČSSD (zvažován je například šéf Senátu Milan Štěch) anebo by se své hvězdné chvíle dočkal věčný stínový prezidentský čekatel Zdeněk Škromach? Ten přece opakovaně prohlašoval, že do volby půjde jen v případě, kdy by do ní nešel Miloš Zeman.

Možná, když je nyní Zeman na chalupě na Vysočině, měl by vzít láhev vína a věnec buřtů a vyrazit za ním na vysočinskou tvrz. Třeba se tam dozví něco více. A poté i veřejnost, protože pokud Škromach bleskově vysmejčí svůj bazének a večer co večer bude ovíněn točit videa jako o závod, jen tak pro nic za nic to nebude.

Zdroj: Reflex

Drahoš 9,5 milionu, Horáček pět milionů. Prezidentští kandidáti sbírají peníze na kampaň

Drahoš 9,5 milionu, Horáček pět milionů. Prezidentští kandidáti sbírají peníze na kampaň

Uchazečům o funkci prezidenta přibývají peníze na transparentních účtech. Například bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš na něm má asi devět a půl milionu korun. Textař a podnikatel Michal Horáček zhruba pět milionů. Současný prezident Miloš Zeman opakovaně říká, že žádnou osobní kampaň nepovede.

Sto tisíc korun i půl milionu. Také takové částky najdete na transparentním účtu Jiřího Drahoše jako dar od jednoho člověka.

Drahoš řekl, že se u větších sum snaží prověřovat jejich původ. „U těch menších, u fyzických osob to prakticky není možné. Je to transparentní účet a samozřejmě uvítám, pokud by tam kdokoliv z veřejnosti objevil třeba nějaké jméno, které se tomu dotyčnému nezdá. Ale v každém případě se snažíme prověřovat, od koho jsou zejména ty větší částky,” řekl Radiožurnálu Drahoš.

Sto tisíc korun věnoval Jiřímu Drahošovi na kampaň například bývalý šéf Akademie věd a současný předseda dozorčí rady energetické společnosti ČEZ Václav Pačes.

Textař a podnikatel Michal Horáček si chce celou kampaň platit ze svého. Zřídil si proto nový druh transparentního účtu, na který může posílat peníze jen on sám a není možné, aby tam přispívaly firmy, právnické a fyzické osoby.

„Chci, aby bylo zřejmé, že mně na to nikdo nepřispívá, ani lidé, ani byznysmeni, ani strany. Prostě nikdo jiný. Je to moje záležitost,” vysvětlil Horáček. Na Horáčkově transparentním účtu je teď přibližně pět milionů.

Současný prezident Miloš Zeman opakovaně říká, že při další kandidatuře nepovede žádnou osobní kampaň. Poprvé to řekl už v březnu, když oznámil, že chce o Hrad bojovat znovu.

„Připadal bych si jako blázen, kdybych říkal, jakou já mám představu o výkonu prezidentské funkce. To jsem říkal před čtyřmi lety a snažil jsem se od té doby tuto představu naplnit,” dodal Zeman. Volební tým, který mu sbírá potřebné podpisy, vede jeho manželka Ivana.

Nedávno oznámil kandidaturu také bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek. A to jako uchazeč obnovené Občanské demokratické aliance (ODA). „Zatím je to nastaveno tak, že mi všechno platila ODA, ale samozřejmě počítáme se sponzory. Předpokládám, že bych jednal s většími průmyslovými podniky,” vysvětlil. Kulhánek chce mít transparentní účet nejpozději přespříští týden.

Lékař a aktivista Marek Hilšer má na účtu od dárců zhruba sto tisíc korun. Říká, že by nepříjal dar vyšší než půl milionu korun.

Zdroj: iRozhlas

3 otázky pro prezidentské kandidáty. Zeman: Chci klást důraz na zapojení občanů do veřejného života

3 otázky pro prezidentské kandidáty. Zeman: Chci klást důraz na zapojení občanů do veřejného života

Český rozhlas oslovil se třemi anketními otázkami osobnosti, které se chtějí ucházet o úřad prezidenta. V posledním osmém díle odpovídal současný prezident Miloš Zeman. Voliči budou rozhodovat o tom, kdo se stane na dalších pět let prezidentem, už zhruba za půl roku.

Miloš Zeman bude svůj post v lednové přímé prezidentské volbě obhajovat. Téměř 73letý rodák z Kolína je v politice už čtvrt století, před listopadem 1989 pracoval jako prognostik.

