Ovčáčka rozzuřil vandalismus v centru Prahy

Ovčáčka rozzuřil vandalismus v centru Prahy

Neznámý vandal před týdnem přestříkal růžovou barvou pomník Rudé armády před Pražským hradem. Rozzuřil tím prezidentova tiskového mluvčího Jiřího Ovčáčka, který k události napsal: „Nějaký dobytek zneuctil pomníček osvoboditelů naší vlasti před Pražským hradem. Emanuel Moravec se radostně směje v pekle.“ Mluvčí se tehdy chopil hadříku a zveřejnil fotografii, jak tento pomníček vlastníma rukama čistí.

Kazisvět se ale po pár dnech vrátil a pomník rudoarmějců znovu poničil, tentokrát vážněji. Ukradl z něj rudou hvězdu, který byla umístěna v horní části pomníku. Hradní mluvčí se vyjádřil, že „fašistické svině, které jsou v české společnosti čím dál hlasitější – za mlčení většiny politiků –  definitivně zničily pomníček osvoboditelů před Pražským hradem, který jsem nedávno pomáhal čistit. Nahlásili jsme to okamžitě Policii ČR.“

Ovčáček svůj vztek neskrýval ani před novináři. Od jednoho z nich totiž padl dotaz, zda si pachatel odnesl jen rudou hvězdu, nebo zda pomník ještě jinak poničil. „Svět pokřivených hodnot českých mainstreamových novinářů, tzv. elit a celkově té tzv. liberální levice krásně ilustruje aktuální novinářský dotaz, který jsem obdržel. Urvání rudé hvězdy z pomníku osvoboditelů se těmhle zdá málo!“ reagoval mluvčí.

Tiskový mluvčí pražské policie Tomáš Hulan potvrdil, že událost prošetřují. „O jaký delikt se v dané věci bude jednat, to nyní zodpovědět nemohu, neboť ke stanovení odpovídající právní kvalifikace bude nutné reálné vyčíslení vzniklé škody ze strany vlastníka pomníku,“ dodal.

Zeman do Lán svolal tým dopravních expertů, řešili dálnice, mýto a kanál Dunaj-Odra-Labe

Zeman do Lán svolal tým dopravních expertů, řešili dálnice, mýto a kanál Dunaj-Odra-Labe

Prezident Miloš Zeman sice často pracuje namísto Hradu z klidného lánského zámku, zato však pracuje i o nedělích. Včera se v Lánech konala porada jeho expertního týmu, zúčastnil se i ministr dopravy Dan Ťok. Diskuse se vedla o problematice mýta, o výstavbě dálnic a také o projektu vodního koridoru Dunaj – Odra – Labe.

První věc, kterou Zemanův tým řešil je otázka výběru provozovatele českého mýtného systému. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže v květnu zrušil, byť zatím nepravomocně, současný tendr na provozovatele mýtného systému po roce 2019. Ministerstvo dopravy v tendru vybralo konsorcium firem CzechToll ze skupiny PPF miliardáře Petra Kellnera a slovenský SkyToll. Soutěže se účastnily ještě současný provozovatel Kapsch, německá firma T-Systems a maďarský National Toll Payment Services. Ministerstvo dopravy se tak nyní potýká s problémem, kdo bude mýto vybírat, neboť firmě Kapsch končí smlouva již za necelé dva roky.

Zemana také zajímalo, jak postupuje výstavba páteřní silniční sítě, kterou se často a rád chlubí předseda vlády Andrej Babiš společně se svým ministrem Danem Ťokem (ANO). Podle informací, které zástupci hnutí ANO na tiskové konferenci prezentovali, je v současné době v Česku ve výstavbě téměř 200 kilometrů nových silnic a výstavba dalších 150 je administrativně připravena. Některé důležité úseky jsou ale stále blokovány kvůli protestům a námitkám ekologů. Experti se shodli, že by bylo vhodné změnou zákona osekat práva ekologických aktivistů ve stavebním řízení.

