Zeman porušil slib a zkritizoval svého soupeře Jiřího Drahoše. Přirovnal jej ke Clintonové v Americe.

Zeman porušil slib a zkritizoval svého soupeře Jiřího Drahoše. Přirovnal jej ke Clintonové v Americe.

I přesto, že současný prezident ČR Miloš Zeman slíbil, že nebude hodnotit kroky svých soupeřů, tedy ostatních uchazečů o prezidentské křeslo, učinil výjimku, a zkritizoval nedávný výrok svého největšího soupeře Jiřího Drahoše. Ke konci minulého týdne na návštěvě Jihomoravského kraje řekl, že se Drahoš chová jako Clintonová ve Spojených státech a šíří v zemi různé zkreslené informace. Novináři v Boskovicích, kterým bylo Zemanovo prohlášení určeno, si vyslechli, že je více než nevhodné označit české občany za nesvéprávné. Narážel tak na Drahošův výrok o tom, že jsou lidé ovlivněni, jak u voleb do Sněmovny, tak na prezidenta, „určitými imaginárními zahraničními službami“.  Toto tvrzení se mu jeví jako zoufalý pokus o zviditelnění Drahošovy osoby pomocí konspiračních teorií.

Hlava státu uvedla, že bezpečnostní informační služba BIS tento výrok úplně smetla ze stolu. Údajně nemá žádné informace o cizích zpravodajských službách, které by v rozporu se zákonem jakkoli manipulovaly výsledky voleb. Jedinou skutečnost, kterou BIS připouští, je riziko dezinformačních kampaní.

Drahoš ovšem není jediný, který na tuto dezinformační síť v Česku upozorňuje. Dříve tuto možnost zmínil podnikatel Michal Horáček, který poznamenal, že se jedná o hybridní konflikt, kterému ve své kampani čelí i Drahoš. Ať už jde o články na konspiračních webech nebo řetězové emaily. Horáček navrhuje transparentnost, aby si čeští občané mohli vybírat mezi výmysly a realitou.

Naopak bývalý premiér Mirek Topolánek si myslí, že jednotliví kandidáti na prezidenta musí počítat s určitým šířením dezinformací. Naznačil, že se vzduchem line vliv z Ruska. Dodal, že tvrzení Drahoše vnímá jako nepotřebné. Vrcholnou politiku považuje za práci, která není, obrazně řečeno, pro „chovance klášterní školy“. Proto věří, že se adepti na hlavu státu utkají ve spravedlivém duelu v živém přenosu, jelikož naživo ruská a jiná propaganda nic nezmůže.

Zato Vratislav Kulhánek s Jiřím Hynkem doufají, že čeští občané přijdou k urnám za použití svého selského rozumu. Kulhánek uvedl, že politickému světu hrozí maximálně konstrukce o síti tajných agentů, jinak o podobných dezinformacích nic neví. Ani Hynkovi se Drahošův výrok moc nelíbí.

A bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer se zase zajímá o český mediální trh, který zjevně láká Čínu. Hovoří tak o zájmu Čínské investiční skupiny CEFC o televizi Nova. Tato skupina je poradcem Miloše Zemana, a ve Spojených Státech je podezřelá z masivní korupce. K šíření konspiračních teorií se odmítl blíže vyjádřit, i když takový podobný risk připustil.

„Prosím, zvažte nominaci Zdeňka Ondráčka do vedení komise pro kontrolu GIBS“, píše v dopise Babišovi Michal Horáček. Přidal se Bartošek, Černochová i Rakušan.

„Prosím, zvažte nominaci Zdeňka Ondráčka do vedení komise pro kontrolu GIBS“, píše v dopise Babišovi Michal Horáček. Přidal se Bartošek, Černochová i Rakušan.

Do vedení komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) má být nominován Zdeněk Ondráček. Vítězné hnutí ANO si chce promluvit s komunisty, aby nad tímto rozhodnutím ještě popřemýšleli, prozradil předseda hnutí Andrej Babiš. Vyjádřil se tak k výzvě jednoho z prezidentských kandidátů Michala Horáčka.

