Vyřazený kandidát Toman: Mám 74 953 podpisů, na ministerstvo jsem je poslal poštou

Vyřazený kandidát Toman: Mám 74 953 podpisů, na ministerstvo jsem je poslal poštou

Ministerstvo vnitra minulý týden po vypršení zákonné lhůty na podání kandidatury oznámilo, že do boje o Hrad postoupilo ze všech účastníků jen 9 kandidátů. Petici s dostatečným počtem občanských podpisů podle sdělení odevzdali tři uchazeči o Hrad – Miloš Zeman, Michal Horáček a Jiří Drahoš.

Dnes se ale ozval další kandidát na prezidenta, analytik Josef Toman s tím, že dodal na ministerstvo vnitra asi 75.000 podpisů občanů. Toman ČTK sdělil, že se mu podařilo shromáždit 74.953 podpisů a předepsané petiční archy poslal na ministerstvo poštou. „Poslal jsem to se všemi formalitami, celkem tři těžké krabice a dopis, expres poštou,“ tvrdí Toman. Petiční archy prý odesílal den před termínem jejich odevzdání. Zároveň je přesvědčen, že archy byly řádně vyplněné, protože podpisy sbírali lidé, kterým věří.

Josef Toman je strategický analytik a poradce, je mu 68 let. V roce 1969 se nevrátil ze zájezdu do Vídně a emigroval do USA, kde mimo jiné pracoval na prestižní kalifornské univerzitě Caltech. V minulosti aktivně vystupoval proti umístění amerického vojenského radaru v Brdech, v Americe bojoval proti nadnárodní agrochemické korporaci Monsanto. Sám sebe označuje za konspiračního teoretika.

Toman prohlásil, že považuje veškerý vývoj v České republice od roku 1993 za nelegitimní. Rozdělení Československa podle něj bylo protiprávní, z čehož vyvozuje neplatnost všeho, co se od té doby odehrálo, včetně vstupu do Evropské unie a NATO nebo privatizace, exekucí a restitucí. Jako prezident by prosazoval vystoupení z NATO a Evropské unie, kterou označil za příčinu migrační krize. Chtěl by, aby mělo Česko status neutrální země.

Podle Tomana potřebuje země „novou sametovou revoluci“ která by smetla vládu a je přesvědčen, že jako prezident by mohl tuto revoluci iniciovat, protože by měl na své straně policii a armádu.

Zda Tomanova přihláška nakonec na vnitro dorazila a kolik má platných podpisů se dozvíme pravděpodobně až 24. listopadu, kdy ministerstvo oficiálně oznámí jména kandidátů pro lednové volby.

Prezidentských voleb se zúčastní 9 kandidátů, ostatní ministerstvo vnitra vyřadilo

Prezidentských voleb se zúčastní 9 kandidátů, ostatní ministerstvo vnitra vyřadilo

V úterý v 16 hodin vypršel termín, dokdy mohli zájemci o pětiletou práci na Pražském hradě podat své kandidátní listiny. Podle informací ministerstva vnitra bylo podáno celkem 20 kandidátních listin, z toho jedna po stanovené lhůtě. Přihlášky kandidátů ministerstvo prověřilo a u jedenácti z nich shledalo, že nejsou splněny zákonné požadavky. Lednových voleb se tak může nakonec zúčastnit jen devět kandidátů.

Zajímavé je, že při poslední volbě prezidenta před pěti lety byla situace naprosto totožná. Z tehdejších 20 uchazečů jich mohlo jít do voleb také jen devět. Důvody, proč letos nebyla kandidatura některých uznána a přijata jsou různé. Některé kandidátní listiny měly nedostatečný počet občanských podpisů, 73 – letý muž zase podal kandidátku s podporou jen jednoho poslance. Osm potenciálních kandidátů ke své přihlášce nepřipojilo ani petici, ani podporu zákonodárců.

Voleb se tedy díky podpoře senátorů zúčastní bývalý premiér Mirek Topolánek, bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a lékař a aktivista Marek Hilšer.

Podpisům poslancům mohou za svou nominaci vděčit prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, býval šéf škodovky Vratislav Kulhánek a hudebník Petr Hannig.

Podporu a podpisy více než 50.000 občanů získali podnikatel a textař Michal Horáček, někdejší předseda Akademie věd Jiří Drahoš a obhajující prezident Miloš Zeman.

