Miloš Zeman měl pravdu – vydání Nikulina do USA bylo nezákonné. Pelikán se prý podbízel velmoci

Miloš Zeman měl pravdu – vydání Nikulina do USA bylo nezákonné. Pelikán se prý podbízel velmoci

Přestože proti němu stála téměř celá opozice, prezident Zeman měl v případě vydání ruského hackera Nikulina opět pravdu. Po roce od jeho vydání do USA dal Ústavní soud za pravdu prezidentovi s tím, že tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán porušil hackerova práva, když nepočkal před vydáním na definitivní vyřešení Nikulinovy žádosti o azyl. Ústavní soud proto Pelikánovo rozhodnutí zrušil.

Prezident ve včerejším rozhovoru na TV Barrandov úterní verdikt Ústavního soudu ve prospěch Nikulina ocenil. Podle Zemana se Pelikán při rozhodování podbízel zahraniční velmoci. „Pan exministr Pelikán měl být ministrem spravedlnosti suverénní České republiky. Neměl být servilním subalterním úředníkem, který se podbízí zahraniční velmoci,“ uvedl Zeman. „Pokud se (Pelikán) rozhodl postupovat proti právnímu názoru, který byl celkem evidentní, tak možná že byl pod jistým tlakem,“ doplnil.

ÚS se rozhodl zasáhnout, přestože nález těžko může zvrátit již provedené vydání Nikulina do USA. Nález vyhlásil s ohledem na možné budoucí opakování podobného postupu. „Kdyby ÚS takovýto postup, respektive rozhodnutí ministra jako protiústavní nezrušil, mohl by přispět k tomu, že k takovému ústavně nesouladnému předčasnému postupu ministra dojde i v budoucnu, čemuž je u takto vysoce závažného a obtížně napravitelného typu zásahu nutno jednoznačně předejít,“ uvedl v nálezu soudce zpravodaj Radovan Suchánek.

Jednatřicetiletý ruský hacker Jevgenij Nikulin byl zatčen v Praze v roce 2016 na základě amerického zatykače. Americké velvyslanectví pak požádalo Česko o vydání Nikulina do USA kvůli krádeži dat z více než 167 milionů účtů mezinárodní sociální sítě LinkedIn a desítek milionů účtů dalších internetových firem. O vydání Nikulina zároveň požádalo i Rusko kvůli internetové krádeži 3450 dolarů (asi 80.000 korun). Nikulin v tuto chvíli čeká ve vazbě v USA na soud.

Prezident Zeman přivítal na Hradě chorvatskou prezidentku Kitarovičovou

Prezident Zeman přivítal na Hradě chorvatskou prezidentku Kitarovičovou

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě přivítal chorvatskou prezidentku Kolindu Grabarovou Kitarovičovou. Mezi hlavní témata jednání patřilo rozvíjení vzájemného obchodu, turistika a integrace západního Balkánu do euroatlantických struktur. Kitarovičová jednala také s předsedou Senátu Jaroslavem Kuberou (ODS) a předsedou sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). V České republice se zdrží do pátku.

Chorvatská prezidentka na následné tiskové konferenci přiznala, že Praha je jedním z jejích nejoblíbenějších měst. Vztahy mezi zeměmi považuje za výborné, nejsou mezi nimi žádné otevřené otázky, poznamenala. Zeman se Kitarovičovou bavil mimo jiné o spolupráci s Čínou a oba se shodli na tom, že vztahy mezi státy mají být založeny na rovnoprávnosti a vzájemných výhodách. Podle Kitarovičové jsou důležité vztahy se všemi zeměmi, tedy i s Čínou. Čína má zájem se podílet například na rozvoji přístavu v Rijece nebo železničního propojení mezi Rijekou a Budapeští, uvedla prezidentka.

Český prezident ocenil, že za posledních pět let vzrostla obchodní výměna mezi ČR a Chorvatskem o 50 procent, a také to, že téměř milion českých turistů každoročně Chorvatsko navštěvuje. „Ani jedna strana nemá zájem na tom sdílet jakousi špionomanii nebo hysterii, která se projevuje například v kauze počítačové firmy Huawei a podobně,“ dodal Zeman. Podotkl také, že Kitarovičová je jediným politikem, v jehož přítomnosti se neodvažuje kouřit.

