Zemanův soupeř Jiří Drahoš oslaví sedmdesátku, v Senátu je spokojený

Zemanův soupeř Jiří Drahoš oslaví sedmdesátku, v Senátu je spokojený

Vyzyvatel Miloše Zemana v boji o Pražský hrad, bývalý ředitel Akademie věd ČR Jiří Drahoš tento týden oslaví své životní jubileum. Ve středu oslaví 70 let. Do povědomí veřejnosti se dostal především jako finalista prezidentské volby v roce 2018, nakonec ale nesupěl. V politice se ale Drahoš rozhodl zůstat a loni na podzim byl zvolen do Senátu.

Kandidaturu na prezidenta Drahoš ohlásil koncem března 2017 krátce poté, co ukončil osmileté působení v čele AV. Už před koncem druhého mandátu v čele této instituce ale připustil, že o kandidatuře seriózně uvažuje. Do boje šel jako nezávislý, podporu mu vyjádřilo hnutí STAN nebo lidovci. Drahoš postoupil do druhého kola, v něm ale prohrál (48,6 procenta) s obhájcem Zemanem (51,4 procenta).

V říjnových volbách do Senátu kandidoval Jiří Drahoš jako nestraník za KDU-ČSL, Stranu zelených, STAN a TOP 09 na Praze 4.  Podařilo se mu získat mandát již v prvním kole. Své voliče v kampani oslovoval heslem „Tak to dejme dohromady“. V Senátu se zaměřuje hlavně na vzdělávání, vede výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Drahoš je členem klubu Starostů a nezávislých. Práce v Senátu jej prý naplňuje a dává mu smysl.

„Jako dlouholetý vysokoškolský pedagog a člověk, který se zabývá vzděláváním, vidím jako svou prioritu v Senátu určitě vzdělávací systém v České republice. A to nejenom systém základní, střední a vysoká škola, ale celoživotní vzdělávání, zlepšení finanční a mediální gramotnosti populace, vzdělávání seniorů. Všechno to beru jako potřebnou věc,“ řekl po svém zvolení do Senátu.

Trestní oznámení na kancléře Mynáře bude řešit centrála proti organizovanému zločinu

Trestní oznámení na kancléře Mynáře bude řešit centrála proti organizovanému zločinu

Trestní oznámení, které podal senátor Václav Láska (Senátor 21) na kancléře Vratislava Mynáře kvůli jeho údajným pokusům ovlivnit soudy, prověří Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Rozhodl o tom ve čtvrtek Obvodní státní zástupce pro Prahu 1 Jan Lelek, informaci zveřejnil senátor Láska.

Kvůli ovlivňování nezávislosti justice čelí kancléř Mynář celkem třem trestním oznámením – kromě Lásky je podala iniciativa Rekonstrukce státu a neznámý občan. Policie bude muset nejprve objasnit podstatu jednotlivých podání a posoudit, zda je ve věci dáno reálné podezření z trestného činu. Policisté si tak mimo jiné mohou Mynáře pozvat k podání vysvětlení.

Láska o podání trestního oznámení informoval před třemi týdny na svém webu, kde zveřejnil i jeho plné znění. Předseda hnutí Senátor 21 vycházel z informací, které v průběhu ledna publikovala média jako reakci na informace Respektu o neoficiálních schůzkách hradního kancléře s vybranými soudci. Podle advokáta a někdejšího policejního vyšetřovatele Lásky se Mynář opakovaně dopustil trestného činu zasahování do nezávislosti soudu.

„Existuje důvodné podezření, že se tohoto jednání dopustil ve vztahu k soudci Ústavního soudu Vojtěchu Šimíčkovi (spor o služební zákon a kauza Lesní správy Lány), předsedovi Městského soudu v Praze Liboru Vávrovi (kauza vydání ruského hackera Jevgenije Nikulina do USA) a někdejšímu předsedovi Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi (vyžadování informací ke kauze Plzeňské teplárenské a další zásahy),“ uvedl tehdy senátor Láska.

Mynáře se už dříve zastal prezident Miloš Zeman. Uvedl, že na schůzky se soudci ho vysílal sám. Mynář podle prezidenta nikoho neovlivňoval. Láska je ovšem opačného názoru. Sdělení policie o postoupení oznámení na NCOZ okomentoval senátor slovy: „Trestní oznámení doputovalo na správnou adresu.“

Prezident potvrdil, že na ústavního soudce navrhne prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha

Prezident potvrdil, že na ústavního soudce navrhne prorektora Univerzity Karlovy Aleše Gerlocha

Prezident Miloš Zeman oficiálně oznámil, že na ústavního soudce navrhne Senátu prorektora Univerzity Karlovy a dlouholetého profesora ústavního práva Aleše Gerlocha. Informaci potvrdil sám Gerloch, který má Hradu dodat doklady potřebné k zahájení řízení. Zeman dosud podle něj ale návrh neposlal Senátu, jehož souhlas ke jmenovaní soudce Ústavního soudu potřebuje.