Dalším tématem schůze expertů byl Zemanův dlouhodobý „sen“ – koridor pro říční dopravu Dunaj – Odra – Labe. Projektem se české vlády zabývají už do 90. let a prezident Zeman je jeho velkým propagátorem. Toto obrovské vodní dílo by mělo propojit trojici evropských řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje do Baltského a Severního moře. Ambiciózní plán by vyžadoval spolupráci minimálně tří států a investice v odhadované výši 600 miliard korun.

Důvěra v prezidenta roste, poslanci ztrácejí

Důvěra v prezidenta roste, poslanci ztrácejí

Celkem 51 % českých občanů prokázala důvěru v našeho pana prezidenta Miloše Zemana. Informaci zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které mělo na starost průzkum jednak o Zemanově popularitě v ČR, či oblíbenosti státních institucí. Zúčastnilo se ho na 1008 lidí ve dnech od 12. do 24. května.

Ještě před dvěma měsíci důvěra v Zemana poklesla, nyní už se může radovat ze 2 % bodů více než v dubnu. Je ale pravdou, že je to o pět méně než v únoru. Občané jsou čím dál více spokojení s politickou situací, mají totiž pocit, že se posouváme od pravice k levici. Naopak pokles důvěry je pravděpodobně způsoben stupněm dokončeného vzdělání, který se neustále zvyšuje. Kladné hodnocení obecných zastupitelstev pramení z celkové spokojenosti s životním standardem českých domácností. Jsou rádi za život, jaký žijí, a tudíž věří nadřazeným institucím. Vliv má rovněž velikost obce. Je známo, že čím je obec menší, tím je důvěra v tyto ústavní orgány větší.

Nejhorší výsledek z ústavních institucí zaznamenala Poslanecká sněmovna, zatímco ten nejlepší padl na obecní zastupitelstva a starosty. Tomuto orgánu věří až 63 % dotazovaných. Na tomto procentu se toho každý měsíc moc nemění. Zato krajská zastupitelstva si vysloužila úctyhodných 45 % důvěry, přičemž hejtmani jsou na tom trochu hůř s 41 %. Vzhledem k současné situaci ve vládě, která je v demisi, jí pouhá třetina české veřejnosti vyjádřila důvěru. Ani horní komora Parlamentu nás Čechy nijak zásadně neohromila, důvěřuje jí pouze 29 % dotázaných. Dolní komora je na tom skoro stejně s 28 %. Výsledky z minulého roku přitom ukazují rozdíly. Například důvěra v prezidenta byla na 41 %, do vlády občané vkládali 23 % důvěry a Sněmovně věřilo 21 % obyvatel.

Statistici shodně uvádí, že „v meziročním srovnání oproti květnu 2017, kdy v důsledku tehdejší vládní krize propadla důvěra zejména v případě vlády, prezidenta a Poslanecké sněmovny, je právě u těchto tří institucí aktuální hodnocení zřetelně lepší.“

Na závěr byli účastnici průzkumu dotazováni na jejich celkový pohled na současnou politickou situaci u nás. Patnáct procent z nich vyjádřilo svoji spokojenost, zatímco 52 % Čechů potvrdilo, že si představují lepší směřování naší země. Mezi měsíci se jedná o pokles v 5 % bodech. Bylo by dobré zdůraznit, že až 30 % dotazovaných zvolilo možnost „ani spokojen, ani nespokojen“.

Snad tentokrát získáte důvěru, popřál Zeman při jmenování Babišovi

Snad tentokrát získáte důvěru, popřál Zeman při jmenování Babišovi

Přesně po půl roce od prvního jmenování dnes ve 14 hodin prezident Miloš Zeman na Pražském hradě jmenoval Andreje Babiše podruhé premiérem. Babišův kabinet bez důvěry Poslanecké sněmovny vládne zemi už 175 dní. Ústava navíc nestanoví žádnou lhůtu, dokdy by měl premiér představit prezidentovi nové členy vlády. Jediný časový limit v Ústavě je 30 dní od jmenování celého kabinetu, během kterého musí nová vláda získat důvěru v Poslanecké sněmovně, nebo odstoupit.

