Strany s bojem o Hrad vyčkávají do parlamentních voleb

Strany s bojem o Hrad vyčkávají do parlamentních voleb

Volby do Poslanecké sněmovny se letos budou konat v pátek a sobotu 20. – 21. října. Většina politických partají považuje tyto parlamentní volby za stěžejní a lednovou volbu hlavy státu upozaďuje. Vzhledem k tomu, že odevzdat kandidátní listiny pro volbu prezidenta je možné nejpozději 7. listopadu, bude stranám po sněmovních volbách zbývat jen sedmnáct dnů na to, aby nominovaly své kandidáty.

Politické strany zatím žádné vlastní kandidáty nepředstavily, na rozdíl od předchozí volby, kdy se straničtí kandidáti prezentovali v poměrně velkém předstihu. Za ODS to v roce 2013 byl Přemysl Sobotka, za KDU – ČSL Zuzana Roithová a za ČSSD Jiří Dientsbier. Ani jeden z nich však neuspěl. “Tehdejší výsledky stranických kandidátů mohou být jedním z faktorů, které hrají roli,” řekl k tomu místopředseda ČSSD Jan Hamáček.

Sociální demokraté hodlají strategii pro prezidentské volby řešit co nejdříve, nejspíš už příští týden. ČSSD a ANO avizovali, že kvůli prezidentským volbám uspořádají vnitrostranická referenda, pravděpodobně to ale nestihnou.

ČSSD se dlouhodobě snaží kvůli rozkolům s hlavou státu najít vlastního kandidáta. Hrozí ovšem, že ve vnitrostranickém referendu by stejně nakonec mohl uspět právě Miloš Zeman, který má uvnitř strany stále nemalou podporu.

Za hnutí ANO by rád kandidoval ministr obrany Martin Stropnický, šéfovi hnutí Babišovi se to ale nezamlouvá. Místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek naopak podporuje současného prezidenta. Zda a případně koho ANO vyšle do prezidentského klání tak zatím není jasné. „Teď makáme na sněmovních volbách, asi sami vidíte, že je to tvrdé, a dá se předpokládat, že ze strany našich protivníků to ještě zdaleka není všechno,” sdělil druhý místopředseda ANO a ministr životního prostředí Richard Brabec.

Vyčkávání do voleb se každopádně může vyplatit ODS. Pokud občanští demokraté získají ve volbách alespoň dvacet poslaneckých mandátů, ODS se bude moci zapojit do boje o Hrad skrze poslaneckou nominaci. Kandidáta ale strana zatím stále hledá. “Ať už představíme vlastního kandidáta, nebo podpoříme nadstranickou osobnost, cílem je mít důstojného prezidenta, který ctí ústavní pravidla, nerozděluje společnost a nezpochybňuje naši prozápadní orientaci,” uvedl k tomu předseda Petr Fiala.

Volba prezidenta se uskuteční 12. a 13. ledna 2018

Volba prezidenta se uskuteční 12. a 13. ledna 2018

Předseda Senátu Milan Štěch ve středu oficiálně vyhlásil termín volby prezidenta republiky. První kolo se bude konat 12. a 13. ledna 2018, případné druhé kolo pak o čtrnáct dní později. Kandidátní listiny je podle zákona o volbě prezidenta třeba odevzdat Ministerstvu vnitra nejpozději 66 dní přede dnem volby. To znamená, že uchazeči o křeslo hlavy státu musí získat potřebný počet podpisů na podporu své kandidatury a splnit ostatní náležitosti do 7. listopadu 2017.

Milan Štěch uvedl, že termín konání voleb vyhlásil dříve než před pěti lety a zdůvodnil to tím, že je již mnoho kandidátů na prezidenta známo a dá se říct, že kampaň již běží. S tím souvisí i druhý důvod jeho rozhodnutí, a to existence nového úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran. Ten může začít kontrolovat příjmy a výdaje kandidátů na jejich předvolební agitace teprve po vyhlášení termínu volby. Oficiální volební kampaň totiž odstartuje až ve chvíli, kdy bude Štěchovo rozhodnutí vydáno ve Sbírce zákonů. V tiskové zprávě pak předseda Senátu ještě dodal, že termín vybíral i s ohledem na to, aby první ani případné druhé kolo voleb nekolidovalo se školními prázdninami.