„Včera jsem byl v Kanceláři prezidenta republiky a obdržel jsem žádost k dodání dokladů, které jsou k zahájení řízení potřeba. Oficiálně tedy začíná příprava na jmenování a pan prezident mě navrhne Senátu,“ řekl webu iROZHLAS.cz Gerloch. Na Ústavním soudu má nahradit soudce Jana Musila, který ke konci ledna na vlastní žádost skončil. O tom, že Zeman navrhne na uvolněné místo prorektora Univerzity Karlovy Gerlocha, informoval koncem ledna po schůzce s prezidentem předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

Proti jmenování Gerlocha se dříve vyslovili někteří senátoři. „Profesor Gerloch je ideální advokát, už jsme se mnohokrát přesvědčili, že obhájí prezidentovi prakticky cokoli,“ uvedl například senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin. Podle něj v minulosti prezident Zeman na základě Gerlochových analýz argumentoval, že jeho předvolební výjezdy do krajů nejsou kampaní, nebo že nemusí jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho (ČSSD).

„Nedomnívám se, že to je za odměnu, protože k tomu nevidím vůbec žádný relevantní důvod,“ je přesvědčen Gerloch. Zopakoval, že pro Hrad vypracoval pouze dvě obecná stanoviska. „Prezident republiky nenavrhuje kandidáty na základě politické nebo jiné blízkosti či snad absolutní názorové shody, ale na základě odbornosti. Profesor Gerloch je bezesporu respektovaným odborníkem,“ vyvrátil spekulace také prezidentův mluvčí Ovčáček.

Prezident na Pražském hradě poobědval s americkým velvyslancem Kingem

Prezident na Pražském hradě poobědval s americkým velvyslancem Kingem

Prezident Miloš Zeman dnes v poledne na Pražském hradě přijal amerického velvyslance Stephena B. Kinga. Dvojice se setkala u přátelského pracovního oběda, na který prezident Kinga při posledním setkání pozval. Podávalo se kachní stehno s bílým zelím a variací domácích knedlíků následované domácím makovým koláčem.

Prezident s Kingem hovořil o situaci na Blízkém východě, převratu ve Venezuele nebo o válce v Afghánistánu. Řeč byla i o uspořádání česko-amerického ekonomického fóra na Pražském hradě. K setkání došlo jen pár dnů poté, co Zeman prozradil, že jeho dlouho očekávané setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem pravděpodobně neproběhne. Odkázal při tom právě na informace od Kinga. Bílý dům podle něj mlčí a Zeman se nechce vnucovat.

K situaci ve Venezuele Zeman velvyslanci sdělil, že podporuje brzké uspořádání svobodných voleb. K těm by měl zemi dovést opoziční lídr Juan Guaidó, který byl prohlášen prozatímním prezidentem poté, co parlament neuznal druhý mandát dosavadního prezidenta Nicoláse Madura. USA byly jednou z prvních zemí, které Guaidóa podpořily, později se přidalo i Česko.

„Tématem bylo také uspořádání česko-amerického ekonomického fóra na Pražském hradě a celkově vzájemné hospodářské vztahy,“ informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zároveň poznamenal, že dialog mezi Zemanem a Kingem bude nadále pokračovat. „Setkání se tak stávají novou tradicí,“ uvedl. Ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Rudolf Jindrák uvedl, že ekonomické fórum by se mohlo konat ještě v první polovině tohoto roku. Záležet ale podle něj bude také na ukončení sporu v USA ohledně rozpočtu.

Naposledy Zeman obědval s Kingem minulý rok v srpnu u příležitosti 100. výročí vzniku Československa. Tehdy uvedl, že je třeba rozvíjet spolupráci mezi Českem a USA. Velvyslance následně pozval do Lán. Dnešní setkání se ale nakonec uskutečnilo v prostorách Pražského hradu.

Nejdůvěryhodnější osobností světové politiky je pro Čechy Miloš Zeman

Nejdůvěryhodnější osobností světové politiky je pro Čechy Miloš Zeman

Nejdůvěryhodnější osobností z vybraných světových politiků zůstává pro Čechy podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) prezident Miloš Zeman. Za ním se umístil slovenský prezident Andrej Kiska a maďarský premiér Viktor Orbán, kteří si oproti loňskému průzkumu výrazně polepšili.