Během Pražského jara vstoupil do KSČ, odkud byl o dva roky později vyloučen. Při sametové revoluci se pak aktivně zapojil do činnosti Občanského fóra. Po roce 1990 byl postupně poslancem, předsedou poslanecké sněmovny a premiérem. Mnoho let také stál v čele ČSSD.

Prezidentem se chtěl stát už v roce 2003, tehdy ho ale v nepřímé volbě porazil Václav Klaus. Sen se mu tak splnil o deset let později. Ve druhém kole porazil Karla Schwarzenberga z TOP 09. Letos v březnu pak Zeman oznámil, že bude svou funkci obhajovat, pokud neuspěje, chce se po letech vrátit zpět na Vysočinu.

Proč byste měl být prezidentem znovu vy?

Pokud si to bude přát většina voličů.

V čem budete jiný než v prvním prezidentském období?

Budu klást daleko větší důraz na aktivní občanství. To znamená na zapojení občanů do veřejného života formou změn volebních a dalších zákonů. Na druhé straně budu pokračovat v tom, co jsem už dělal, a to je ekonomická diplomacie a pravidelné setkávání se s občany.

Která nebo které země by měly být hlavním spojencem České republiky?

Teoreticky by to měly být členské země Evropské unie, ale protože Evropská unie je bohužel v rozkladu, tak v NATO jsou nesporně hlavním a nejsilnějším hráčem Spojené státy. Měli bychom stejně tak udržovat přátelské vztahy se všemi dalšími významnými zeměmi světa, včetně Ruska nebo Číny.

Zdroj: iRozhlas

Se Sehnalem jsme se potkávali na parkovišti, říká nový prezidentský kandidát Kulhánek

Se Sehnalem jsme se potkávali na parkovišti, říká nový prezidentský kandidát Kulhánek

Minulý týden oznámil svou kandidaturu na prezidenta bývalý šéf Škoda Auto Vratislav Kulhánek. Do voleb jej jako svého kandidáta vyšle staronová politická strana ODA pod vedením Pavla Sehnala, kterého prý možný budoucí prezident „zná z parkoviště“. Koho Vratislav Kulhánek považuje za svého největšího soupeře, co může České republice přinést a proč se před lety nestal senátorem za ANO?

Jak jste se ke kandidatuře dostal?

Pan Sehnal přišel začátkem června s tímhle nápadem, nejdříve jsem řekl ne. Po delším dvoutýdenním rozjímání jsem si říkal, že asi bych do toho měl jít, že bych možná měl republice co dát.

Jaký je váš vztah s Pavlem Sehnalem?

Ono to je jednoduché. Existuje takový barák na Masarykově nábřeží a v prvním patře je SPGroup pana Sehnala, v druhém patře je reprezentace Škody Auto, ve třetím patře SPGroup a ve čtvrtém patře je reprezentace Škody Auto. Takže jsme se potkávali na parkovišti a na schodech.

Co můžete zemi přinést jako prezident?

Já mám takových pár bodů, které jsem si vymyslel, že se jich budu držet. Zaprvé: podle ústavy v zemi vládne vláda pod kontrolou parlamentu, nikoliv prezident. Zadruhé: dosažení ještě lepší pověsti České republiky. Zatřetí: dbát na dodržování ústavy. Začtvrté: nezaplést se do hrátek politických stran. Zapáté: probudit v lidech hrdost na to, že jsou Češi.

Nereagujete tím spíše na současného prezidenta? Myslíte si, že tyto body nesplňuje?

Dá se to taky tak brát, ale dá se to brát i nezávisle na něm.

Mluvíte o věcech, které by u prezidenta měly být samozřejmostí. Co můžete přinést navíc?

Prezident by se měl chovat tak, jak má. Nevím, co by měl kandidát nabídnout víc než to, že bude vše kvalitní a v pořádku. Aby vliv prezidenta byl uplatňován pro dobro lidí a ne pro uspokojování vlastních ambicí. Pokud chcete ještě něco víc, tak to fakt nemám.

Před pěti lety jste odmítl kandidaturu do Senátu za ANO, kterou vám nabízel Andrej Babiš. Tehdy se vám ještě do politiky nechtělo?