Ke dni volby, která se uskuteční 13. ledna bude věk všech kandidátů mezi 41 a 74 lety. Oproti předchozí volbě letos žádná z velkých politických stran letos nepostavila vlastního kandidáta. Resort vnitra má nicméně čas na přepočítání podpisů a kontrolu všech náležitostí až do 24. listopadu, a i když je pravděpodobné, že nikdo další už vyřazen nebude, oficiální oznámení o kandidátech ministerstvo učiní až v tento den.

První debata kandidátů na půdě Právnické fakulty. Představili své vize a cíle

První debata kandidátů na půdě Právnické fakulty. Představili své vize a cíle

Včera večer proběhla ve velkém přednáškovém sále Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze první veřejná debata prezidentských kandidátů. Zorganizoval ji spolek Mladí občané ve spolupráci s ELSA (mezinárodní asociace studentů práv) a moderovala redaktora týdeníku Respekt Andrea Procházková. Zájem byl obrovský, akce se zúčastnilo několik set lidí a probíhal i živý přenos na internetu.

Debata byla rozdělena do tří bloků. Na úvod dostal každý z kandidátů jednu minutu na to, aby představil sebe a svůj program. V první části se pak měli kandidáti vyjádřit k úloze prezidenta ve společnosti, ve druhé diskutovat o tom, kam směřuje Česká republika. Závěrem kandidáti odpovídali na dotazy z publika. Diskuse se zúčastnili Jiří Drahoš, Michal Horáček, Marek Hilšer, Jiří Hynek, Pavel Fischer, Petr Hannig a Mirek Topolánek. Miloš Zeman svou účast odřekl. Přišel se podívat i Andrej Babiš, miliardář Karel Janeček a nechyběl ani Tonda Blaník ze satirického pořadu Kancelář Blaník.

Tématem byla mimo jiné i otázka přijetí zákona o obecném referendu. Proti referendu se vyjádřil Topolánek i bývalý diplomat Fischer, který se bojí manipulace veřejného mínění: „U nás rádi věříme spikleneckým teoriím, proto se v té debatě můžeme snadno dostat daleko od reality. Jsem proto proti tomu, abychom tento instrument zaváděli,“ řekl Fischer. Zákonnou možnost vyvolat všelidové hlasování by podpořil zbrojař Jiří Hynek i umělec Petr Hannig. Ten naopak věří v lidský rozum: „Lidé nejsou hloupí, dejme jim možnost o všem rozhodovat,“ řekl. Spíše pro je i lékař Marek Hilšer a Jiří Drahoš.

Otázky z publika mířily i na otázku motivace ke kandidatuře na prezidenta. Například Topolánka k tomuto kroku přivedla nespokojenost s českou politikou: „Žiju šťastný život s vysokým platem. Co mě přimělo k tomu, abych se z tohoto života vrátil? Přivedla mě k tomu povolební situace, která tady je. A to, že Miloš Zeman nedělá kroky, které by se mi líbily,“ vysvětlil Topolánek. Marka Dalíka, který si v současnosti odpykává trest ve vězení označil za svého „bývalého nejlepšího kamaráda.“

Shodu našli kandidáti v tom, že by po svém zvolení otevřeli Hrad lidem a zrušili bezpečnostní kontroly, kvůli kterým vznikají dlouhé fronty. Bezpečnostní riziko podle nich představují spíše právě tyto fronty před vstupy do Hradu. Svou odpovědí na otázku, co dalšího by ihned po zvolení na Hrad učinil pobavil publikum Michal Horáček: „Když přijdete do novýho, tak vždycky nejdřív vymalujete, tady by to bylo potřeba spíš vydezinfikovat.“

Ministerstvo vnitra uvedlo, že kandidaturu odevzdalo 18 uchazečů o funkci hlavy státu. Část z nich ovšem nesplnila požadavky a byla vyřazena.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že kandidaturu odevzdalo 18 uchazečů o funkci hlavy státu. Část z nich ovšem nesplnila požadavky a byla vyřazena.

Na začátku se o post prezidenta země ucházelo více než 20 kandidátů. Řada z nich již odstoupila. Kupříkladu Ivan Smetana, kterému se nezamlouval vývoj prezidentských voleb a výsledek těch parlamentních. Z boje o Hrad odstoupil rovněž bývalý šéf úřadu vlády Karel Štogl, který získal pouhých 9 senátorských podpisů. Uvidíme, jak tomu bude v letošním roce.