Podnikatel Horáček mu napsal dopis, který zakladatel ANO předal Jaroslavu Faltýnkovi, který působí ve funkci šéfa sněmovního klubu ANO. Faltýnek se má na přání Babiše sejít s představiteli KSČM za účelem vyjednávání o zvážení nominace jiného zástupce do čela komise. Horáček dopis napsal, aby zabránil dosazení Ondráčka do vedení komise. V roce 1989 byl totiž členem pohotovostního pluku, ve kterém asistoval při zásazích proti demonstrantům. Horáček si dobře uvědomuje, jak je náročné sestavit novou vládu po nedávných volbách do Poslanecké sněmovny, a také uznává, že je v plné kompetenci ANO si zvolit i směřování celého kabinetu. Jediné, nad čím se pozastavuje, je návrh Ondráčkovy osoby do této funkce vzhledem k jeho přímé aktivitě při represích v zájmu totalitní moci. Horáček zároveň vyzval i ostatní kandidáty na prezidenta, aby jeho žádost maximálně podpořili. Uchazeč o prezidentské křeslo Pavel Fischer se nechal slyšet, že si této výzvy cení, nicméně již zvolil svůj vlastní způsob, jak s návrhem naložit.

Podle předsedy komunistů Vojtěcha Filipa strana žádost posoudí na úterním jednání poslaneckého klubu. Na Horáčkovu výzvu reagoval slovy, že se jedná o nesmyslnou součást jeho volební kampaně a Horáček by se měl zamyslet nad svou vlastní předlistopadovou minulostí. Sněmovní komise by mělo plénum obsadit členy na schůzi, která započne 12. prosince. K volbě předsedů zřejmě dojde až v lednu. Koneckonců lhůta pro dosazení členů do sněmovní komise vypršela. Existuje prý možnost vyhlášení nové lhůty, pokud dojde ke změně nominace, oznámil místopředseda komunistů Jiří Dolejš. Myslí si, že se jedná o další Babišův mediální počin.

I když Babiš uznává právo každé politické strany na dosazení jakékoli osoby, uvědomuje si risk, který by Ondráček v čele komise představoval. Rovněž šéf poslanců KDU-ČSL Jan Bartošek má za to, že v případě zvolení Ondráčka by došlo k dosazení člověka zastupujícího nedemokratickou stranu. Což představuje nebezpečí a potřebu být neustále ve střehu, domnívá se Bartošek. Naráží tak na nového předsedu bezpečnostního výboru, kterým se stal Radek Koten z SPD. Podle nich oba dva kandidáti nemají daleko k omezování lidských práv a svobody myšlení.

Předsedové komisí jsou voleni jako celek.  To znamená, že se ukáže na plénu, zda ANO své výroky myslí vážně. Člen bezpečnostního výboru Vít Rakušan upozornil na fakt, že dosud dochází ke hlasovací spolupráci mezi ANO, SPD a KSČM. I pro něj je Ondráčkova nominace nepřijatelná. S tímto tvrzením souhlasí i členka výboru ODS Jana Černochová, která prozradila, že by Ondráček ve vedení ztělesňoval návrat mocenských orgánů z minulosti. Dodala, že i přes slabý výsledek v podzimních volbách, mají komunisté díky Babišovi nejsilnější pozici od revoluce.

Věčné spekulace o Zemanově zdraví. Má protézu?

Věčné spekulace o Zemanově zdraví. Má protézu?

Při minulých prezidentských volbách v roce 2013 se do druhého kola dostali Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg. Jedním z hlavních argumentů příznivců Miloš Zemana tehdy bylo, že Karel Schwarzenberg na funkci nestačí, protože ho trápí špatné zdraví.