„Ještě jednou vám blahopřeji k vašemu dnešnímu jmenování. Žádám vás, abyste v přiměřené době předložil návrh své vlády, abych se s jejím složením mohl seznámit. Přeji vám, aby vaše vláda tentokrát získala důvěru Poslanecké sněmovny,“ řekl Zeman znovujmenovanému premiérovi.

Babiš uvedl, že jména ministrů chce prezidentovi představit do dvou týdnů. „Poprosil jsem pana prezidenta o termín o víkendu 16. a 17. června, to znamená hned na druhý den po referendu. Pan prezident bude v Lánech a předpokládám, že ten termín v sobotu nebo v neděli dostanu,“ oznámil premiér svůj plán. Jména ministrů ale zatím neoznámil.

Kdy se tedy Česko dočká nové vlády, potažmo vlády s důvěrou? „Budeme chtít požádat pana prezidenta, aby vládu jmenoval někdy v týdnu od 25. června. Pan prezident určitě bude chtít mluvit se všemi novými kandidáty na ministry,“ připomněl Babiš prezidentův zvyk osobních pohovorů s novými tvářemi kabinetu.

O důvěru Poslanecké sněmovny by pak mohla nová vláda žádat začátkem července. „Pokud to všechno zvládneme, tak hlasování o důvěře od 11. července je reálné. Do toho času musíme podepsat s ČSSD koaliční dohodu a musí ji podepsat všichni poslanci ČSSD a ANO. A musíme podepsat dohodu o toleranci KSČM,“ vysvětlil Babiš.

„Budu naslouchat občanům a budu bojovat za jejich lepší život. A budu plnit předvolební sliby,“ řekl Babiš po svém jmenování. Na tiskové konferenci padla také otázka, jak hodnotí, že jeho kabinet bude vládnout s podporou komunistů. Babiš odvětil, že s podporou komunistů byli zvoleni i prezidenti Václav Havel a Václav Klaus a vládu s nimi chtěl vytvořit tehdejší předseda lidovců Miroslav Kalousek.

Zeman dá Babišovi na sestavení vlády jen čtrnáct dní

Zeman dá Babišovi na sestavení vlády jen čtrnáct dní

Prezident Miloš Zeman jmenuje lídra hnutí Andreje Babiše podruhé premiérem a pověří jej sestavením vlády 6. června. Prezident zároveň prohlásil, že očekává od Andreje Babiše, že sestaví druhou vládu během dvou týdnů.

„Je slušné počkat na výsledky referenda ČSSD samozřejmě, ale v zásadě si myslím, že tak 14 dní je maximum,“ odpověděl Zeman v předtočeném rozhovoru pro Českou televizi na otázku, kolik času dá Babišovi na sestavení vlády. A důvod pro tak krátkou lhůtu? „Jednání o vládě trvá velmi dlouho, toto prohlášení je pokus to tak trochu urychlit. Je to nejenom tlak na ČSSD, ale i na Andreje Babiše, aby věc urychlil,“ prohlásil Zeman.

Výsledky referenda, v němž členové ČSSD hlasují, zda strana podpoří menšinovou vlád hnutí ANO, budou oznámeny 15. června. Kolem 20. června by tedy Zeman chtěl znát složení druhé Babišovy vlády. Poté by začala běžet třicetidenní lhůta, během níž musí vláda požádat o důvěru v Poslanecké sněmovně. Babiš minulý týden mluvil přibližně o 10. červenci jako definitivním termínu.

Prezident je přesvědčen, že referendum v ČSSD dopadne pro Babišovu vládu dobře a strany vytvoří koalici s podporou KSČM. „Mám i plán B, ale nebudu ho sdělovat. Věřím, že referendum v ČSSD dopadne, mám jisté signály,“ naznačil Zeman, který tvrdí, že by předčasné volby „bral za svoji osobní politickou porážku“.