Zemanovi podle nyní zveřejněného průzkumu důvěřuje 50 procent dotázaných (o tři procentní body více než v dubnu loňského roku) a 43 procent mu nedůvěřuje (o čtyři procentní body méně). Zeman žebříčku světových státníků vévodí od roku 2014 a jeho důvěra po celou dobu kolísá kolem padesátiprocentní hranice.

Po Zemanovi Češi nejvíce důvěřují slovenskému prezidentovi Andreji Kiskovi. Důvěra Kiskovi se zvýšila z 33 na 44 procent, nedůvěra klesla z 30 na 25 procent. Ze čtvrté na třetí příčku v žebříčku důvěryhodnosti se dostal Viktor Orbán, který si v důvěře polepšil z 25 na 34 procent, přičemž nadále mu nedůvěřuje zhruba čtvrtina lidí.

S největší nedůvěrou čeští občané naopak vnímají německou kancléřku Angelu Merkelovou, amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho ruského protějška Vladimira Putina, k nimž nově přibyl severokorejský vůdce Kim Čong-un. „Nejvyšší podíly nedůvěry se objevily v případě Angely Merkelové (70 procent), Donalda Trumpa (68 procent), Vladimira Putina (67 procent), Kim Čong-una (66 procent) a Petra Porošenka (54 procent),” uvádí CVVM.

Průzkum CVVM se uskutečnil od 1. do 13. prosince loňského roku. Zapojilo se do něj 1078 lidí starších 15 let.

Univerzita Karlova podala dvě žaloby na prezidenta kvůli nejmenování profesorů

Univerzita Karlova podala dvě žaloby na prezidenta kvůli nejmenování profesorů

Univerzita Karlova dnes podala k pražskému městskému soudu dvě správní žaloby směřující na rozhodnutí prezidenta republiky o nejmenování fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory. Podle žalobců prezident Zeman porušil pravidla pro jmenování a akademické svobody. Na tiskové konferenci o podání žalob informoval rektor univerzity Tomáš Zima.

„Spor o nejmenování dvou našich kolegů profesory nekončí. Mě osobně tato záležitost netěší a mrzí. Bohužel. Dle našeho názoru zákony a pravidla musejí platit pro každého občana, jak pro rektora, tak pro pana prezidenta,“ řekl Zima. „V tuto chvíli se jedná o porušení pravidel a akademických svobod na Univerzitě Karlově, ale v budoucnu se to může týkat každého z vás. Tento spor není sporem Zima – Zeman. Je to spor Univerzita Karlova versus prezident republiky,“ upozornil rektor.

Spor o nejmenování profesorů se táhne už od roku 2015. Zeman musel na základě loňského rozsudku rozhodnout znovu, na svém dřívějším názoru však setrval. Univerzita podle něj nevedla řízení o jmenování řádně. U Fajta údajně přešla to, že předložil nepravdivé informace, u Ošťádala zase nesoulad jeho styků s StB a etického kodexu školy.

Podle vedení univerzity není na prezidentovi nebo ministrovi, aby přezkoumávali, jestli mají akademici titul profesora dostat nebo ne. Na to je podle rektora Zimy univerzita a komise. „Argumenty, které jsou v těch správních žalobách, jsou v zásadě obdobné v obou případech. Vycházejí z rozsudku městského soudu, který již dříve zrušil předchozí postup prezidenta republiky a vyslovil závazný právní názor, ze kterého musí prezident republiky vycházet,“ uvedl prorektor pro akademické kvalifikace Aleš Gerloch.

Mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček označil podání správních žalob za krok, který není překvapivý, prezident ale na svém rozhodnutí o nejmenování obou akademiků prý trvá.

Zeman: Ťokovi je třeba dát šanci, u ředitele ŘSD nepřichází milosrdenství v úvahu

Zeman: Ťokovi je třeba dát šanci, u ředitele ŘSD nepřichází milosrdenství v úvahu

Prezident Miloš Zeman se ve čtvrtek v pravidelném diskusním pořadu Týden s prezidentem na TV Barrandov opět vyjádřil ke všemu podstatnému, co se minulý týden v politice odehrálo. Hovořilo se mimo jiné o možné rezignaci ministra dopravy Dana Ťoka.