Česko a Chorvatsko mají podle Kitarovičové společné zájmy v Evropské unii. Byla by ráda, kdyby se jedno setkání středoevropských zemí uskutečnilo v Chorvatsku. „Abychom využili všechny příležitosti k rozvoji ve střední Evropě,“ uvedla. Doufá, že příště bude možné uspořádat také hospodářské fórum. Zeman již dříve slíbil účast na červnovém summitu takzvaného Trojmoří ve Slovinsku. Mluvit na něm bude o stavbě kanálu Dunaj-Odra-Labe. Opět by se tam měl setkat s Kitarovičovou, která by jej také ráda brzy pozvala do Chorvatska.

Závěrečnou část svého projevu přečetla chorvatská prezidentka v češtině a poděkovala Čechům mimo jiné za to, že Chorvatsko berou jako destinaci pro dovolené.

Premiér Babiš navrhl prezidentovi jmenovat ministry Havlíčka a Kremlíka

Premiér Babiš navrhl prezidentovi jmenovat ministry Havlíčka a Kremlíka

Po mnoha spekulacích a „aprílech“ začíná být o výměně některých ministrů v kabinetu premiéra Andreje Babiše jasno. Prezident Miloš Zeman potvrdil, že přijme demisi ministra dopravy Dana Ťoka, který z vlády odchází na vlastní žádost. Odvolání ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové sice oficiálně potvrzené není, ale prezident už odsouhlasil návrh premiéra na jejího nástupce.

„S lítostí, ale přijmu. Je to rozhodnutí pana ministra. Myslím si, že udělal velký kus práce, pokud jde o zahajované stavby,” reagoval Zeman na dotaz, zda přijme Ťokovu demisi. O tom, zda případně odvolá i ministryni průmyslu a obchodu Martu Novákovou, mluvit nechtěl. „Paní ministryně Nováková na rozdíl od pana ministra Ťoka se ke svému případnému odvolání ještě nevyjádřila. Předpokládám, že tak učiní v nejbližších dnech,” dodal prezident.

Premiér Andrej Babiš na dnešní schůzce na Pražském hradě navrhl prezidentovi Miloši Zemanovi jmenovat místo Marty Novákové (za ANO) ministrem průmyslu a obchodu místopředsedu vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karla Havlíčka. Ministrem dopravy by se místo Dana Ťoka (za ANO) měl stát náměstek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Vladimír Kremlík. Prezident podle Babiše se změnami souhlasí.

Zeman přistoupí ke změnám ve vládě 30. dubna po návratu z návštěvy Číny. S kandidáty Kremlíkem a Havlíčkem by se měl sejít ještě před zahraniční cestou. Se jménem žádného z adeptů nemá Zeman problém, řekl Babiš po zhruba hodinové schůzce. Havlíčka podle něj prezident zná dobře, s Kremlíkem se nezná. Připustil, že sehnat kandidáty do vlády není jednoduché.

Premiér uvedl, že s prezidentem dnes probírali kompletně celou vládu. Nevyloučil další změny v kabinetu, aktuálně ale navrhuje jen konec Novákové a Ťoka. „To je pro tuto chvíli všechno,“ řekl. Média spekulovala také o konci ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO). Místopředseda vlády a předseda ČSSD Jan Hamáček opakovaně odmítl, že by se změny v kabinetu mohly týkat ministrů za sociální demokracii.

Poslední zahraniční cesta Andreje Kisky povede do Čech, se Zemanem se setká v Lánech

Poslední zahraniční cesta Andreje Kisky povede do Čech, se Zemanem se setká v Lánech

Současný slovenský prezident Andrej Kiska oznámil, že na svou poslední cestu před odchodem z funkce zamíří do Česka. S prezidentem Milošem Zemanem by se měli sejít v Lánech. Do Čech se chystá také Kiskova nástupkyně Zuzana Čaputová, která se prezidentského úřadu ujme 15. června.