Každému z kandidátů zákon dovoluje utratit za volební kampaň maximálně 40 milionů. Pokud by v prvním kole žádný z nich nezískal nadpoloviční většinu hlasů, dva kandidáti postupující do druhého kola mohou utratit ještě o 10 milionů více. Do pěti dnů od vyhlášení termínu voleb jsou kandidáti také povinni zřídit si transparentní účet pro financování kampaně.

Svůj zájem o nejvyšší ústavní funkci zatím potvrdilo celkem sedmnáct kandidátů, tři z nich už oznámili, že získali dostatečnou podporu občanů. První, komu se podařilo nashromáždit potřebných 50 tisíc podpisů byl Michal Horáček, další Miloš Zeman a o pár dní později dosáhl této hranice i Jiří Drahoš.

Nominovat kandidáta může kromě 50 tisíc občanů také 20 poslanců nebo 10 senátorů. Tuto senátorskou nominaci mají dle svých slov zajištěnou místopředseda horní komory Jaroslav Kubera a bývalý šéf kabinetu premiéra Rusnoka právník Karel Štogl.

Ústavní právník se zastal prezidenta. Kampaň by to byla, kdyby řekl „volte mě“

Ústavní právník se zastal prezidenta. Kampaň by to byla, kdyby řekl „volte mě“

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran je zatím znám především díky kritice návštěv Miloše Zemana v obcích a krajích, které považuje za volební kampaň. Úřad při výkladu pravidel kampaně vychází z ústavního nálezu starého deset let. Co z něj vyplývá a jak by se před volbami měli veřejní činitelé chovat? O tom si s bývalým děkanem pražské právnické fakulty a expertem na ústavní právo Alešem Gerlochem povídala Kristýna Novotná v rozhovoru pro Český rozhlas.

Setkání prezidenta Miloše Zemana s občany během jeho výjezdů do krajů považuje úřad pro dohled nad stranami za volební kampaň, které by měl vykázat ve volebních výdajích. Jak to hodnotíte vy?

Nejsme zatím v době volební kampaně a nevíme, jak to bude vypadat a zda tedy půjde o vedení kampaně nesprávným způsobem. Proto si myslím, že prohlášení úřadu pro dohled nad stranami dopředu může být nyní trochu zavádějící.

Záleží tedy na tom, jak návštěvy krajů budou vypadat?

Přesně tak. Pokud by návštěvy krajů probíhaly jen v době kampaně a nikoli i předtím, byl by to jasný signál, že jde o činnost sledující podporu k volbě prezidenta republiky. Klíčové ale je, jak to bude vypadat ve vazbě na ústavní nález, tedy zda nějakým způsobem zneužije návštěvu v krajích k vedení kampaně, zda tam bude ať už z jeho strany, nebo ze strany jeho spolupracovníků a dalších veřejných činitelů vedena volební agitace v jeho prospěch.

O co konkrétně by se mohlo jednat?

Kdyby třeba při této příležitosti účastníkům různých setkání rozdával svoje letáčky nebo nechal rozdávat a říkal jim „volte mě“, nebo pokud by byla vedena podpisová kampaň na jeho podporu, napadal by jiné kandidáty například během setkání s představiteli daného kraje. To by pak bylo v rozporu s tím, na co poukazuje Ústavní soud, že nemůže použít výkon veřejné funkce a veřejné prostředky k vlastní propagaci.

Takže se v tomto sporu přikláníte na stranu pana prezidenta, který říká, že když do krajů jezdí poslední tři roky, kampaň to není. Tedy až do chvíle, kdy by agitoval ve svůj prospěch.

Ano. Nemusí to být ani on, ale třeba jeho asistent nebo hejtman či starosta. Kdyby například někdo z nich vystoupil a řekl „volte tady pana prezidenta, který znovu kandiduje a já ho podporuju“. Pokud ale bude mluvit s místními občany nebo představiteli různých institucí či firem o jejich problémech, tak je to v pořádku.

Tím tedy padá i argument úřadu, že by měl Miloš Zeman náklady na setkání s občany v krajích vykazovat jako bezúplatné plnění ve volebních výdajích.