Ministerstvo vnitra oznámilo, že kandidaturu na prezidenta odevzdalo celkem 18 adeptů. Pět z nich kalkuluje s podpisy českých občanů, čtyři získali poslanecké podpisy, a tři z nich se spoléhají na návrh senátorů. Počet se může ještě zvýšit. Ministerstvo počítá s tím, že někdo z uchazečů podal přihlášku na podatelnu, tudíž výsledný počet adeptů o funkci na Hradě ohlásí ve středu 8. listopadu v ranních hodinách.

Mezi uchazeči, kteří obdrželi dostatek podpisů, je současný prezident Miloš Zeman, bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a podnikatel Michal Horáček. Podporu senátorů nebo poslanců dostali bývalý šéf Škody Auto Vratislav Kulhánek, prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, dále předseda Rozumných Petr Hannig a v neposlední řadě bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer s lékařem Markem Hilšerem. V úterý se k odevzdání kandidatury přihlásila rovněž bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská. Další adept Josef Toman přišel s tím, že poslal petici s více než 75 tisíci podpisy poštou. Těsně před vypršením lhůty s kandidaturou přišli také Roman Hladík a Libor Hrančík, ovšem podle zákona nesplnili limit podpisů.

Jelikož se jedná o tvrdý souboj, uchazeči jsou povinni dodržovat daná pravidla. Někteří nesplnili požadavky dané zákonem, a byli vyřazeni jako potenciální kandidáti. Podle náměstka ministerstva vnitra Petra Mlsny jich vyřadili celkem devět. Obecně známou podmínkou pro uznání kandidatury je sesbírání 50 tisíc podpisů občanů, nebo podpora alespoň 20 poslanců, či 10 senátorů. Mlsna dodal, že oněch pět kandidátů, kteří předložili petici s podpisy lidí, ukazují, že dva z nich nezískali potřebné množství. Šest uchazečů dokonce poslalo kandidaturu, ale nepředložilo ani petici, podporu poslanců, či senátorů.

V úterý 7. listopadu ve 4 hodiny odpoledne vypršela lhůta pro podání kandidátek na prezidenta. Část adeptů si nechala odevzdání na poslední chvíli a dorazila až těsně před koncem, mezi nim byl, například, bývalý předseda ODS Mirek Topolánek, který svoji kandidaturu oznámil teprve nedávno.

Resort vnitra má nyní za úkol posoudit, zda kandidáti na prezidenta konali dle požadavků. Rovněž musí překontrolovat podpisy na petičních arších. Ministerstvo je nanejvýš opatrné, a proto se rozhodlo sdělit jména oficiálních uchazečů až spolu s výsledkem kvůli ochraně osobních údajů.

Do minulých voleb na prezidenta se přihlásilo 20 kandidátů. Do boje o Hrad bylo nakonec zaregistrováno pouze devět adeptů. Podle dostupných informací žádný z nich nemá o prezidentské křeslo zájem, kromě Miloše Zemana. Prezidentské volby se budou konat 12. a 13. ledna roku 2018 a druhé kolo bude za dva týdny později.

Podle průzkumu CVVM bude Miloše Zemana volit až 34 procent oprávněných voličů. Dokonce i sázkové kanceláře přijímají nejvíce sázek na jeho vítězství.

Podle průzkumu CVVM bude Miloše Zemana volit až 34 procent oprávněných voličů. Dokonce i sázkové kanceláře přijímají nejvíce sázek na jeho vítězství.

Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, CVVM, který probíhal od 9. do 19. října 2017 s 934 účastníky z Česka starších 15 let, je současný prezident ČR Miloš Zeman na předních místech v preferencích prezidentských kandidátů. Agentura zmiňuje, že by si jej vybralo 34 procent voličů. Na druhém místě se objevuje bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš s 22 procenty, a hned za ním podnikatel a textař Michal Horáček s 13 procenty českých občanů. Od září až doteď se podpora Zemanových voličů zvýšila o tři procentní body, u Drahoše dokonce až o čtyři a Horáček si naopak o jeden bod pohoršil. Senátor Jaroslav Kubera v průzkumu získal dvě procenta hlasů, rozhodl se ovšem o post prezidenta nebojovat. V říjnu dosáhl stejných procentních výsledků i bývalý šéf Škoda Auto Vratislav Kulhánek. Lékař Marek Hilšer si vysloužil jedno procento, stejně jako šéf SPD Tomio Okamura, který oficiálně neoznámil, že by se o místo na Hradě rád ucházel. Do úterý 7. listopadu má Okamura čas na podání kandidátky.