Kiska v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že o své poslední prezidentské cestě má jasno. „Bude do Čech. Pokud vím, máme se s panem prezidentem Zemanem sejít v Lánech, tak se velmi těším. Máme některé rozdílné názory, ale to nebrání tomu, abychom na osobní úrovni měli přátelský vztah, takže se těším na to setkání,“ řekl Kiska.

Odstupující prezident v pořadu také odpovídal na otázku, zda Zemanova podpora prezidentského kandidáta Maroše Ševčoviče nebyla tzv. polibkem smrti. Kiska uvedl, že o setkání s českou hlavou státu požádal Šefčovič a dodal, že Zeman se vyjadřoval ke slovenské prezidentské volbě i v době, kdy před pěti lety proti Kiskovi podpořil Roberta Fica. „V obou případech se ukázalo, že to asi nemá smysl. Myslím, že ani Slováci nemají rádi, když jim někdo něco doporučuje,“ shrnul.

Zemanova podpora Šefčoviče, kterého nakonec ve druhém kole porazila právnička Zuzana Čaputová, podle Kisky nesehrála zvláštní úlohu, maximálně vyvolala otazníky, proč by měli slovenští občané dbát na doporučení ze zahraničí. „Myslím, že polibek smrti mu dala strana, která ho nominovala, strana Směr-sociální demokracie. Toto byl základní polibek smrti,“ uvedl Kiska.

Česko brzy navštíví také nastupující prezidentka Zuzana Čaputová, která už oznámila, že její první zahraniční cesta povede právě do Prahy. Mezi Českem a Slovenskem jsou takové zdvořilostní návštěvy tradicí, i prezident Zeman po svém zvolení vždy jako první navštívil sousední Slovensko.

Prezidentův expertní tým podpořil zkrácení stavebního řízení na jeden rok

Prezidentův expertní tým podpořil zkrácení stavebního řízení na jeden rok

V sobotu se na lánském zámku uskutečnilo tradiční setkání expertního týmu prezidenta Miloše Zemana. Tématem porady bylo zjednodušení a zrychlení stavebního řízení. Stavební řízení by v novém stavebním zákoně měla zkrátit tzv. fikce souhlasu v případě, že se úřad nevyjádří do 30 dnů. Věcný záměr stavebního zákona by měla Legislativní rada vlády dostat v polovině dubna.

„Hlavním tématem byla novela stavebního zákona. Účastníci jednání v Lánech podpořili zkrácení doby stavebního řízení a vyslovili souhlas s tím, aby v případě, že úřad nevysloví námitky do třiceti dnů, byla žádost přijata,“ informoval v tiskové zprávě hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Setkání expertní skupiny se zúčastnili ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) či předseda Svazu měst a obcí František Lukl, dodal.

Zjednodušení a urychlení stavebního řízení má být hlavním cílem nového zákona. Podle kritiků ale nahrává developerům, popírá veřejné zájmy, jako je například ochrana přírody, či otevírá prostor pro korupci. Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR se pozastavuje také nad tím, že zákon de facto připravují subjekty, které jím mají být regulovány. Věcný záměr nového stavebního zákona připravila Hospodářská komora ČR, která sdružuje mimo jiné velké stavební a developerské korporace.

Ministryně Dostálová počítá s tím, že Legislativní rada vlády by mohla věcný záměr schválit do konce května. Zákon by měl podle ministryně platit od února nebo března 2021. Podle MMR by měl nový předpis zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok.

Prezident obdržel návrhy na státní vyznamenání, je mezi nimi generál Pavel nebo youtuber Kovy

Prezident obdržel návrhy na státní vyznamenání, je mezi nimi generál Pavel nebo youtuber Kovy

Minulý týden skončila Poslanecké sněmovně lhůta pro podávání návrhů na státní vyznamenání. Veřejnost je mohla posílat do Sněmovny, prezident je pak tradičně udělí 28. října na Pražském hradě při příležitosti státního svátku. Návrhů se od poslanců, senátorů i veřejnosti sešlo více než padesát.