Myslím si to. Sám úřad i uznává, že v době volební kampaně má právo užívat služební vozidlo nebo telefon. Obdobně se to týká i jiných veřejných činitelů, nejen prezidenta republiky.

Úřad pro dohled nad stranami ve svém stanovisku ke kampani veřejných činitelů odkazuje k nálezu Ústavního soudu z 2005 v tzv. kauze senátora Nádvorníka (dříve ODS, nyní za Svobodné). Jak se tedy tento ústavní nález týká kampaně veřejných činitelů?

Jen okrajově. Jde v podstatě jen o jeden až dva odstavce na straně 25 toho nálezu o použití veřejných prostředků veřejnými činiteli ve volební kampani. Nález tu říká, že je nepřípustné, aby veřejný činitel z titulu své funkce využíval ke své vlastní propagaci prostředky, které jiní kandidáti nemají k dispozici. Například rozpočtové prostředky, služební auto, hlavičkový papír, desku obecního úřadu, které by jeho vystoupením dodávalo punc oficiality. Výkon veřejné funkce v době volební kampaně je ale stejný jako mimo dobu volební kampaně.

Realisté představili nového kandidáta na prezidenta

Realisté představili nového kandidáta na prezidenta

Politická strana Realisté se na politickém kolbišti pohybuje teprve necelý rok, založil a vede ji politolog Petr Robejšek. Vymezuje se jako konzervativní pravicová strana, jejímž deklarovaným cílem je obhajoba českých národních zájmů a důraz na rodinu, bezpečnost, spravedlnost a ochranu národního bohatství.

Včera, v den výročí okupace, představili Realisté svého zástupce, kterého vyšlou do boje o Hrad. Je jím prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Ten patří mezi zakládající členy Realistů a je zároveň tajemníkem strany.

Jiří Hynek vystudoval matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze a svou profesní dráhu začal jako vývojový pracovník v podniku Tesla Kolín. Později působil jako manažer v několika výrobních podnicích. Od roku 2011 je jeho hlavní náplní práce prezidenta Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky, ve zbrojních kruzích se ale pohybuje už přes 20 let. Vyučuje na vysoké škole CEVRO Institut a je členem spolku lidí s vysokým IQ Mensa ČR. Má čtyři děti a žije v Jesenici u Prahy.

Při svém úvodním proslovu zmínil Jiří Hynek mimo jiné své předpoklady pro výkon nejvyšší ústavní funkce: „Mám věk, kondici i srdce proto, abych tuto náročnou pozici zvládl.“ Je si vědom, že svou kandidaturu oznámil výrazně později než ostatní kandidáti, věří ale, že „dokáže náskok doběhnout“. Na dotaz novináře, zda bude při podpoře své kandidatury spoléhat na podpisy občanů nebo podporu parlamentu odpověděl, že nic nenechá náhodě a chce získat oboje.

Otázku, zda jeho kandidatura není jen marketingovým tahem Realistů před nadcházejícími volbami do parlamentu odmítl se slovy: „Moje kandidatura je naprosto reálná a realistická. Jsem zároveň lídrem Realistů v Ústeckém kraji. Mým cílem je dotáhnout Realisty do Poslanecké sněmovny, protože jako prezident budu potřebovat s Poslaneckou sněmovnou spolupracovat,“

Realisté dlouhodobě proklamují, že by ve volbách chtěli získat alespoň 20 % hlasů, v průzkumech se zatím pohybují pod hranicí 5 %.

Prvních 100 dní ve funkci? Kandidáti zveřejňují plány

Prvních 100 dní ve funkci? Kandidáti zveřejňují plány

Před nedávnem jsme psali o tom, jaké plány má na prvních sto dní ve funkci prezidenta republiky kandidát Michal Horáček. Od té doby se prezidentské volby zase o kousek přiblížily a své plány zveřejnili i ostatní uchazeči o Hrad.