Mezi funkcí prezidenta a senátora je podstatný rozdíl. Senátor se zabývá běžnou politikou, zatímco prezident je trošku někde jinde. Je to nadpolitická záležitost. Kromě toho jsem tehdy ještě měl firmu, teda mám ji pořád, ale tehdy mě v ní ještě bavilo dělat, a to by mi senátorská funkce zkomplikovala.

Nebylo tím důvodem, že jste nechtěl kandidovat za ANO?

Ne, to bylo obecné. Tehdy za mnou byli i panové Bělobrádek za Lidovce a Gazdík za Starosty.

Kampaň vám bude financovat SPGroup?

Kampaň bude financovat ODA. Samozřejmě, pokud seženou sponzory, tak i s jejich pomocí. Máme limit 50 milionů, ale já doufám, že to tolik ani zdaleka nebude.

Už jste přemýšlel nad podobou kampaně?

Ještě na to nebyl ani čas. Samozřejmě, že vím, jak by to asi zhruba mělo fungovat. Chci kontaktní kampaň, potkávat se s lidmi, ale rozhodně ne útočnou. Tím myslím vymezovat se proti někomu, to rozhodně v úmyslu nemám.

Kdo bude váš největší soupeř?
Já myslím, že největší soupeř bude Jiří Drahoš.

Ne Miloš Zeman?

Doufám, že ne. Jiří Drahoš splňuje rozhodně víc to, co bych si od prezidenta představoval.

Reálně si tedy myslíte, že byste mohl být ve druhém kole s Jiřím Drahošem?

Ano, mohl bych mít i slušnou šanci. Mohlo by to být tak 50 na 50. Ohlasy jsou zatím až překvapivě pozitivní, z mnoha stran dostávám podporu.

Co na to vaši nejbližší?

Berou to dobře. Samozřejmě, ty pocity jsou trochu rozporuplné. Ale když si člověk sedne na tygra, tak s tím už musí počítat.

Čemu se teď hodláte věnovat? Necháte všeho kvůli kandidatuře?

To určitě ne, občas budu přednášet a taky mám ještě nějaké povinnosti vůči své firmě.

Co bude dál s vaší firmou, pokud se stanete prezidentem?

To bych ji musel pustit. Prodat ji nemůžu, protože je závislá jen na mém jméně, takže bych ji spíš prostě zmrazil.

Zdroj: E15

Do kostela nechodím a od stran nic nežádám, říká Drahoš po podpoře jeho kandidatury od KDU-ČSL

Do kostela nechodím a od stran nic nežádám, říká Drahoš po podpoře jeho kandidatury od KDU-ČSL

Nejsem kandidátem žádné strany, nežádám žádnou stranu o podporu, opakuje prezidentský kandidát Jiří Drahoš. I pár hodin poté, co mu v úterý vyjádřila podporu koalice KDU-ČSL a Starostů a nezávislých na svém zasedání na Velehradě. Drahoš se na Velehradě před jednáním koalice sešel s jejími lídry Pavlem Bělobrádkem a Petrem Gazdíkem, ve středu zamířil do nedalekého Uherského Hradiště sbírat podpisy, nutné pro oficální podání kandidatury.

Ve středečním dopoledni působil Jiří Drahoš u svého stánku v Uherském Hradišti poněkud osamoceně.

Ve velkém vedru bylo město takřka prázdné, mnozí lidé byli v den státního svátku na veleznámé pouti na nedalekém Velehradě. Odkud ovšem odjel ráno Drahoš poněkud paradoxně směr Uherské Hradiště.
“Nemohl jsem se zdržet, chtěl jsem se zastavit tady a za chvíli jedu do Jihlavy a dalších měst. S výjimkou čtrnácti dnů na přelomu července a srpna, kdy budeme s vnuky na chatě, jsem stále v terénu,” vysvětloval svůj odjezd z Velehradu, kde mohl potkat desítky tisíc poutníkú – a tedy i mnohé potencionální či skutečné voliče.

Přesto si z významného církevního místa vezl podporu, která by mu mohla v boji o Hrad pomoci. Předsedové KDU-ČSL a Starostů Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík z tohoto místa v úterý večer oznámili, že navrhnou svým stranám, aby podpořily na prezidenta právě Drahoše.