„Z navržených profesí mohu zmínit umělce, vědce, vojáky, lékaře, politické vězně, novináře či spisovatele,“ uvedl předseda podvýboru pro přípravu návrhů na propůjčení nebo udělení státních vyznamenání Vojtěch Pikal (Piráti).

Generál Petr Pavel, režisérka Věra Plívová-Šimková nebo youtuber Karel Kovář známý jako Kovy. Medaili by mohl dostat i kolega Plívové-Šimkové – třiadevadesátiletý režisér Vojtěch Jasný, autor filmu Všichni dobří rodáci. Na státní vyznamenání ho totiž navrhuje lidovecký poslanec Marian Jurečka. Ten podává hned několik návrhů – ocenění by chtěl například také pro generály Petra Pavla a Jiřího Šedivého.

Na Hrad půjde také jméno youtubera Karla Kováře nebo zakladatele serveru Manipulátoři.cz Petra Nutila – navrhl je pirátský poslanec Tomáš Martínek. „Rozhodl jsem se, že každý rok nominuji dvě osoby, které pomáhají ve svém volném čase zvyšovat mediální gramotnost tím, že ověřují informace, které se objevují na internetu a které jsou lživé,“ vysvětlil poslanec.

Medaili Za zásluhy by podle poslance Petra Dolínka (ČSSD) měl získat Oldřich Lichtenberg. Největší český muzikálový producent a spoluvlastník Divadla Broadway se v minulosti podílel na kampani ČSSD a pro prezidenta Zemana organizuje hradní plesy.

Konečné rozhodnutí o tom, které z navrhovaných osobností bude uděleno státní vyznamenání, přísluší prezidentovi Miloši Zemanovi. Minulý rok jich prezident rozdal celkem 41.

Zeman se omluvil za nepřesný výrok. „Za třicet let v politice je to má druhá omluva“

Zeman se omluvil za nepřesný výrok. „Za třicet let v politice je to má druhá omluva“

Prezident Miloš Zeman se omluvil svému příteli a dlouholetému starostovi Vídně Michaelu Häuplovi, kterému v rámci svého proslovu při setkání s krajany vyčinil, že za Häuplova vedení radnice nedala českojazyčné Komenského škole v rakouské metropoli „ani šilink“. Vídeňská radnice ale v úterý uvedla, že škola získala od města za posledních deset let v přepočtu 40 milionů korun.

Prezident původně vycházel z informací, které mu poskytla česká velvyslankyně v Rakousku Ivana Červenková. Ta Zemanovi před setkáním na české ambasádě sdělila, že Komenského škola žádné peníze od Vídně nedostává. Měla tím ovšem na mysli systémové a pravidelné příspěvky, nikoli jednorázové platby.

Vídeňský radní pro vzdělání Jürgen Czernohorszky následně uvedl, že škola v roce 2009 dostala od města jednorázový stavební příspěvek jeden milion eur. Vedle této sumy Vídeň v letech 2014 až 2017 poskytla Komenského škole na denní provoz dalších 550 tisíc eur.

Zemanova výroku se obratem chytili čeští novináři, nepravdivé informace si všimla i rakouská média. Opoziční politici z řad ODS, KDU-ČSL a STAN prezidenta za jeho projev tvrdě zkritizovali. Poté, co se vyjasnilo, jak je to s financováním školy ve skutečnosti, se prezident Zeman rozhodl bývalému vídeňskému starostovi omluvit.

„Omlouvám se prostřednictvím přítomného starosty Vídně Michaela Ludwiga svému příteli Michaelu Häuplovi, kterému jsem nedávno dal státní vyznamenání a kterého jsem na základě nesprávné informace, kterou jsem obdržel, zkritizoval. Prosím, pane starosto, abyste moji omluvu vyřídil. Za třicet let v politice je to moje druhá omluva,“ citoval prezidenta hradní mluvčí Jiří Ovčáček.

Také velvyslankyně Červenková se omluvila za to, že prezidentovi poskytla mylnou informaci. „Nepřesné informace o financování školy jsem poskytla panu prezidentovi já. Hluboce se omlouvám,“ citoval Červenkovou prezidentův mluvčí. „Pan prezident to myslel dobře, když apeloval na bývalého starostu, že by bylo dobré tuto školu, která má pro nás velký význam, podporovat,“ uzavřela.