Prezidentská kancelář oznámila státní návštěvu Německa, proběhne na podzim

Prezidentská kancelář oznámila státní návštěvu Německa, proběhne na podzim

Ačkoli současný český prezident Miloš Zeman cestuje do zahraničí méně než jeho předchůdci Václav Havel a Václav Klaus, stihl během svých dvou mandátů navštívit přes čtyři desítky zemí. Jeho zahraniční cesty mířily kromě zemí Evropské unie především na východ, velkou pozornost vždy vyvolávají jeho návštěvy Ruska a Číny.

Zeman své cesty často zaměřuje především na ekonomickou spolupráci, součástí jeho delegace zpravidla bývají významní podnikatelé nejrůznějších oborů.

Dnes na výroční členské schůzi Česko-německé obchodní a průmyslové komory ředitel zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky Rudolf Jindrák oznámil, že se prezident Miloš Zeman na podzim chystá na návštěvu Německa. Podle Jindráka bude podstatná část návštěvy věnována ekonomické spolupráci, přesný termín cesty zatím neuvedl.

Ředitel zahraničního odboru, který má na starosti mimo jiné právě organizaci státních návštěv připomněl, že loni byl na návštěvě v Česku nově zvolený německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Dále zdůraznil, že česko-německé vztahy jsou významné z hlediska obchodu, protože do Německa míří třetina českého exportu a Česko je pro Německo desátý největší obchodní partner. „Chystáme reciproční cestu pana prezidenta Zemana na podzim letošního roku do Německa. Myslím si, že ekonomická součást té návštěvy bude velmi důležitá, velmi silná,“ oznámil na schůzi komory Jindrák.

Zeman navštívil Německo v roce 2013 jako nově zvolená hlava státu. Opětovně byl u západních sousedů v roce 2014, kdy se v Lipsku účastnil vzpomínkových akcí u příležitosti 25. výročí pádu komunistického režimu ve střední Evropě. Byla to jeho zatím poslední cesta do Německa.

Podle některých novinářů má Zeman velmi chladný vztah s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Prezident ji opakovaně veřejně kritizoval kvůli jejímu postupu v uprchlické krizi. Merkelová mu za to po jeho letošním znovuzvolení gratulovala až po několika dnech, zatímco premiérovi Andreji Babišovi ke jmenování premiérem blahopřála obratem.

Prezident Zeman jmenuje Babiše podruhé premiérem 6. června

Prezident Zeman jmenuje Babiše podruhé premiérem 6. června

Ve čtvrtek dorazil na zámek v Lánech navštívit prezidenta Miloše Zemana předseda vítězného hnutí z podzimních voleb Andrej Babiš. Šéf hnutí ANO dorazil do Lán krátce po poledni a s prezidentem si dali pracovní oběd. Oba politici jednali o ustavení nové vlády ANO a ČSSD s podporou KSČM.

Zeman už dříve slíbil, že Babiše podruhé jmenuje premiérem ještě před vyhlášením výsledků referenda ČSSD, a také bez ohledu na výsledek tohoto vnitrostranického hlasování. Prezident tím chce podle svých slov vznik kabinetu urychlit. Tento krok je podle něj tlakem na ČSSD i na Babiše.

Na schůzce v Lánech Zeman svá slova Babišovi potvrdil a stanovil také termín, kdy jej na Pražském hradě podruhé jmenuje premiérem. Bude to 6. června ve 14 hodin. Babiš po schůzce novinářům řekl, že po jmenování dostane lhůtu na představení nového týmu ministrů. O důvěru by jeho vláda mohla požádat sněmovnu v týdnu od 10. července, dodal.

O personálním složení budoucí vlády ANO a ČSSD zatím nechtěl mluvit, jasněji bude podle něj v polovině června po vyhlášení výsledků referenda ČSSD o společné vládě s ANO podporované komunisty. „To nechci komentovat, sám v tom ještě nemám jasno,“ řekl k tomu Babiš.