“Řekl jsem jim ale, že za tuto podporu ode mne nikdo nic nemůže čekat kromě standardních věcí jako je podpora demokracie. Oba pánové s tím souhlasili,” zareagoval v rozhovoru pro Aktuálně.cz Drahoš, který se jako vždy snažil svými slovy držet od politiků odstup. “Ať v této podpoře nikdo nic nehledá. Jsem nadále nadstranický kandidát, nebudu kandidovat za žádnou stranu,” ujišťoval.

Víra začíná tam, kde končí věda, tvrdí Drahoš

Drahoš se na Velehradě potkal s oběma předsedy odděleně, nejdříve mluvil s Bělobrádkem, který bydlel ve stejném hotelu, později s Gazdíkem, který se zdržel na cestě a přijel se zpožděním.
“Nebylo to žádné plánované setkání, na Velehrad mě už léta zve olomoucký arcibiskup Jan Graubner, takže jsem v úterý přijel. Zjistil jsem přitom, že pan Bělobrádek bydlímna stejném místě jako já,” vysvětloval a opakoval, že ani Bělobrádek podporu KDU-ČSL Drahošovi ničím nepodmiňoval.

“V žádném případě, ani bych žádné podpomínky nepřijal,” tvrdil Drahoš. Zatímco Gazdík mu už v minulosti několikrát vyjádřil podporu, Bělobrádek se dříve netajil tím, že by podporoval expremiéra a exsenátora Petra Pitharta, který ale kandidaturu odmítl.

Samotný Drahoš by se dal označit za “vlažného” křesťana, je pokřtěný, ale je nepraktikujícím katolikem. “Nechodím do kostela, neúčastním se církevních obřadů, ale samozřejmě víru respektuji. Někdy s nadsázkou říkám, že víra začíná tam, kde končí věda,” řekl Aktuálně.cz.

Podle dřívějšího předsedy Akademie věd se nic nemění ani na tom, že chce nadále získat padesát tisíc podpisů občanů, byť by mu stačila i podpora pouhých deseti senátorů nebo dvaceti poslanců, což by jistě koalice Lidovců a Starostů dala hravě dohromady.
V Uherském Hradišti získal desítky dalších podpisů, během středečního dopoledne se u stánku zastavilo během hodiny přibližně patnáct lidí. Někteří se podepsali, jiné si vzali propagační materiály. “Co důchody? Zvýšíte je?” ptal se Drahoše jeden ze seniorů a hned šel dál.

Naopak Jiří Kružica z Velké nad Veličkou přivezl čtyřicet dalších podpisů, protože se rozhodl pro Drahoše podpisy sbírat. “Je to nejvzdělanější a nejvíce kultivovaný kandidát. Myslím si, že pan profesor je dobrý člověk i kandidát,” vysvětloval a zároveň přiznával, že řada lidí jeho favorita nezná, proto by se měl ukazovat po celé zemi co nejvíce.

I když Drahoš odjezdem ze zaplněného Velehradu do poloprázdného Uherského Hradiště zřejmě nezvolil úplně nejlepší taktiku, opakovaně tvrdil, že jeho předvolební kampaň postupuje podle plánu a je s ní spokojený.

“Myslím, že povědomost občanů o jménu Jiří Drahoš se zvyšuje. A do lednových voleb zbývá ještě více než pět měsíců,” tvrdil sebejistě muž, který má podle některých průzkumů a sázkových kanceláří šanci porazit současného prezidenta Miloše Zemana.

Zdroj: Aktualne

3 otázky pro prezidentské kandidáty. Štogl: Chtěl bych lidi méně rozdělovat a přijmout euro

3 otázky pro prezidentské kandidáty. Štogl: Chtěl bych lidi méně rozdělovat a přijmout euro

Český rozhlas oslovil se třemi anketními otázkami osobnosti, které se chtějí ucházet o úřad prezidenta. V šestém díle odpovídal Karel Štogl, bývalý šéf kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka. Voliči budou rozhodovat o tom, kdo se stane na dalších pět let prezidentem, už zhruba za půl roku.

Jeho jméno zná jen málokdo. Přesto je to jeden z možných kandidátů na příštího prezidenta, který si podle svých slov už zajistil podporu dostatečného počtu senátorů. Řeč je o Karlu Štoglovi, bývalém šéfovi kabinetu expremiéra Jiřího Rusnoka.

Štogl má blízko k sociální demokracii, členem strany byl téměř dvacet let. Jeho kariéru posunul ministr obrany Jaroslav Tvrdík z ČSSD, který si Štogla v roce 2001 vybral za svého poradce a tajemníka pro obranu.