Miloš Zeman se v Hofburgu setkal s rakouským prezidentem Van der Bellenem

Miloš Zeman se v Hofburgu setkal s rakouským prezidentem Van der Bellenem

Prezident Miloš Zeman dnes zahájil oficiální část státní návštěvy našich jižních sousedů setkáním s rakouským protějškem Alexanderem Van der Bellenem. Ten jej ve svém vídeňském sídle Hofburgu uvítal s vojenskými poctami. Po slavnostních ceremoniích se oba odebrali k rozhovoru mezi čtyřma očima, po němž následovalo jednání obou delegací.

Zeman se v Hofburgu zdržel i na státní oběd, který na počest českého prezidenta a první dámy Ivany Zemanové uspořádal prezident Van der Bellen a první dáma Doris Schmidauerová. Rakouský prezident je znám jako milovník komiksů, Zeman mu proto jako dar přivezl originální boty české výroby s komiksovým vzorem.

Na dnešním jednání se snažil Zeman Van der Bellena přesvědčit o významu rozšířené spolupráce tzv. visegrádské skupiny s Rakouskem a užitečnosti kanálu Dunaj-Labe-Odra. Prezidenti spolu hovořili také o zatím nedokončeném dálničním propojení a zlepšení železniční sítě.

Rakouský prezident Van der Bellen pak na společné tiskové konferenci ocenil vzájemné vztahy obou zemí, zejména kulturní a ekonomické. Prostor pro zlepšení vidí právě v nedokončeném dopravním propojení obou zemí. Připomenul také rozdílné názory Prahy a Vídně v oblasti jaderné energetiky. Na plán dostavby elektrárny Temelín se Rakousko podle Van der Bellena dívá s obavami, rakouský prezident ale ocenil český přístup, kdy Rakousku poskytuje veškeré potřebné informace. „Česká republika je nejdůležitějším partnerem Rakouska ve střední Evropě,“ prohlásil na závěr.

Dnes se český prezident setká také s Van der Bellenovým předchůdcem v prezidentském úřadě Heinzem Fischerem, dále s předsedou parlamentu Wolfgangem Sobotkou, a poté zahájí podnikatelské fórum. Toho by se měl zúčastnit i rakouský prezident, ministryně průmyslu Marta Nováková, ministr dopravy Dan Ťok, prezidenti hospodářských komor obou zemí Vladimír Dlouhý a Harald Mahrer a početná podnikatelská delegace, která Zemana na cestě doprovází.

Prezident zahájil třídenní oficiální návštěvu Rakouska, ve Vídni se dnes setká s krajany

Prezident zahájil třídenní oficiální návštěvu Rakouska, ve Vídni se dnes setká s krajany

Prezident Miloš Zeman dnes zahájil oficiální návštěvu Rakouska, kterou uzavře sérii cest do sousedních zemí po svém loňském znovuzvolení. Oficiální část programu třídenní návštěvy, včetně setkání s rakouským protějškem čeká prezidenta od středy. Zemana do Rakouska doprovází manželka Ivana a podnikatelská delegace čítající téměř 30 osob.

Dnes odpoledne se prezidentský pár setká s krajany v prostorách českého velvyslanectví ve Vídni. Ve středu dopoledne pak ve vídeňském Hofburgu Zemana přijme rakouský prezident Alexander Van der Bellen. První části setkání se podle protokolu zúčastní i obě první dámy: Ivana Zemanová a Doris Schmidauerová. Poté už bude následovat jednání mezi čtyřma očima. Oba prezidenti se pak společně zúčastní rakousko-českého podnikatelského fóra.

„Klíčovým tématem bude dopravní infrastruktura. Pro nás je důležité především dokončení dálničního spojení Brno–Vídeň a Praha – České Budějovice – Linec,“ popisuje šéf hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Oba prezidenti se budou bavit také o železničním spojení a vodní dopravě.