S blížícími volbami se množí i otázky na Zemanovu kondici a zdravotní stav. Na rozdíl od jiných kandidátů, kteří po ohlášení kandidatury údaje o svém zdraví zveřejnili, Zeman se takovému kroku zatím vyhýbá. Vzhledem k tomu, že jej téměř při každé delší chůzi musí podpírat bodyguardi, je ale zřejmé, že minimálně problémy s neuropatií u prezidenta přetrvávají.

Zeman minulý týden v rozhovoru uvedl, že se cítí skvěle, ale šíří se o něm různé fámy. Například, že má na pravé noze protézu. Na přímou otázku televizního redaktora, zda skutečně nosí protézu, Zeman odpověděl s obvyklou dávkou sarkasmu: „Dovolte mi, abych si vyhrnul nohavici. Sáhněte si, pane redaktore”. Redaktor odvětil, že mu to připadá jako noha. „Skoro ano. Víte, teď jsou ale ty umělé protézy, které mají zvláštní vyhřívání, takže ta protéza může být i teplá. Nenechte se obelstít,” odvětil s potutelným úsměvem Zeman.

Vážnou debatu o Zemanově stavu před nedávnem rozvířil i radní městské části Brno-střed Svatopluk Bartík. Na svůj Facebook napsal, že prezident má rakovinu s prognózou dožití 3 až 7 měsíců. Rozšíření Bartíkova prohlášení do médií napomohl hradní mluvčí Jiří Ovčáček, který se proti Bártíkově výroku ihned ostře ohradil a podal na něj trestní oznámení pro pomluvu a žalobu na ochranu osobnosti. Za újmu na svých právech požaduje Zeman po Bartíkovi 5 milionů korun a omluvu.

V rámci žaloby a trestního oznámení budou muset soudy a policie prověřit, zda se Bártíkovo tvrzení zakládá na pravdě a nejde tedy o pomluvu, nebo ne. Je tak pravděpodobné, že si obě instituce vyžádají podrobnou lékařskou zprávu. Vzhledem k tomu, že soudní řízení jsou zpravidla veřejná, jistě bude o Zemanově zdraví brzy jasno. Zda to však bude před volbami, zůstává otázkou.

Jiří Drahoš se obává, že tuzemské volby ovlivňují zahraniční tajné služby

Jiří Drahoš se obává, že tuzemské volby ovlivňují zahraniční tajné služby

Bývalý ředitel Akademie věd ČR Jiří Drahoš vyjádřil obavu, že s volebními výsledky v Česku manipulují tajné služby zahraničních mocností. Prostřednictvím šíření dezinformací podle něj ovlivňují voliče a tím i samotné volby. Drahoš se kvůli tomu dnes ráno sešel s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), ten jej ale ujistil, že touto hrozbou se zpravodajci zabývají.

„Nemám žádný důvod pochybovat, že k ovlivňování voleb docházelo,“ řekl po schůzce Drahoš a připomněl nedávné sněmovní volby. Na tiskové konferenci pak upozornil na ruský vliv na volby v několika zemích. Podle Drahoše měla schůzka s předsedou vlády preventivní charakter, neboť podobné snahy o manipulaci očekává i v nadcházejících prezidentských volbách.

Drahoš ve svých očekáváních vychází mimo jiné z nedávno zveřejněné zprávy české civilní kontrarozvědky (BIS) za rok 2016, která na nebezpečí dezinformací a tzv. „fake news“ upozorňuje. Už v roce 2015 se každoroční zpráva Bezpečnostní informační služby zmiňovala o informační válce vedené ruskými tajnými službami, související s ukrajinskou a syrskou krizí. Ruské „služby“ se snažily oslabit informační potenciál země utajenou infiltrací do médií a internetu nebo masivní produkcí propagandy a dezinformací. Takovýto způsob ovlivňování veřejného mínění v cizích státech se nazývá „hybridní válka“.