Ministra Ťoka stejně jako ministra zahraničí Tomáše Petříčka dlouhodobě kritizují především komunisté v čele s Vojtěchem Filipem, kteří tolerují menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD. Filip už také pohrozil, že pokud ministři neskončí, přestanou komunisté kabinet tolerovat. V kuloárech se následně objevila informace o tom, že by měl Ťok na základě dohody Filipa s Babišem v březnu skončit. Premiér takovou dohodu popřel.

Předseda vlády se Ťoka zastal a ministr prý má jeho plnou důvěru. Předseda KSČM Filip má podle Babiše právo na vyjádření názoru. „Ale není to KSČM, která rozhoduje, kdo bude ve vládě a kdo nebude,“ řekl před odletem na bratislavskou schůzku premiérů visegrádské čtyřky s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Za dobu působení Ťoka v čele ministerstva dopravy se podle premiéra staví infrastruktura více než kdykoliv dříve.

„Co se týče Ťoka, kdybychom každý rok měnili ministra dopravy, tak než se to naučí, bude jistě další prodleva ve stavbě silnic a dálnic. Je třeba dát mu šanci. Nikoli však řediteli ŘSD Kroupovi, u něj milosrdenství nepřichází v úvahu,“ řekl Zeman. Říká se: „Nevyhodíme-li některé své podřízené, budeme vyhození sami. To je historická realita,“ shrnul prezident.

Miloš Zeman blahopřál prezidentovi Venezuely a pozval ho do Česka

Miloš Zeman blahopřál prezidentovi Venezuely a pozval ho do Česka

Prezident Miloš Zeman ve středu v oficiálním dopise poblahopřál vůdci venezuelské opozice a prozatímnímu prezidentovi Juanu Guaidóovi k převzetí moci ve Venezuele a pozval ho na návštěvu České republiky. Česká vláda uznala Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely na návrh ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) v pondělí.

„Dovolte mi, abych vám co nejsrdečněji poblahopřál k vaší odvaze převzít v souladu s venezuelskou ústavou odpovědnost za venezuelský národ a dovést ho ke svobodným a demokratickým volbám. Přeji vám mnoho štěstí ve vašem úsilí a pevně věřím, že vaše snaha bude úspěšná,“ uvádí Zeman v dopise, jehož text publikoval Hrad na svém webu.

„Rád bych využil této příležitosti a pozval vás k návštěvě České republiky. Česká republika oslaví v tomto roce třicáté výročí sametové revoluce a doufám, že i vaší zemi se přechod k demokracii úspěšně podaří. Věřím, že brzy dojde k posílení vzájemných vztahů mezi našimi zeměmi,“ napsal Guaidóovi Zeman.

Guaidó se prohlásil za hlavu země namísto dosavadního prezidenta Nicoláse Madura

poté, co parlament neuznal jeho druhý prezidentský mandát kvůli tomu, že nevzešel z nedemokratických voleb. Kromě Česka uznaly Guaidá za prezidenta Venezuely také další státy EU, naopak Rusko nebo Čína podporují Madurův režim.

Prezidentův krok hlasitě zkritizovali zejména komunisté. Podle předsedy KSČM Vojtěcha Filipa se ve Venezuele jedná o pokus o státní převrat organizovaný Američany. „Znovu nesouhlasím s panem prezidentem a mám pocit, že mu přeskočilo,“ reagoval na svém Facebooku poslanec za KSČM Zdeněk Ondráček. Sám přitom nedávno navrhoval, aby urážky prezidenta byly trestným činem.

Zeman navrhne na ústavního soudce Aleše Gerlocha, senátoři jsou proti

Zeman navrhne na ústavního soudce Aleše Gerlocha, senátoři jsou proti

Ve funkci soudce Ústavního soudu ke konci ledna na vlastní žádost skončil ústavní soudce Jan Musil. Nahradit by jej mohl někdejší děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy profesor Aleš Gerloch. Spekulace o tom, že prezident Zeman na volné místo navrhne právě Gerlocha, potvrdil minulý týden po schůzce ústavních činitelů na Hradě předseda Senátu Jaroslav Kubera (ODS).

Profesor Gerloch upozornil, že ještě nedostal oficiální návrh, neoficiální nabídku ale potvrdil. „Hovořil se mnou pan prezident v tomto směru a rozhodl se tak, jak bylo prezentováno, ale předpokládám, že budou v tomto týdnu následovat určité oficiální kroky,“ uvedl.