Existují některé body, v nichž se kandidáti shodují. Takovým bodem je například první zahraniční cesta na Slovensko, jakožto klíčové sousední země. Akademik Jiří Drahoš a lékař Marek Hilšer jsou zajedno v tom, že by neprodleně po svém nástupu do funkce zrušili kontrolní rámy u Pražského hradu. „Hrad, jak víme, je nejen sídlem prezidenta, ale i dalších institucí a je také důležitou veřejnou komunikací. Pokud bychom vůbec uvažovali o tom, že hrozí nějaké nebezpečí, nelze to vyloučit, tak přesně tyto davy lidí stojící před kontrolními rámy jsou ideální příležitost,“ řekl Radiožurnálu Jiří Drahoš.

Michal Horáček ve svém plánu slibuje, že okamžitě zařídí, aby měli všichni lidé na Hradě bezpečnostní prověrku, a to prý bez pardonu. K dalším Horáčkovým závazkům patří třeba omluva Jiřímu Peroutkovi a úhrada soudem vyměřené pokuty.

Herečka Jana Yngland Hrušková by třeba v roli prezidentky vyvěsila nad Hradem vlajku s přeškrtnutým logem Evropské unie a napomínala by osobnosti veřejné sféry, které jsou podle ní nekompetentní.

Manažer Vratislav Kulhánek by se zase v prvních měsících prezidentování chtěl setkat s arcibiskupem. „Je to významná persona jak v kontextu českých dějin obecně, tak i z hlediska vlivu nejen mezinárodního, ale i z hlediska vlivu na řadu občanů, kteří jsou věřící.“

Někteří kandidáti mají na svých 100 dnů plány, které dokonce přesahují politickou rovinu – právník Karel Štogl by například rád využil prezidentskou funkci k prezentaci výhod zdravého životního stylu: „Prvních sto dnů ve funkci bych si představoval tak, že bych vyhlásil v oblasti duševní, morální a fyzické jakýsi program obnovy národa. Snažil bych se lidi přimět k tomu, aby víc sportovali, aby nekouřili, aby pili míň alkohol, aby se víc usmívali.“

Současný prezident Zeman zatím své plány nepředstavil, ale v minulém funkčním období po svém zvolení rozhodně nezahálel. Během prvních měsíců tehdy personálně doplnil oslabený Ústavní soud, vedl spor o jmenování historika Martina Putny profesorem a absolvoval tři zahraniční cesty.

Jiří Drahoš je třetím oficiálním kandidátem na prezidenta

Jiří Drahoš je třetím oficiálním kandidátem na prezidenta

Bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš už nasbíral 78 321 podpisů, čímž výrazně přesáhl padesátitisícovou hranici potřebnou pro kandidaturu na Pražský hrad. Oznámil to v pražských Žlutých lázních během neformálního setkání s užším okruhem svých příznivců a s dobrovolníky, kteří mu pomáhají v kampani. Hranici už dříve překonali současný prezident Miloš Zeman nebo textař Michal Horáček. Už v příštím týdnu chce předseda Senátu Milan Štěch vyhlásit datum konání prezidentských voleb.

Ačkoli už by měl mít Jiří Drahoš dostatek podpisů, aby mohl kandidovat na funkci prezidenta, ve sběru podpisů plánuje pokračovat. „Stále nám píší lidé, kde se mohou podepsat, že by se rádi podepsali,“ vysvětlil.

Osobně jednotlivé podpisy nekontroluje. „Mám v týmu lidi, kteří jakýkoliv problematický podpis vyřadí. Chybí tam třeba datum narození, dokonce se někdo může zapomenout po vyplnění údajů podepsat,“ uvedl. Příznivcům Drahoš řekl, že pro postup do druhého kola volby očekává, že bude potřeba zhruba milion až 1,2 milionu hlasů.

Drahoš svůj úmysl kandidovat na prezidenta oznámil koncem března krátce poté, co skončil v čele Akademie věd. Sbírat podpisy začal koncem dubna a podle odhadů médií či sázkových kanceláří se zařadil mezi nejvážnější vyzyvatele současného prezidenta Miloše Zemana, který se bude ucházet o další funkční období.

V kampani chce otevřít téma kreativního vzdělávání a inovací. “Od člověka, který celý život pracoval ve vědě a pedagogice, se to očekává,” míní. Byl by rád, kdyby v předvolební debatě dominovala věcná témata důležitá pro Česko.