Nicméně, česká kontrarozvědka v současné chvíli nemá žádné relevantní informace o tom, že by cizí tajné služby nezákonně ovlivňovaly volby v Česku včetně budoucích prezidentských. Jak potvrdil novinářům z ČRo – Radiožurnál mluvčí Ladislav Šticha, BIS tyto hrozby bedlivě hlídá: „Neustále vyhodnocujeme veškeré informace a jsme připraveni jakýmkoliv podezřením na nelegální aktivity adekvátně zabránit.“

Nejvyšší správní soud má na stole další žalobu. Tentokrát na zrušení prezidentské kandidatury u pěti uchazečů.

Nejvyšší správní soud má na stole další žalobu. Tentokrát na zrušení prezidentské kandidatury u pěti uchazečů.

Server Hlídací pes zveřejnil skutečnost, že se Nejvyšší soud bude v brzké době zabývat žalobou na zrušení kandidatury pěti uchazečů o post na Hradě. V žalobě mají být jména jako Marek Hilšer, Petr Hannig, Vratislav Kulhánek, Mirek Topolánek a Jiří Hynek. Celkem se jedná o ty prezidentské adepty, které podpořili senátoři a poslanci, nikoli občané svými podpisy do petičních archů.

Volební senát Nejvyššího správního soudu poprvé jednal už ve středu, tedy okamžitě po vypršení lhůty k podávání návrhů. Začal obesílat účastníky řízení a nahlédl do spisových materiálů ministerstva vnitra. Vzhledem k tomu, že lhůta pro rozhodnutí je opravdu krátká, senát účastníkům řízení stanovil možnost se vyjádřit do středy 6. prosince letošního roku, potvrdila tisková mluvčí soudu Sylva Dostálová.

Žalobu podala bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská spolu se svým právním zástupcem. Sama byla jednou z kandidátek na hlavu státu, nicméně neprošla registrací u ministerstva vnitra. Soud má o případu rozhodnout do 14. prosince. Bude se zabývat celkem pěti podněty, jeden byl podán na popud Holovské a další dva soud odložil, protože postrádaly potřebnou formu a náležitosti. Holovské se nezamlouvá fakt, že ministerstvo vnitra narychlo změnilo výklad zákona. V minulých volbách totiž senátoři a poslanci mohli podpořit pouze jednoho kandidáta. Letos je tomu jinak a jí změna připadá iracionální, aby z podpisů vícero kandidátů vzešel bohatší seznam uchazečů, kteří nemusí sbírat občanské podpisy.

Do středy mají možnost se odvolat ti kandidáti na prezidenta, kteří neprošli přihlašováním se na ministerstvu vnitra. Devět kandidátů podle vnitra splnilo všechny zákonné podmínky nominace. Náměstek vnitra Petr Mlsna tvrdí, že nemůže dojít ke zpochybnění jejich kandidatury. Jestliže soud nijak nedoplní seznam uchazečů, oficiálně se o prezidentský úřad bude ucházet současný prezident a favorit voleb Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, podnikatel Michal Horáček, bývalý předseda ODS Mirek Topolánek, bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, předseda Rozumných Petr Hannig, diplomat Pavel Fischer a lékař Marek Hilšer.

Josef Toman, jeden z uchazečů o prezidenta, již veřejně přiznal svůj záměr se odvolat. On je také iniciátorem žaloby v případě dvou kandidátů. S Holovskou tedy dohromady dali podnět na projednání tří adeptů. Mezi těmi vypadlými s šancí na odvolání jsou Petr Blaha, Daniel Felkel, Oldřich Fiala, Karel Světnička, Martin Ludačka, Anna Kašná, David Chadima, Libor Hrančík, Roman Hladík a Terezie Holovská.

Dálnice do Vídně bude tématem schůzky Zemana s Ťokem

Dálnice do Vídně bude tématem schůzky Zemana s Ťokem

V rámci povolebních vyjednávání se pomalu začíná rýsovat obsazení nové vlády. Miloš Zeman oznámil, že Andreje Babiše jmenuje premiérem 6. prosince, vládu potom zamýšlí jmenovat 13. prosince. Na Zemanovo přání ale Babiš zatím jména budoucích ministrů nesdělil. Prezident totiž vyslovil přání pozvat si nejprve každého nováčka na zámek do Lán a promluvit si s ním.