Štogl poté ve Vídni zastával post obranného poradce Stálé mise Česka při OSN a OBSE. Poté zamířil na resort financí, kde skoro rok pracoval jako tajemník šéfa státní kasy Bohuslava Sobotky z ČSSD.

Kromě funkcí ve státní správě pracoval Štogl také v soukromém sektoru. Věnoval se především právnímu a ekonomickému poradenství, reklamě, PR a marketingu. Štoglovi je 44 let a vystudoval správní právo. V minulosti podpořil jako kandidáta na prezidenta Miloše Zemana, nyní chce kandidovat proti němu.

Proč byste měl být prezidentem zrovna vy?

Myslím, že mám dostatečné politické zkušenosti jak z komunální, tak z krajské i celostátní politiky. I moje právnické vzdělání a to, že jsem byl součástí mezinárodní organizace, jsou dobrým základem pro moji kandidaturu.

V čem budete jiný než stávající prezident?

Chtěl bych lidi méně rozdělovat. Chtěl bych se více věnovat tématu vstupu do eurozóny. Chtěl bych, abychom přijali euro nejpozději v roce 2022 a pokud možno nejhůře v kurzu 22 korun za euro.

Která nebo které země by měly být hlavním spojencem České republiky?

Určitě země Evropské unie. Chtěl bych mít přátelské vztahy se všemi velkými zeměmi, s našimi sousedy – primárně se Slovenskem, Rakouskem, Německem, ale základ naší politiky musí být úzká spolupráce v rámci Evropské unie.

Zdroj: iRozhlas

3 otázky pro prezidentské kandidáty. Chaloupka: Jsem nezávislý a nikomu nic nedlužím

3 otázky pro prezidentské kandidáty. Chaloupka: Jsem nezávislý a nikomu nic nedlužím

Český rozhlas oslovil se třemi anketními otázkami osobnosti, které se chtějí ucházet o úřad prezidenta. V pátém díle odpovídal podnikatel Otto Chaloupka. Voliči budou rozhodovat o tom, kdo se stane na dalších pět let prezidentem, už zhruba za půl roku.

Podnikatel z jižní Moravy Otto Chaloupka žil dvacet let ve Spojených státech amerických, kde prodával auta a provozoval autoservisy. Jeho politická kariéra v Česku trvá deset let.

Proč byste měl být prezidentem zrovna vy?

Česká republika je podle mého názoru připravená na to, aby konečně měla pořádného prezidenta. Bude se volit čtvrtý prezident od takzvané revoluce a každý z předcházejících prezidentů nebo ten stávající měl nějaké věci, kde se daly cítit osobní zájmy nebo zájmy nějakých skupin, které stály za prezidentem.

Myslím, že je docela dobře vidět, kam tito prezidenti republiku dovedli. A jsou to prezidenti, protože jak se říká, že prezident nemá žádné pravomoci, tak má velké pravomoci a možnosti, jak pracovat s vládou a ovlivnit její rozhodnutí. Proč tedy zrovna já? Protože jsem nezávislý, nikdo za mnou nestojí, nemusím nikomu splácet žádné dluhy, nikomu nic nedlužím.

V čem budete jiný než stávající prezident?

Navážu na první otázku. Budu jiný v tom, že za mnou nestojí žádní kmotři, žádní sponzoři. Nebudu nikomu muset splácet velké peníze za kampaň, ani do Ruska, ani do žádné jiné země. Proto budu moct pracovat pro tuto zemi, v zájmu České republiky a jejích občanů. Jsem nezávislý. Můžu prokázat svou minulost, řekněme zhruba sedm roků zpátky, kdy si všichni můžou ověřit, že to, co hlásám dnes, hlásám dlouhodobě. Mé názory jsou stálé. Neříkám nic, co bych si vymyslel, že chtějí lidé slyšet. Žádný populismus.

Která nebo které země by měly být hlavním spojencem České republiky?

Česká republika by měla mít snahu být spojencem nebo být v dobrém, přátelském vztahu se všemi zeměmi, kde je to možné. Samozřejmě není možné určit pořadí, která země je důležitější a která je méně důležitá. Všeobecně je potřeba si uvědomit, že se máme orientovat na Západ. My tam patříme, ale dobré vztahy je potřeba mít s každou zemí, se kterou je to možné, která má s námi dobré úmysly, chce s námi mít dobré hospodářské a přátelské vztahy. Není možné určit pořadí.