Zemanův tým oznámil, že má dostatek podpisů k přihlášce do voleb, tuto středu. K dispozici jich měl přesně 59 263, oznámila na tiskové konferenci jeho žena Ivana Zemanová, která je šéfkou petičního týmu. Horáček oznámil, že přes 50 tisíc podpisů se dostal během května. Nyní by měl mít k dispozici 70 tisíc podpisů, dalších 11 tisíc podle jeho spolupracovníka Jiřího Táborského z petice vypadlo například kvůli nečitelnosti.

Lékař a aktivista Marek Hilšer tento týden řekl, že již sesbíral 15 tisíc podpisů. Bývalý šéf mladoboleslavské automobilky Škoda Auto Vratislav Kulhánek má zatím 10 tisíc podpisů. Senátor Jaroslav Kubera (ODS) účast ve volbách teprve zvažuje, k dispozici má dostatečnou podporu senátorů.

Drahoš má štědré sponzory, Horáček utrácí vlastní miliony a Zeman tají

Drahoš má štědré sponzory, Horáček utrácí vlastní miliony a Zeman tají

Volební kampaně prezidentských kandidátů jsou necelého půl roku před volbou v plném proudu. Přesvědčit nás o tom může pohled na hospodaření uchazečů o Hrad, ačkoli stávající prezident Miloš Zeman svůj transparentní účet ještě nemá. Není ale jediný, zákon totiž kandidátům ukládá povinnost takový účet zřídit nejpozději pět dnů od oficiálního vyhlášení termínu voleb. Ten zatím předseda Senátu Milan Štěch nevyhlásil.

Nejpřehlednější je transparentní účet Michala Horáčka, který soukromé dary nepřijímá a celou kampaň si hradí z vlastních peněz. Zatím utratil přes osm milionů korun. Přestože Horáček zpočátku proklamoval, že si bude kampaň organizovat sám, později to označil za předčasné rozhodnutí: „Takhle velká věc se bez pomoci profesionálů dělat nedá. Po několikaměsíční kampani jsem se dostal do bodu, kdy potřebuju vedle sebe mít profesionální komunikační tým zvyklý vést kampaně na celorepublikové úrovni.“ Za služby agentury Ewing PR tak utratil zhruba půl milionu, další peníze šly například na činnost petičních stánků, jejichž provoz v květnu a červnu vyšel Horáčka na přibližně milion korun.

Nejaktivnější účet má akademik Jiří Drahoš, jemuž na něm přistávají statisícové částky. Šesti- a víceciferných darů již dostal kolem čtyřiceti. Ze začátku své kampaně měl přitom Drahoš problém nějaké sponzory vůbec sehnat a výdaje si částečně platil ze svého. To se ale změnilo v červnu, kdy se ho rozhodl podpořit spolumajitel jabloneckého Jablotronu, miliardář Dalibor Dědek. Ten Drahošovi věnoval dva miliony korun a stal se tak jeho nejštědřejším dárcem. Několikasettisícovou částkou podpořili bývalého akademika i majitelé nakladatelství Albatros nebo vnuk Otty Wichterleho, podnikatel Martin Wichterle. Drahoš zatím za kampaň utratil necelých 5 milionů korun.

Dalším z kandidátů, jenž se může pochlubit transparentním účtem je lékař, pedagog a aktivista Marek Hilšer. Na jeho účtu bychom sice milionové částky hledali marně, drobných příspěvků s upřímnými slovy podpory však najdeme nespočet. Největší dar, částku 50 tisíc korun mu shodně darovali spolumajitelé Jablotronu Miroslav Jarolím a Dalibor Dědek.

Méně známý kandidát, podnikatel a politik Otto Chaloupka zatím dostal pouhou tisícikorunu, o moc lépe na tom nejsou ani republikán Miroslav Sládek nebo jeho jmenovec, podnikatel Igor Sládek.

Kandidát ODA Vratislav Kulhánek zřízení transparentního účtu sliboval už v červenci, dosud tak ale neučinil. Výdaje na kampaň mu zatím financuje Občanská demokratické aliance, respektive pokladnička jejího předsedy Pavla Sehnala.