Během probíhající návštěvy Jihomoravského kraje ale Zeman prozradil, že ministr dopravy zůstane stejný a že s ním bude hovořit o projektu dálnice na Vídeň, jehož realizace se neustále oddaluje. „Na druhé straně Rakušané budou mít dokončenou dálnici až k hranicím,“ řekl Zeman. Resort dopravy tak i v nové vládě povede stávající ministr Ing. Dan Ťok (nestraník za hnutí ANO), ač Zeman jeho jméno přímo nezmínil.

Andrej Babiš představil Zemanovi složení vlády včera, v nové vládě má byt 14 ministrů a premiér. Devět z nich prý dosud v kabinetu nepůsobilo, a právě s těmi se chce prezident setkat. Se staronovými tvářemi schůzky neplánuje, všechny je prý už dobře zná. Podle informací, které sdělil předseda ANO novinářům by měly v nové vládě zasednout i čtyři ženy.

V této souvislosti Zeman řekl, že se těší na setkání s dosavadní náměstkyní na ministerstvu pro místní rozvoj, která by se podle všeho mělo stát novou ministryní pro místní rozvoj. Jméno neprozradil, ale je zřejmé, že mluvil o poslankyni Kláře Dostálové (ANO). „Rád se seznámím s jejími představami, protože právě v tomto resortu by mělo být ono tajemství, jak vytvořit rovnováhu mezi úkoly, které dává stát, a penězi, které dává stát,“ uvedl Zeman.

Posledním dosud potvrzeným jménem v nové vládě je právě současná ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (nestranička za ANO), která včera potvrdila, že je Babišovou kandidátkou pro ministerstvo obrany. Zeman její přesun okomentoval slovy: „K mému úžasu se ministryně pro místní rozvoj rozhodla vzít do ruky zbraň a stát se ministryní obrany. Já to respektuji, protože si její práce vážím a ona argumentuje právě tím, že ministr obrany má být civilista, nikoliv voják. Budiž.“

V minulých volbách v Doubravě Miloš Zeman získal 86 procent hlasů. Podle místních je to „kapacita“. Letos mu ovšem na paty šlape Jiří Drahoš.

V minulých volbách v Doubravě Miloš Zeman získal 86 procent hlasů. Podle místních je to „kapacita“. Letos mu ovšem na paty šlape Jiří Drahoš.

Mezi Karvinou a Orlovou leží vesnice Doubrava, která v minulých volbách na prezidenta v roce 2013 vyjádřila současné hlavě státu Milošovi Zemanovi největší podporu. Tehdy si získal přízeň až 86 procent obyvatel.  Doubrava je zvláštní místo naší země. Smutek z úpadku bývalých havířských měst se zdá být silný. V minulosti o ní složil báseň Petr Bezruč. Kdysi byla plná bohatých horníků. I přes socialismus tam fungovala síť obchodů, hotel, železniční nádraží a služby. Dnes si místní stěžují na vysokou nezaměstnanost a s tím i na nízké příjmy. Vesnice tak přišla o asi 4/5 obyvatel. Nezaměstnanost v této oblasti činí až 12 procent v celém okrese. Lidé se cítí být ponecháni osudu na vlastní pěst. Větší část obyvatel žije v jediné havířské kolonii, která tu zbyla. Ostatní byly postupně zničeny, a lidé se tak vystěhovali do Karviné nebo Orlové.

Ve velkých městech ČR si lidé na nedostatek pracovních nabídek nemohou stěžovat. Například v Praze, Brně nebo Plzni firmy nabízí platy ve výši 30 tisíc korun. V Doubravě je práce k sehnání za maximálních 15 tisíc korun, a to s nadsázkou. Místní obyvatelé jsou pomalu, ale jistě unavení z neustálých slibů o lepší budoucnosti, průměrném platu a reklam na letní dovolenou, na kterou z nich nikdo nemá finance. Řezník Michal Kovařík dodává, že se tam žije přímo „z ruky do ruky“.