Nedávno svoji kandidaturu oznámil bývalá předseda ODS Mirek Topolánek, jehož jméno se v říjnovém průzkumu CVVM neobjevilo pro změnu vůbec.  Ostatním adeptům na Hrad se zatím nepodařilo voliče oslovit nijak ve velkém. A dokonce celá pětina si není jistá, koho si zvolí v lednu v příštím roce do funkce lídra naší země. Součet nerozhodnutých občanů klesl až o šest procentních bodů, což napomohlo oběma kandidátům ve vedoucí pozici.

Dobrou zprávou je počet oprávněných voličů, který chce dorazit k urnám, celkem až 66 procent, což ukazuje průzkum CVVM. Čtvrtina lidí odmítá hlasovat, a devět procent se finálně nerozhodlo, komu chtějí dát svůj hlas. V roce 2013 se konala první přímá volba prezidenta, a účast v prvním kole byla 61.3 procenta a ve druhém kole 59,1 procenta. Uvidíme, co přinesou letošní prezidentské volby.

Respondenti v průzkumu měli za úkol hodnotit rovněž přijatelnost prezidentských kandidátů. Adepty bodovali na škále od nuly pro zcela nepřijatelné až po deset bodů pro nejpřijatelnějšího. Jiří Drahoš se stále drží na prvním místě stejně jako v září s 6,07 body, zatímco Zeman skončil na druhém místě s 4,89 body, a hned za ním podnikatel Michal Horáček. U Drahoše si ale téměř třetina nevěděla rady, a tak jej nehodnotili, jelikož jej buď neznali vůbec, nebo netušili, jaké hodnocení by si zasloužil. Lidé, kteří o Zemanovi netuší, zaujímají nepatrný počet.

Co se týče bookmakerů, jejich favoritem je Miloš Zeman s kurzem 1,6:1-1,7:1. Na druhém místě je Jiří Drahoš s kurzem 2,7:1-3:1. A Mirek Topolánek se objevuje překvapivě na místě třetím s kurzem 5:1-6,5:1. Objem sázek se skoro dostal na 40 miliónů korun, o deset méně než u voleb minulých.

Další oblíbenou sázkou je to, že Drahoš v prvním kolem porazí Michala Horáčka (1,13:1), a to, že se Zeman nestane hlavou státu. Největší sázku v hodnotě 200 tisíc korun přijala Chance, přičemž jedna tiketa z nich byla pro Zemanovo vítězství, a druhá tiketa na úspěch Drahoše, nechala se slyšet mluvčí Chance Markéta Světlíková. Celkem sázkové kanceláře přijaly zajímavé částky. Tipsport přijal sázku zhruba za 17 miliónů korun, Fortuna za 13, a Chance za 3,75 milionu korun. Rekordem na objem sázek ale nadále zůstávají podzimní volby do Sněmovny s odhadovanou částkou 105 miliónů korun.

Mirek Topolánek oznámil kandidaturu na prezidenta. Sbírá podpisy senátorů

Mirek Topolánek oznámil kandidaturu na prezidenta. Sbírá podpisy senátorů

Bývalý premiér a někdejší předseda ODS Mirek Topolánek si půdu pro cestu na Hrad připravoval již delší dobu. Poté, co v roce 2010 odešel z politiky se sice stáhl do ústraní a věnoval se podnikání v energetice, od říjnových parlamentních voleb ale někdejší předseda vlády začal veřejně komentovat politické dění a jeho tvář se začala znovu objevovat na stránkách novin.

Topolánek minulé úterý na ČT24 mimo jiné řekl, že když viděl prezidenta, jak oficiálně pověřuje Andreje Babiše vyjednáváním o vládě, zděsil se, jak ztrhaně vypadá. S ohledem na svůj zdravotní stav by se prý měl prezident šetřit a Topolánek ho proto vyzval, aby znovu nekandidoval.

„Jezdi do toho Jižního Sudánu projednávat energetický projekty, ale dávej pozor, aby tě tam nesežrali a hlavně do politiky už se nepleť,“ vzkázal Topolánkovi o několik dní později Miloš Zeman v pořadu Týden s prezidentem. Uvedl to po dotazu Jaromíra Soukupa, co říká tomu, že se po volbách objevilo velké množství komentářů Mirka Topolánka.