Na čtvrtek má prezident naplánovánu mimo jiné schůzku s rakouským ministrem dopravy Norbertem Hoferem, kterého v roce 2016 podpořil jako prezidentského kandidáta. Chce s ním hovořit o propojení Dunaje a Odry. V průběhu 40. let byla skutečně část kanálu Dunaj – Odra – Labe postavena nedaleko Vídně. Je nedokončená a dnes slouží hlavně k rekreaci. Právě na tento několikakilometrový fragment se Zeman na závěr své návštěvy Rakouska zamíří podívat.

„Samozřejmě jsou tu témata, která jsou důležitá z hlediska ekonomické spolupráce. Tam patří zejména dopravní infrastruktura, protože bez dobrého spojení nemůžeme dobře fungovat mezi sebou,“ potvrdil dopravní tematiku návštěvy Jindrák, podle něhož jsou česko-rakouské vztahy velmi dobré. Obě země se však neshodnou zejména v přístupu k jaderné energetice. „Jak známo, na to máme s Rakouskem odlišný názor, ale nevyhýbáme se tomu,“ poznamenal.

Český prezident se během své návštěvy setká také s bývalým prezidentem Rakouska Heinzem Fischerem či s exkancléřem Franzem Vranitzkým. Oba někdejší sociálnědemokratické politiky Zeman považuje za své přátele.

Soustřeďte se na boj proti oligarchům a klanům, vzkázal Zeman budoucímu prezidentovi Ukrajiny

Soustřeďte se na boj proti oligarchům a klanům, vzkázal Zeman budoucímu prezidentovi Ukrajiny

Na Ukrajině proběhnou v neděli prezidentské volby, o post hlavy státu se uchází 39 kandidátů. Podle průzkumů v prezidentském boji vede komik Volodymyr Zelenskij, týden před volbami přesáhla jeho podpora 30 procent. Úřadujícího hlavu státu Petra Porošenka je ochotno podpořit asi 17 % občanů, vůdkyni strany Baťkivščina Julii Tymošenkovou – 12,5 %. Všichni hlavní favorité se v jednom shodují. Chtějí zemi dostat do EU a NATO.

Ukrajinci si budou prezidenta vybírat v době, kdy je země doslova rozervána na cáry. Nejenom kvůli nekončícím ozbrojeným střetům s Ruskem na Donbase a okupaci Krymu, Ukrajinu ničí i gigantická korupce, partikulární zájmy oligarchů a ruská dezinformační válka.

Český prezident Miloš Zeman se k ukrajinským prezidentským volbám obsáhle vyjádřil ve čtvrtečním diskusním pořadu Týden s prezidentem. Budoucí hlavě státu Zeman doporučil, aby se v první řadě soustředila především na konsolidaci země, a až v druhé řadě zahraniční politice. Přes obrovské lidské i materiální zdroje patří Ukrajina k nejchudším zemím Evropy.

„Na Ukrajině je prezidentský systém, tak bych si velmi přál, aby pracovní náplní toho nového nebo staronového prezidenta, nebyla zahraniční politika, ale domácí politika. Protože je pravda, že Ukrajina je jedna z nejchudších evropských zemí, je rozdírána občanskou válkou na Donbase i jinde. Takže chtělo by to zklidnit situaci,“ doporučil Zeman.

Podle Zemana je také nutné, aby se ukrajinské státní orgány soustředily na boj proti oligarchům a klanům, které zemi obrovsky škodí. „Samozřejmě ta válka klanů nebo oligarchů tam existuje už desítky let, to není nic nového. Víte, že Juliji Tymošenkové se říkalo plynová carevna a jistě se jí tak neříkalo kvůli tomu, že si doma v kuchyni zapálí plyn. A tak bych mohl mluvit o dalších,“ uvedl prezident konkrétní příklad.

Na závěr tématu pak Miloš Zeman připomněl, že nový prezident bude muset vyřešit problém na východě státu. „Jde o to, že Ukrajina nesplnila jeden z požadavků minských dohod. A to je změna konstituce, která by vedla k decentralizaci Ukrajiny. Kdyby ten Donbas měl trochu větší autonomii, tak by se mohl vrátit do Ukrajiny a jeden problém by byl vyřešený,“ domnívá se.