Výsledky voleb odpovídají rozpoložení tamních občanů. V roce 2013 zvítězili komunisté s 31 procenty hlasů. Letos byl silnější hlas předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který ve volbách získal 42 procent. Na druhém místě je Tomio Okamura s hnutím SPD s 18 procenty hlasů. Komunisté tak propadli na třetí místo.

Je zjevné, že Zeman je opětovným favoritem, i když část obce přemýšlí o volbě bývalého šéfa Akademie věd Jiřího Drahoše. Tamní lidé na otázku o kandidátech na Hrad jen odseknou slovy, že je politický svět nezajímá, jelikož mají jiné starosti. Řada z nich tvrdí, že nad prezidentskými volbami ještě nepřemýšleli, a že je jim to vlastně jedno. Rezignovali na svoji existenci. Podle nich jim nemá kdo pomoct. Jedno, jestli je to „Havel nebo Zeman“, říkají. Majitelka restaurace Národní dům Ildiko Stablová říká, že nikdo o volbách nemluví. Ani těch parlamentních nebo prezidentských. Ukazuje přitom na televizní obrazovku, která je neustále vypnutá.

Na jednom se ale místní shodují, a to, že je současný prezident ČR Zeman lidový člověk, který nemá v úmyslu rozkrádat republiku. Rovněž se jim líbí, že nechce přijetí eura. Občané žijící v tzv. finských domcích nemohou říct o Zemanovi nic negativního. Považují jej za rozumného a chytrého. Navíc zdůrazňují fakt, že za dobu jeho působení se neztratily žádné peníze a nedocházelo k takovými únikům jako dřív. Zamlouvá se jim jeho osobnost, kdy sdělí vše, co si myslí. Má jasné názory a nebojí se Bruselu. Češi si mohou být jistí, že se za ně Zeman postaví, prohlásil hasič Martin Kučera. Podle starosty jej spousta lidí bez vzdělání, prostého ducha, respektuje. Zdá se jim, že Zeman za naši zemi bojuje. Rovněž oceňují jeho kladný vztah s Babišem, kterého si tady váží.

Z 31 obyvatel ve vsi, kteří bylo oslovení v anketě Hospodářských novin, jich 18 uvedlo, že chtějí volit Zemana, čtyři k volbám nepůjdou vůbec a čtyři se nerozhodli.  Další čtyři uvažují o volbě Jiřího Drahoše, který je podle starosty na druhém místě. Je to vědec, reprezentativní člověk s dobrým vystupováním, což se místním líbí.

I přes obrovskou podporu většiny obyvatel se ovšem najdou také Zemanovi odpůrci. Hlásají, že se vtírá do přízně Rusům, že je nemocný, a že si často protiřečí. Místní farář Marcel Puvák napsal do obecného zpravodaje, že čeká, až přijde NĚKDO. Domnívá se, že si vybíráme podprůměrné představitele, kteří nás mají ve světě reprezentovat.

Horáček nabídl zaplacení pokuty za zvukaře, který narušil Zemanův mítink

Horáček nabídl zaplacení pokuty za zvukaře, který narušil Zemanův mítink

Prezident Miloš Zeman počátkem listopadu absolvoval návštěvu Olomouckého kraje, kterou zahájil besedou s občany v Lipníku nad Bečvou. V okamžiku, kdy vystoupil na pódium začala náměstím znít známá píseň Marty Kubišové Modlitba pro Martu. Skladbu pustil z přilehlé restaurace zvukař Jaroslav Hensl.