Senátor a místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin dnes ovšem vyzval senátory, aby případnou kandidaturu Aleše Gerlocha nepodpořili. „Všichni jsme svědky toho, že se Kancelář prezidenta republiky snaží ovlivňovat soudce. Vytváří se tak atmosféra, která klade zvýšené nároky na jejich morální integritu. A právě proto bychom měli být u jmenování ústavních soudců velmi obezřetní. Po minulých zkušenostech si nejsem jistý, jestli by pan profesor Gerloch pod tlakem obstál,“ řekl Czernin. Se jmenováním Gerlocha nesouhlasí také lidovci, jejichž klub patří v Senátu k nejpočetnějším

Aleš Gerloch v minulosti poskytoval Zemanovi právní analýzy v kontroverzních kauzách a na jejich základě prezident argumentoval, že jeho předvolební výjezdy do krajů nejsou kampaň, že nemusí jmenovat ministrem zahraničí Miroslava Pocheho nebo že je nezákonné vydat do USA ruského hackera Jevgenije Nikulina.

Gerloch v rozhovoru pro ČT24 odmítl komentáře, podle kterých svým výkladem práva opakovaně podporuje stanoviska prezidenta Zemana. „Mně se někdy připisuje, že obhajuji prezidenta republiky a jeho názory, ale není tomu tak. Já vykládám ústavu ve vztahu k normativnímu textu a k tomu, co je v něm stanoveno, nikoliv k osobě současného prezident republiky,“ vysvětlil.

Prezident Zeman dříve uvedl, že má tři kandidáty a postupně je senátorům navrhne. Podle Ústavy jmenuje soudce Ústavního soudu prezident se souhlasem Senátu.

Rok od prezidentské volby: Prohrál jsem kvůli fake news, tvrdí Drahoš

Rok od prezidentské volby: Prohrál jsem kvůli fake news, tvrdí Drahoš

Před týdnem uplynul rok od chvíle, kdy Miloš Zeman ve druhém kole prezidentské volby obhájil mandát a porazil svého soupeře Jiřího Drahoše. Výsledek byl poměrně těsný – oba kandidáty dělilo jen 2,75 procenta hlasů, což představuje zhruba 150 tisíc voličů.

Bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš je přesvědčen, že na výsledku se nakonec nepodepsaly televizní debaty, ale spíše řetězové maily, fake news, které podle jeho slov během asi deseti dnů v lednu dostaly na e-maily asi dva a půl milionu adresátů. „Těch nefér kroků byla hrozná spousta. Necítím se poškozený,“ vysvětloval v pořadu Události, komentáře na České televizi.

„Konstatuji, že takové maily chodily na jižní Moravu, že jsem iluminát, do severních Čech, že sem pustím 800 tisíc migrantů, na Ostravsko, že mě financuje Bakala a tak dále. Ty maily byly velmi profesionálně připravené a dobře vymyšlené z hlediska mého soupeře,“ vypočítával Drahoš s tím, že si ale nestěžuje.

Odlišný názor na příčiny neúspěchu má Drahošův nejprve soupeř, později podporovatel Michal Horáček. Ten po svém vyřazení v prvním kole volby veřejně podpořil kandidaturu Jiřího Drahoše, poskytl mu dokonce své centrum na Vyšehradě a jezdil s ním po krajích.

„To jeho ‚slavné‘ vystoupení v jednom pořadu, kde se ho ptali, jaký je jeho program. A on odpověděl, že mu lidé říkají, že vy jste naším programem, pane profesore. Mně to připadalo hrozně arogantní a nemožné nemít program. Je mi to líto. Strašně bych si přál, aby vyhrál, protože skutečná prohra pro mě nenastala v prvním kole, kde byl vyvolený lidmi jako protikandidát někdo jiný. Ale druhé kolo, to bylo pro mě hořké,” postěžoval si Horáček.

„Možná že do druhého kola se dostanete s programem, že nad lží a nenávistí má zvítězit nic a nevím. Prezentace toho, že nebude dělat ostudu, jak často říkal, že to je jeho programem, nestačilo,“ připomněl Horáček bezobsažnost Drahošovy kandidatury. „Fatální chybou byly výkony v debatách. Zejména to, že nešel do debaty na televizi Nova. Tam byl pan moderátor Koranteng s panem prezidentem, žertovali, občas se ukázala prázdná židle, že nepřišel protikandidát. Na druhé kolo máte jenom čtrnáct dní. Když tohle nevyužíváte, tak nemůže stačit to, že nevadíte. Však ten výsledek nebyl jiný než dosti těsný. Jsem přesvědčený, že se to dalo vyhrát,“ dodal Horáček, který se prý další volby prezidenta republiky už nezúčastní.