“Já jsem se v úterý, možná emotivně, protože rozumem bych to nikdy neudělal, rozhodl, že budu kandidovat na prezidenta a začal jsem shánět podpisy. To rozhodnutí u mě osobně dávno padlo,” oznámil v neděli Topolánek překvapeným novinářům. Toho, že by mu lidé neodpustili prohřešky z minulosti se neobává: „Kdybych neviděl šanci, tak bych do toho nešel. Můj jediný problém je vysvětlit lidem v České republice, že pokud jsem někdy nějaké chyby udělal, tak já nedělám stejné chyby dvakrát. Že jsem hodnověrný kandidát. Své šance vidím poměrně vysoko. S tím počtem kandidátů je to velká loterie, ale jdu do toho plnou vahou, s podporou rodiny,“

Jiří Drahoš se k Topolánkově kandidatuře vyjádřil na svůj vkus nezvykle ostře: “Takže Mirek Topolánek chce kandidovat na prezidenta. Podle svých slov nás chce zachránit před Zemanem. Přitom představuje přesně to samé, co současný prezident. Hrubost, vulgarita a nedostatek respektu k názorovým odpůrcům, to tyto dva matadory české politiky spojuje. Jeho nejbližší spolupracovník Marek Dalík zítra nastupuje do vězení. Ta kandidatura je pro mě zkrátka špatný vtip,” napsal včera na Facebook.

Andrej Babiš k Topolánkově nápadu uvedl: „Nemůžu tomu uvěřit, že nejzkorumpovanější premiér od samostatného státu se uchází o funkci prezidenta. To si skutečně vyžaduje obrovskou dávku arogance a sebestřednosti. ODS konečně našla svého kandidáta, který symbolizuje její korupční historii.“

Mirek Topolánek chce získat podporu pro svou kandidaturu v Senátu, do zítřejších 16 hodin musí sehnat alespoň 10 senátorských podpisů. „Chci průřezovou podporu. Nejsem kandidát žádné strany, nekandiduji s podporou žádné strany. Sháněl jsem a mám pocit, že se mi to podaří – mít podporu pěti klubů v Senátu,“ věří si Topolánek.

Z průzkumu STEM/MARK vyplývá, že by Zeman mohl vyhrát prezidentské volby. Mezi požadavky tázaných Čechů byl i reprezentativní vzhled u hlavy státu.

Z průzkumu STEM/MARK vyplývá, že by Zeman mohl vyhrát prezidentské volby. Mezi požadavky tázaných Čechů byl i reprezentativní vzhled u hlavy státu.

Průzkum ze října, kterým se zabývala agentura STEM/MARK, ukazuje, že o adepty na prezidenta mají zájem asi čtyři pětiny voličů. Účastnilo se ho 711 oprávněných voličů ve věku od 18 a více let. Proklamovaná volební účast je kolem 90 procent, a zhruba 80 procent lidí podporuje přímou volbu prezidenta. Nejvíce se o budoucí hlavu státu zajímají senioři, Pražané a pravicově orientovaní občané. Autoři průzkumu prozradili, že mladší skupina voličů projevuje menší zájem o seznam kandidátů, a také lidé s nižším vzděláním. Dodávají ale, že je pravděpodobné, že již mají ideu o tom, koho na Hradě chtějí.

Z průzkumu vyplývá, že mezi nejznámějšími kandidáty jsou bezesporu současný prezident Miloš Zeman, podnikatel Michal Horáček, a bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš, který má silnou podporu ve větší polovině respondentů. Necelá čtvrtina má zájem o bývalého šéfa Škoda Auto Vratislava Kulhánka, a pozadu nezůstává ani lékař Marek Hilšer.

Co se týče sympatií, celých 33 procent tázaných fandí Zemanovi, přičemž pětina vkládá sympatie do Drahoše nebo Horáčka. Je zjevné, že největšími obdivovateli současné hlavy státu jsou především lidé starší 60 let, bez vyššího vzdělání, kteří jsou za přímou volbu prezidenta. Logicky dle Drahošových zkušeností v akademické sféře má největší zastánce mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi a Pražany, textař Horáček zase hlavně u žen střední generace.