Protestu proti Zemanově vystoupení se zúčastnilo kromě Hensla několik desítek lidí. Podle organizátorů prezidentovo setkání nechtěli narušit a policisty dopředu informovali o svých plánech. Píseň ale nestačila ani dohrát a pro zvukaře si do restaurace přišla policie. Její příslušníci jej zadrželi a muž strávil dvě a půl hodiny na policejní služebně. Jednání Jaroslava Hensla bylo policií nakonec uzavřeno jako přestupek, případ teď řeší správní orgán a zvukaři hrozí pokuta až 15 000 korun.

Zeman jednání policie schválil, skladba byla podle něj reprodukována příliš hlasitě a rušila shromáždění: „Já mám píseň Modlitba pro Martu velmi rád. To nebyla Modlitba pro Martu, to byl řev, to byla kakofonie, která naprosto přerušila úvodní projev pana starosty Lipníku. Jestliže policie tento řev v souladu se zákonem shromažďovacím přerušila, tak jí zbývá za to poděkovat,“ uvedl.

Český helsinský výbor na tento policejní zákrok, připomínající šikanu komunistické StB reagoval výzvou pro ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD), aby veřejně deklaroval nepřípustnost podobných zásahů policie. Podle výboru bude jinak Chovanec odpovědný za praktiky likvidující demokracii. Práci policie odsoudila i Společnost na obranu nespravedlivě stíhaných (SONS), která považuje zásah v Lipníku za nepřiměřený, protiprávní a narušující ústavní pořádek. „Okolnost, že se tak stalo před očima představitelů veřejné moci, včetně prezidenta republiky, kterým Ústava ukládá povinnost práva občanů chránit a uvádět je v život, je varovná. Tendence ke zneužívání represivních složek k politickým cílům by znamenala přímé ohrožení ústavního pořádku,“ sdělilo vedení SONS.

Jaroslava Hensla se zastal i prezidentský kandidát Michal Horáček. Nabídl se, že pokutu za zvukaře v plné výši zaplatí. „Toho, kdo by na mém vystoupení zahrál Modlitbu pro Martu, bych nenechal vyvést. Naopak, šel bych mu podat ruku. Teď mu chci podat tu pomocnou. Panu Henslovi nabízím, že pokutu 15 000 Kč zaplatím. Jsou písně, které si zaslouží být slyšet,“ vyjádřil se na svém facebookovém profilu Horáček.

Někteří experti si pochvalují účast Mirka Topolánka v prezidentské kampani. Podle nich by mohl vyburcovat ostatní kandidáty ke kontroverznějším výrokům.

Někteří experti si pochvalují účast Mirka Topolánka v prezidentské kampani. Podle nich by mohl vyburcovat ostatní kandidáty ke kontroverznějším výrokům.

Někteří experti tvrdí, že jeden z kandidátů na prezidenta, bývalý premiér Mirek Topolánek, povzbudí ostatní uchazeče o místo na Hradě k urputnějším prohlášením. Shodují se, že jeho příchod do prezidentské kampaně představuje zlomový bod. Analytici se domnívají, že je Topolánek ve značné výhodě vzhledem k sympatiím, které u řady občanů vyvolává. Navíc díky způsobu vyjadřování a reprezentace vlastní osoby by mohl donutit ostatní kandidáty k silnějším výrokům, než dosud plánovali s cílem neztratit přízeň oprávněných voličů.

Topolánek všechny překvapil svojí kandidaturou téměř před uzavřením registrací na ministerstvu vnitra. Konzultant pro politický marketing Martin Joachymstál považuje tento krok za více než chytrý. Naboural totiž představy těch uchazečů, kteří se chtěli utkat ve druhém kole s Milošem Zemanem. Veliká většina z nich se chtěla probojovat do druhého kola v tichosti bez kontroverzních názorů s nízkým rizikem ztráty možných voličů.

Joachymstál prohlásil, že v oblasti sbírání podpisů do petičního archu od českých občanů byl nejúspěšnější bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš, čímž se dostal do vedení. Těsně za Drahoše se zařadil podnikatel Michal Horáček. Oba tak stanou proti největšímu favoritovi, kterým je současný prezident ČR Miloš Zeman.