Zeman už má přes 50 tisíc podpisů, ve sběru ale pokračuje

Zeman už má přes 50 tisíc podpisů, ve sběru ale pokračuje

Prezident Miloš Zeman má za sebou další krok k obhajobě svého mandátu. Úspěšně se mu podařilo nasbírat 59 263 podpisů na petiční archy k podpoře své kandidatury. Na včerejší tiskové konferenci to oznámila první dáma a zároveň manažerka volební kampaně Ivana Zemanová. Současně dodala, že je na svého muže velice hrdá: „Jsem přesvědčená o tom, že i v příštích pěti letech má co České republice nabídnout“.

Zemanův tým nicméně hodlá ve sběru podpisů pokračovat i nadále, neboť pravidla volebního zákona jsou tvrdá a striktně se vyřazují podpisy, které jsou nečitelné nebo obsahují chybné údaje. Častým důvodem pro vyřazení podpisu bývá například to, že občané do podpisového archu uvedou namísto čísla občanského průkazu číslo řidičáku, který však zákon pro tyto účely neuznává. Zeman s přirozenou chybovostí počítá a chce mít proto v počtu popisů dostatečnou rezervu. Jeho soupeř Michal Horáček už musel kvůli chybám vyřadit celých 11 tisíc podpisů.

Dostatečný počet podpisů pod svou kandidaturu na prezidenta mají v tuto chvíli jenom Zeman s Horáčkem, podporu Jiřímu Drahošovi zatím písemně stvrdilo přes 40 tisíc občanů. Další kandidát Marek Hilšer oznámil, že se mu již podařilo nasbírat 15 tisíc podpisů. Bývalý šéf Škoda Auto Vratislav Kulhánek doposud sehnal okolo 10 tisíc podpisů. Oba dva posledně jmenovaní však chtějí začít intenzivnější kampaň až po prázdninách.

Horáček představil plán na prvních 100 dní ve funkci

Horáček představil plán na prvních 100 dní ve funkci

Slam poetry v Míčovně, zrušení bezpečnostních rámů nebo omluva Peroutkovi. Takových věcí se možná dočkáme, pokud bude prezidentem zvolen Michal Horáček. Podle něj „nikdo není zvědavý na obecné kecy. Lidi po mně chtějí konkrétní program, tak i všechny moje sliby jsou konkrétní“.

Tyto konkrétní sliby a plány na prvních sto dní ve funkci představil Horáček na interaktivním webu 100dni.cz. Zatím je na něm zveřejněno přibližně třicet bodů, o jejichž prioritě mohou lidé přímo online hlasovat a zároveň přidávat i vlastní návrhy.

Kromě otevření Pražského hradu veřejnosti a zrušení zdlouhavých bezpečnostních kontrol návštěvníků mezi takové sliby patří i omluva potomkům Ferdinanda Peroutky a uhrazení soudem vyměřené pokuty. „Je to i symbolická věc. Jestli soud vyslovil verdikt, je potřeba se podle toho chovat. A kdo jiný by měl jít příkladem než prezident republiky“, vysvětlil Horáček.

K dalším plánům patří například audit hospodaření a zajištění kybernetické bezpečnosti Hradu, jmenování tří profesorů, které prezident Zeman jmenovat odmítl anebo slib zveřejňovat v maximální možné míře všechny dokumenty a smlouvy. Dále se Horáček zavázal, že první zahraniční cesta bude směřovat na Slovensko a že na Pražském hradě zorganizuje summit Visegrádské čtyřky. Prezidentský plat by rád v plné výši věnoval na pomoc osamělým seniorům.

Michal Horáček chce, aby Hrad nesloužil jen vyvoleným hodnostářům, ale především lidem, kultuře a umění. Plánuje proto zřídit zimní kluziště na Hradčanském náměstí a uspořádat akci specifického stylu přednesu poezie s názvem „Slam poetry v Míčovně“. Na Hradě by také chtěl každý rok pořádat oslavu Dne dětí a udělovat audience talentovaným žákům základních a středních škol, kteří například zvítězí v různých matematických či vědomostních soutěžích.