V očích respondentů by vhodný kandidát na prezidenta měl být muž mezi 40 až 65 lety, který vystupuje velmi diplomaticky, a má ekonomické nebo politické vzdělání. Zároveň se Čechům nelíbí představa, že by měl zastání u silné politické strany. Chtěli by osobu se silným názorem, která se nenechá ovlivňovat druhými. Za klíčové považují reprezentativní chování, nezávislost, a morální autoritu. Překvapením pro některé může být i důraz na vzhled u hlavy státu, jelikož více než ¾ lidí připadá vzhled u prezidenta důležitý. Když přijde na jeho pravomoce, Češi se automaticky rozdělí na dvě skupiny. Jedna má za to, aby se zachovaly ve stejné podobě, jako dosud. Ta druhá, která má trochu méně zástupců, by naopak chtěla tyto pravomoce posílit. V této skupině jsou zejména fanoušci Zemana a lidé s nižším vzděláním zastávající politický střed.

Překvapivá je varianta, že podle poloviny tázaných by blížící se volby na prezidenta mohl vyhrát Miloš Zeman, který by tak obhájil své místo na Hradě. Asi pětina se domnívá, že se prezidentem stane Drahoš, a cca desetina je pro Horáčka. Další neuměli na otázku o tom, kdo bude vítězem prezidentských voleb, odpovědět.

Marek Hilšer získal podporu senátorů, dnes odevzdal svou kandidátní listinu

Marek Hilšer získal podporu senátorů, dnes odevzdal svou kandidátní listinu

Lékař a aktivista Marek Hilšer oznámil, že dnes podal svou kandidátní listinu a stal se tak oficiálním kandidátem na prezidenta. Ačkoli sháněl podpisy ještě v úterý tento týden, podařilo se mu jich po přepočtu a ověření získat jen 43 850, což by mu ke kandidatuře nestačilo. Našel však podporu v Senátu, do prezidentské volby ho navrhlo 11 senátorů.

Marek Hilšer vystudoval dvě fakulty Univerzity Karlovy – nejprve mezinárodní vztahy na FSV, později 1. lékařskou fakultu UK. Od roku 2007 působí jako pedagog a vědecký pracovník na 1. lékařské fakultě v Ústavu biochemie a experimentální onkologie. V roce 2011 a 2012 se účastnil humanitární lékařské mise v africké Keni. Hilšer se nikdy nebál občanské iniciativy a aktivity – v roce 2008 organizoval protesty proti záměru tehdejšího ministra zdravotnictví Tomáše Julínka (ODS) privatizovat fakultní nemocnice, roku 2012 vystoupil během tzv. „týdne neklidu“ proti připravovaným reformám ministra školství Josefa Dobeše (VV), které měly zasáhnout do akademických svobod. Dobeš byl následně z vlády odvolán.

Prioritou je pro Hilšera občanská společnost a boj proti monopolizaci politické moci, rád by také rozdmýchal debatu o zlepšení zdravotnictví a školství, které jsou podle něj v krizi. Co se týče pohledu na zahraniční politiku, Hilšer je přesvědčen, že Česká republika musí zůstat navázána na demokratické západoevropské země. Komunisty ve vládě považuje za zcela nepřijatelnou věc, nelíbilo by se mu ani, kdyby se premiérem stal člověk podezřelý ze spáchání podvodu.

Kandidátní listinu zatím včetně Hilšera odevzdalo sedm kandidátů. Mezi ně patří Michal Horáček, Vratislav Kulhánek, předseda strany Rozumní Petr Hannig, zbrojař Jiří Hynek a bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. Podle informací z ministerstva vnitra se tento týden zaregistroval ještě jeden kandidát s poslaneckou podporou, jeho jméno ale zatím není známo.

Zastavíme útoky na Ústavu. Pokud ji Zeman nebude dodržovat, hrozí mu žaloba, říká Rychetský

Zastavíme útoky na Ústavu. Pokud ji Zeman nebude dodržovat, hrozí mu žaloba, říká Rychetský

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský má za to, že systém Ústavy může dostatečně bojovat proti ohrožení demokracie. První jistotu představuje podle něj Senát, a druhou ústavní článek, který hovoří jasně o zákazu velikých zásahů do demokratického právního státu.

Rychetský se rovněž rozpovídal o současné hlavě státu Zemanovi, kterému doporučuje, aby se striktně držel ústavy, čímž by se měl vyhnout žalobě. Zeman navíc několikrát řekl, že se necítí být omezován zvyklostmi ústavy. Ti dva se potkávali kdysi ve vládě ČSSD. Zeman se postaral o to, aby Rychetský působil v čele soudu i druhé funkční období. Poskytl mu možnost si vybrat kolegy. Rychetský oznámil, že by chtěl odejít v roce 2020, k prvnímu střídání ale může dojít až v roce 2023. Na jednu stranu je zjevné, že se ti dva vnímají jako přátelé, ovšem co se týče příštích měsíců, mohou se z nich lehce stát političtí soupeři.