Kolem podzimních voleb do Sněmovny ovšem aktivita prezidentských adeptů výrazně ustála. Předseda Institutu politického marketingu Karel Komínek řekl, že se nejvýraznější období prezidentské kampaně odehrálo již před prázdninami. Od konce srpna totiž bylo všem kandidátům zřejmé, že se bude pozornost českého národa ubírat jiným směrem, směrem do Poslanecké sněmovny. Komínek dodal, že hlavní část kampaně začne nejspíše koncem listopadu.

Podle Komínka je Topolánek kandidátem, který zamíchá kartami. Pro řadu lidí je jeho účast nepřípustná. Ovšem Komínek si stojí za tím, že splňuje požadavky Čechů na prezidenta naší země. Důležitým faktorem je jeho vize a škála zkušeností z politického světa. Komínek klade veliký důraz na jeho umění vyvolat emoce, ať už pozitivní, či negativní, což staví ostatní adepty do nevýhody.

Joachymstál je v očekávání, že se některý z uchazečů o prezidentské křeslo bude zabývat tématem zájmů národa, postavením ČR v Evropské unii a ve světě při příležitosti 100. výročí od vzniku samostatného Československa. Komínek se naopak domnívá, že se kandidáti budou snažit o zapůsobení na občany svým příběhem a kompetencemi. Myslí si, že hlavním účelem kampaně bude osobní životní příběh jednotlivých kandidátů. Doslova prezentovat čeho všeho se jim podařilo dosáhnout.

Nejvíce podpisů dostali prezidentští kandidáti od poslanců bývalého Okamurova Úsvitu

Nejvíce podpisů dostali prezidentští kandidáti od poslanců bývalého Okamurova Úsvitu

Dneškem zveřejněné rozhodnutí ministerstva vnitra o registraci přihlášek pro nadcházející volby na prezidenta ukazují, že tři prezidentští kandidáti byli vybráni na návrh členů Poslanecké sněmovny. Celkem čtyři poslanci podepsali jejich nominaci. Výsledkem je tedy to, že dva uchazeči o prezidenta získali podporu od 12 poslanců a pěti senátorů.

Ve srovnání s minulými volbami se ministerstvo vnitra rozhodlo pro možnost, aby mohl poslanec nebo senátor podpořit více kandidátů najednou. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský se ovšem proti tomuto rozhodnutí ohradil a doporučil upřesnit volební zákon tak, aby se vyloučil dvojí výklad ohledně podpisů.

Poslanci Augustin Karel Andrle Sylor, Jiří Štětina, Jiří Oskuba a Pavel Ploc svými podpisy podpořili bývalého šéfa Škody Auto Vratislava Kulhánka, prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiřího Hynka a hudebníka Petra Hanniga. Bývalí poslanci Bohuslav Chalupa, Zdeněk Soukup a Alena Nohavová s Helenou Válkovou vyjádřili svoji podporu vůči Hynkovi a Hannigovi. Naopak bývalí poslanci Stanislav Huml, Ladislav Velebný, Jaroslav Lobkowicz a Milan Šarapatka podepsali nominace Hynka a Kulhánka. Hynek se tak dostal do čela, co se týče největšího počtu podpisů, a to 29. Na druhém místě je šéf Rozumných Hannig s číslem 26 a na třetím je Kulhánek s 24 podpisy.

Bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer, lékař Marek Hilšer a bývalý premiér Mirek Topolánek si vysloužili senátorskou podporu. Fischerovi se celkem dostalo 17 podpisů senátorů, Hilšerovi 11 a Topolánkovi 10. Současně kandidaturu Topolánkovi a Fischerovi podepsali Jiří Oberfalzer, Tomáš Czernin a Leopold Sulovský. František Bradáč z KDU-ČSL se podepsal pod Topolánka s Hilšerem. A na závěr je dobré zmínit lidovce Lumíra Kantora, který doporučil nominaci Hilšera a Fischera.