Vládu, která by se opírala o 108 poslanců ve Sněmovně, mají podporovat komunisté, pro které by to znamenalo, že budou mít takový vliv na vládu poprvé od roku 1989, kdy po 41 letech padl totalitní režim, jenž nepřipouštěl demokratickou kontrolu.

Předseda opoziční ODS Petr Fiala na Twitteru oba aktéry zkritizoval kvůli tomu, že téměř tři čtvrtě roku od voleb země stále nemá vládu s důvěrou. „Promarněný půlrok, který uběhne mezi prvním a druhým jmenováním Andreje Babiše premiérem, je výsledkem neschopnosti šéfa hnutí ANO a nezodpovědnosti pana prezidenta. A to nemluvím o tom, že tu stále nemáme jasnou vidinu vládní většiny,“ napsal.

Výročí vzniku Československa oslaví Zeman s Kiskou cestou historickým vlakem

Výročí vzniku Československa oslaví Zeman s Kiskou cestou historickým vlakem

Prezident Miloš Zeman a jeho tým finišují s přípravou programu na léto. Chvíli to dokonce vypadalo, že Zeman kvůli nabitému diáři poprvé vynechá tradiční pobyt na chalupě v Novém Veselí na Vysočině, nakonec se ale o relaxaci na své tvrzi a projížďku na člunu připravit nenechá. V letních plánech je i cesta historickým vlakem po stopách Tomáše Garrigua Masaryka.

Jízdou historickou vlakovou soupravou si chtějí český prezident a jeho slovenský protějšek Andrej Kiska připomenout výročí vzniku Československa. Nápad se zrodil při poslední návštěvě Miloše Zemana na Slovensku, během níž zavítal mimo jiné na Štrbské pleso. Přesný termín zatím podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka nebyl definitivně potvrzen, jízda se ale uskuteční během července.

Cesta prezidentů Zemana a Kisky ve stopách prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka bude nejspíš symbolicky začínat v Hodoníně, kde se „tatíček národa“ TGM narodil. Z Hodonína se pak historická souprava vydá přes hranice na Slovensko a svou jízdu zakončí v obci Topoľčianky. Na zdejším zámku Masaryk pravidelně pobýval, a dokonce zde přijímal státní návštěvy. Rozhovory s Karlem Čapkem, ze kterých vznikla známá kniha Hovory s T.G.M. se odehrávaly právě zde.

Mezi další již známé plány hlavu státu patří účast na jednání summitu NATO, které se uskuteční 11. července v nové centrále Severoatlantické aliance v Bruselu. Ještě před prázdninami navštíví Zeman Ústecký kraj, cestu má naplánovanou na 19. až 21. června.

Zemanův sen, kanál Dunaj – Odra – Labe se možná dočká realizace

Zemanův sen, kanál Dunaj – Odra – Labe se možná dočká realizace

Projekt koridoru Dunaj – Odra – Labe počítá s propojením trojice řek s cílem umožnit plavbu nákladních lodí z Dunaje až do Severního a Baltského moře. České vlády se možnou výstavbou kanálu zabývaly už od 90. let, zatím ale bez konkrétních výsledků. Současný projekt má řadu odpůrců zejména z řad ekologů, naopak jeho velkým a dlouhodobým propagátorem je prezident Miloš Zeman.

O vodní cestě, která by propojila povodí Baltského, Černého a Severního moře a mohly po ní plout velké nákladní lodě snil už římský císař a český král Karel IV. V projektu má důležitou roli i takzvaný Baťův kanál.

Zemanovi se podařilo pro myšlenku obrovského dopravního díla nadchnout i některé politiky okolních států. Například slovenského expremiéra Roberta Fica, který plán chválil: „Vytvořila by se neuvěřitelně zajímavá dopravní infrastruktura, poměrně laciná, poměrně rychlá, která by dokázala spojit různé části Evropy,“ řekl o kanálu D-O-L nedávný předseda slovenské vlády. Stavbě byl nakloněn i bývalý polský prezident Bronislaw Komorowski. Polsko si vybudování říčního spojení dokonce vepsalo do své dopravní strategie. Komorowski se netajil úmyslem proměnit Štětín v podobně významný přístav, jako je německý Hamburk, přičemž by Polsko České republice umožnilo přístav ve Štětíně používat jako bránu k moři.