Kdysi Rychetský čelil výtkám určitých politiků, kteří tvrdili, že Ústavní soud má spíše funkci třetí parlamentní komory, a zdálo se jim, že Rychetský značně překračuje meze. Ten se domnívá, že v případě, že dojde v brzké budoucnosti k pokusům o podstatný zásah do politického systému, 15 ústavních soudců bude představovat brzdu. Nechal se slyšet, že je na ústavu a její osvědčené metody hrdý.

Teprve příští měsíce ukáží, zda je demokratický právní řád v republice ohrožený. Zakladatel hnutí ANO Andrej Babiš dostal svolení prezidenta Zemana k sestavení menšinové vlády. To odmítají tradiční demokratické strany. Zato SPD Tomia Okamury a komunisté jsou menšinové vládě více naklonění.

Z celé situace vyplývá jediné, snaha změnit ústavu. Důvodem je fakt, že prezident Zeman by nejraději spolu s Babišem zrušil Senát, a propustil asi polovinu nynějších poslanců ze Sněmovny. Babiš také plánuje změnit volební systém na většinový, aby tak mohla vzniknout jednobarevná vláda mnohem jednodušeji. Rychetský hovoří o dvou překážkách, se kterými se musí popasovat ti, kteří chtějí zásadně měnit ústavu. Za prvé nesouhlas Senátu, bez kterého není možné cokoli v ústavě měnit, a tudíž ho ani zrušit. V rámci změn volebních zákonů nemůže ani dojít k přehlasování Senátu Sněmovnou. Za druhé Rychetský poukazuje na větu z devátého článku ústavy, která praví, že se nedá měnit “podstatné náležitosti demokratického právního státu”. Rychetský toto tvrzení považuje za geniální, jelikož se podle něj týká i budoucnosti. Navíc za ochranu demokracie zodpovídá pouze Ústavní soud.

Do boje o Hrad se zapojila „Mlsná tygřice“ – energická žena s politickými zkušenostmi

Do boje o Hrad se zapojila „Mlsná tygřice“ – energická žena s politickými zkušenostmi

„Chci, aby měli koho volit ženy i muži, kteří se nebojí toho, že by jim vládla žena.“ Těmito slovy dnes oznámila nová kandidátka svůj úmysl ucházet se o post hlavy státu. Terezie Holovská je pražská podnikatelka a bývalá místostarostka Prahy 8, v minulosti provozovala známý karlínský klub Mlsná tygřice. Sama o sobě mluví jako o tygřici především kvůli své energické povaze a také proto, že se narodila v roce Tygra (podle čínského horoskopu).

Své zkušenosti z radnice městské části ale nepovažuje za zásadní výhodu: „Myslím, že zkušenosti z politiky jsou spíš ke škodě. Hlava státu má být hlavně pro lidi,“ uvedla. Ženský element v politice je ovšem podle Holovské důležitý: „V zákonodárných sborech je převaha mužské síly, a proto by Pražskému hradu svědčila pečující ženská ruka.“ O svých politických vizích zatím příliš nehovořila, je ale rozhodně proti přijetí eura. Koruna je podle ní národní symbol.

Vzhledem k tomu, že uzávěrka přihlášek do prezidentských voleb je už za týden, Holovská plánuje potřebné podpisy pro svou kandidaturu získat ve Sněmovně. Obrátit se chce především na ženskou část dolní komory. Jedna věc je ovšem získat podpisy na kandidátní listinu, druhá věc je získat lidovou podporu. Veřejnost chce nová kandidátka zaujmout například vyjížďkou na kladrubských klisnách na staroměstské vánoční trhy.

Terezie Holovská je tak zatím třetí ženou, která se chystá v nadcházejících prezidentských volbách kandidovat. Sesadit Miloše Zemana by chtěla i zpěvačka Jana Yngland Hrušková nebo sociální pracovnice a matka pěti dětí Jitka Albrechtová. Před pěti lety se volebního klání rovněž účastnily tři ženy – někdejší europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL), moderátorka Jana Bobošíková a herečka Táňa Fischerová.