S odpovědí na otázku, koho by případně jmenoval svým mluvčím zatím Horáček váhá: „Celý život jsem zvyklý si za své věci ručit sám. Nedělá mi to problém předstoupit a odpovídat na otázky. Pozice tiskového mluvčího se mi zdá alibistická“.

Účast v lednové volbě prezidenta má Horáček jistou, 50 tisíc podpisů na podporu své kandidatury nasbíral už v červnu.

Drahoš získal převahu, nyní je hlavním favoritem

Drahoš získal převahu, nyní je hlavním favoritem

Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš celé léto poctivě objíždí Čechy, Moravu i Slezsko, setkává se a diskutuje s občany a spolu se svým týmem sbírá podpisy pod kandidátní listinu. Nyní se ukazuje, že jeho kampaň začíná přinášet ovoce. Podle volebního modelu agentury Median by Jiří Drahoš v případném druhém kole prezidentské volby získal 53,5 % procenta hlasů a porazil tak Miloše Zemana. Drahošova snaha usednout do prezidentského křesla na Pražském hradě tím nabývá velmi reálných obrysů.

Připomeňme postoj Jiřího Drahoše k zásadním a ožehavým tématům: je pro přijetí eura, odmítá migrační kvóty, uprchlickou krizi by řešil ochranou vnějších hranic Evropy a humanitární pomocí přímo v krizových oblastech. Pokud by Babiš vyhrál volby, neměl by problém jmenovat ho premiérem a také by odstranil zátarasy na Pražském hradě.

Pro bližší seznámení s názory profesora Drahoše vám přinášíme ty nejzajímavější dotazy čtenářů z on-line rozhovoru pro server IHNED.cz:

Pane profesore, pověřil byste za současné situace pana Babiše sestavením vlády, pokud by ANO dnes vyhrálo volby? Případně za jakých podmínek. Děkuji.

Prezident je povinen postupovat podle ústavy a při pověření sestavením vlády musí vycházet z výsledků voleb – vůle voličů. Pokud by tedy ANO disponovalo potřebnou přesvědčivou většinou křesel v Poslanecké sněmovně, neměl bych jinou možnost.

Vážený pane profesore, chtěl bych se Vás zeptat na zahraniční politiku. Jakými jazyky mluvíte? Kterým oblastem se plánujete věnovat prioritně?

Domluvím se anglicky, německy, rusky, polsky. Co se týče priorit v zahraniční politice, chtěl bych se věnovat zejména zajištění bezpečnosti, zájmům ČR v EU, podpoře ekonomické diplomacie.

Na dotaz o Vašem názoru na pořádání obecného referenda jste se před časem vyjádřil, že referendum nepodporujete, protože lidé jsou zmanipulovaní internetem. To jste myslel vážně?

Já jsem pouze upozornil na rizika spojená s referendem s tak dalekosáhlými důsledky, jako by bylo vystoupení z EU. Obecně proti referendům nic nemám. Lidé by však měli rozhodovat s maximální možnou znalostí dopadů.

Vážím si vás, jste pro mě jediná možná volba, proč ale říkáte voloviny typu – nesešel bych se s dalajlamou, protože není představitelem suverénního státu. Vždyť právě to je ten zakopaný pes, že není. Nechci prezidenta “přizdisrá..”. Máte trochu hrdosti?

V prvé řadě děkuji za podporu. K otázce – osobně bych se s dalajlamou rád setkal, je to zajímavá osobnost. Ve funkci prezidenta bych ho mohl přijmout pouze po dohodě s vládou.

Dobrý den, pane profesore, lidstvo zřejmě dospělo do okamžiku, kdy se buď samo zahubí, nebo bude muset naprosto změnit chování a přístup k životu na planetě. Podpořil byste např. zákon, který by úplně vyloučil výstavbu na “zelené louce” s vyjmenovanými výjimkami v případech strateg. zájmu státu? Děkuji.

Určitě s Vámi souhlasím v tom, že by naše společnost měla uvažovat, zda je náš konzumní způsob života udržitelný do nekonečna. Nemyslím si ale, že úplný zákaz výstavby na “zelené louce” je řešením.

Pane Drahoši, proč nosíte brýle, když je nepotřebujete?

Síla zvyku, nosil jsem je 50 let, všichni mě tak znají. A taky se v nich líbím mé ženě:)