Dnes na Oderském fóru na Karvinsku představil ředitel odboru strategie ministerstva dopravy Luděk Sosna studii proveditelnosti kanálu, kterou loni zadal ministr dopravy Dan Ťok. „Studie ukáže, jaké by stavba z odborného hlediska měla přínosy a náklady. Pokud to pro některou z variant vyjde, mohou se dělat další kroky,“ uvedl tehdy ministr.

V případě schválení záměru a nejoptimističtějšího průběhu povolovacích procesů by se podle Sosny mohl kanál začít stavět nejdříve v roce 2028, záleží ovšem také na schválení stavby na polské straně. Vybudování vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe by v základní variantě stálo 610 miliard korun. Tato cena zahrnuje vybudování všech tří větví včetně napojení na území Slovenska a Polska.

Základní varianta kanálu je nyní koncipována jako jednokomorová, ale na některých místech jsou v návrhu dvoukomorová řešení, protože by jedna plavební komora nemusela stačit. Studie ministerstva dopravy prověřovala celkem 48 úseků a 16 variantních tras.

Jmenuji Babiše premiérem ještě před ukončením referenda ČSSD, potvrdil Zeman

Jmenuji Babiše premiérem ještě před ukončením referenda ČSSD, potvrdil Zeman

V současné době probíhá vnitrostranické referendum ČSSD, ve kterém všichni členové partaje hlasují o tom, zda by sociální demokracie měla nebo neměla podpořit druhou vládu Andreje Babiše. Hlasování v místních organizacích začalo minulé pondělí a potrvá tři týdny. Aby bylo referendum platné, musí hlasovat alespoň čtvrtina z téměř 18 tisíc členů ČSSD. Výsledky by měli sociální demokraté vyhlásit 15. června.

Prezident Zeman už minulý týden avizoval, že Andreje Babiše (ANO) hodlá jmenovat předsedou vlády i podruhé bez ohledu na to, jak referendum sociálních demokratů dopadne. Včera Zeman v České televizi upřesnil, že předsedu hnutí ANO jmenuje premiérem ještě před ukončením referenda ČSSD o účasti ve vládě.

Tímto postupem chce Miloš Zeman urychlit vznik vlády, neboť podle informací z Hradu už začíná stran sestavování nového kabinetu ztrácet trpělivost.

V televizním rozhovoru pak prezident vysvětlil důvody svého rozhodnutí: „Abych zaprvé vytvořil situaci, kdy bude jasné, že je to právě Andrej Babiš, který jako vítěz voleb má právo, ale i povinnost jednat o sestavení vlády. Zadruhé proto, abych ten proces urychlil,“ řekl. Přesný termín, kdy Babiše jmenuje premiérem zatím prezident nemá.

Tak jako během předchozího pokusu o sestavení vlády, i tentokrát bude muset Babiš po svém jmenování přinést na Hrad jména budoucích ministrů. Podle Zemana na to bude mít maximálně dva týdny od skončení referenda v ČSSD. „Pan prezident plní slovo. Dal termín do konce června, takže to jde podle plánu. Pokud budu jmenován do poloviny června, tak samozřejmě bych měl do konce června předložit návrh vlády,” potvrdil České televizi Babiš.

Podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska prezident Miloš Zeman rezignoval na dřívější zvyklosti, kdy jeho předchůdci i on sám vyžadovali, aby premiér měl předem zajištěnou většinu ve Sněmovně. Není tak vyloučeno, že v Česku i nadále bude vláda bez důvěry, řekl Kalousek novinářům. Podle něj má Zeman do značné míry odpovědnost za nynější politickou krizi.