Zdroj: iRozhlas

Cestovatel po top funkcích Kulhánek: čtěte, kudy vedl osud nového prezidentského kandidáta

Cestovatel po top funkcích Kulhánek: čtěte, kudy vedl osud nového prezidentského kandidáta

Bývalý šéf automobilky Škoda Auto, předseda Českého svazu ledního hokeje a nyní kandidát na prezidenta České republiky. Vratislav Kulhánek vystřídla mnoho rolí, teď vyrazí do boje o Hrad jako nominant Občanské demokratické aliance (ODA), kterou řídí miliardář Pavel Sehnal.

Třiasedmdesátiletý Vratislav Kulhánek v 60. letech minulého století vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, aby poté zahájil pestrou kariéru manažera v českých podnicích a institucích.

Po škole zastával několik funkcí ve stavebních firmách, jeho kariéra však nabrala čerstvý vítr s novým angažmá v tehdejším národním strojírenském podniku Motor Jikov, kde se během desetiletí vypracoval až na pozici předsedy představenstva.

V roce 1992 se stal ředitelem v Česku nově založené dceřiné společnosti německého koncernu Bosch. Ta pod jeho vedením zjevně prosperovala, svůj obrat během prvních pár let navýšila z desítek milionů na jednotky miliard korun.

Ani zde však Kulhánek déle nevydržel a v roce 1997 přijal funkci předsedy představenstva automobilky Škoda Auto. Nahradil zde svého bývalého nadřízeného z podniku Motor Jikov Ludvíka Kalmu, který tragicky zemřel při testování nového vozu Škoda Octavia.

Funkce šéfa největší české firmy byla pro Kulhánka vrcholem kariéry, sám prohlašoval, že vyššího postu se v Česku dosáhnout nedá. Jeho působení ve společnosti je považováno za úspěšné. Vzrostl prodej vozů, zvýšily se tržby i export. Automobilka uvedla na trh nové modelové řady Fabia, Superb a Roomster.

Přesto se v roce 2007 rozhodl ze „Škodovky“ odejít, jeho novou výzvou se stala vedoucí funkce ve společnosti AAA Auto, které chtěl zejména vylepšit pošramocenou pověst.

Za jeho předsednictví ve správní radě se společnost dostala do hlubokých ztrát a musela se také stáhnout z maďarského trhu, poté se ale problémů zbavila a v roce 2013 se probojovala do žebříčku největších českých firem CZECH TOP 100.

Kromě vrcholových funkcí v byznysu zastával Kulhánek také významné pozice v některých instuticích. Po Ladislavu Kalmovi převzal kromě vedení Škody Auto i funkci prezidenta Sdružení automobilového průmyslu a byl také viceprezidentem Svazu průmyslu a dopravy. Svou zálibu ve sportu zúročil ve funkci šéfa Českého svazu ledního hokeje v letech 2004-2008.

Od roku 2005 Kulhánek podniká a funguje jako jednatel ve vlastní poradenské firmě Industrial Advisors. Před sedmi lety jej tehdejší ministr financí Eduard Janota pověřil, aby provedl kontrolu dozorčích rad osmi státních a polostátních firem jako Letiště Praha, Lesy ČR a ČEZ.

V současnosti působí v dozorčí radě Pojišťovny Kooperativa, dříve zasedal ve správních radách Univerzity Karlovy, Technické univerzity Liberec a vědecké rady VŠE. Je rozvedený a má dvě dcery. V minulosti hrál závodně volejbal a běhal maratony.

Před pěti lety odmítl nabídku Andreje Babiše kandidovat do Senátu za hnutí ANO, teď se ale spojil s předsedou Občanské demokratické aliance (ODA), majitelem SPGroup a miliardářem Pavlem Sehnalem a o Hrad bude bojovat s podporou staronové strany. Ta mu pomůže sehnat 50 tisíc podpisů pro nominační petici a bude financovat kampaň.

ODA byla činná v 90. letech, ale její existenci ovlivnila řada finančních skandálů a později z politické scény zcela vymizela. Stranu se stejným názvem loni v září založil právě Sehnal a navázat na ni chce pravicovým programem se zaměřením na podnikatele. Podle Sehnala představuje Kulhánek chybějícího seriózního pravicového kandidáta na Hrad.

Zdroj: E15