Prezident se v úterý v Lánech přijme premiéra Babiše, budou řešit spor o ministra kultury

Prezident se v úterý v Lánech přijme premiéra Babiše, budou řešit spor o ministra kultury

Prezident Miloš Zeman si po dvoutýdenní dovolené naplánoval nabitý program. Příští týden v Lánech postupně přijme předsedy hned tří parlamentních stran. V úterý do Lán dorazí na dlouhodobě plánované setkání předseda Pirátů Ivan Bartoš, týž den odpoledne pak přijede i premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš. Prezident by se měl sejít také se šéfem lidovců Markem Výborným.

Ještě před jednáním se Zemanem by se měl Babiš sejít s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD). Babiš oznámil, že s šéfem ČSSD bude záležitost ohledně obsazení křesla ministra kultury. S prezidentem pak chce Babiš řešit právě spor o jmenování kandidáta ČSSD Michala Šmardy, o kterém Zeman prohlásil, že je k vedení úřadu zcela nekompetentní.

Předseda KDU – ČSL Marek Výborný uvedl, že o schůzku se Zemanem požádal po svém zvolení předsedou lidovců na březnovém sjezdu. „Považoval jsem za správné představit se a říci prezidentovi o svých prioritách,“ řekl. Vzhledem k událostem posledních dnů ale chce se Zeman probrat i současnou politickou situaci zopakovat mu stanovisko lidovců. Připomněl svou středeční výzvu, aby všichni ústavní činitelé respektovali ústavu a ústavní zvyklosti.

Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš o chystané schůzce se Zemanem hovořil v červenci v souvislosti s tehdejší diskusí o možném odchodu ČSSD z vlády. Uvedl, že chce s prezidentem řešit možná východiska z vládní krize. „A zejména jeho vnímání řešení takzvaného ‘zasukování ČR’ (tedy neschopnosti se rozvíjet), které vyplývá ze zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu,“ napsal Bartoš na twitteru.

Opozice kritizuje Zemanovo nejmenování Šmardy. Podle Pospíšila jde o „letní grilování ČSSD“

Opozice kritizuje Zemanovo nejmenování Šmardy. Podle Pospíšila jde o „letní grilování ČSSD“

Prezident Miloš Zeman ve středu oznámil, že nehodlá vyhovět návrhu premiéra Babiše z konce května, aby novým ministrem kultury jmenoval Michala Šmardu (ČSSD). Podle Zemana se místopředseda ČSSD nikdy nezabýval problematikou české kultury, proto není odborně kompetentní. Opozice považuje prezidentův krok za protiústavní a Zeman podle nich jen prohlubuje ústavní krizi.

„Kdyby nešlo o zájmy státu, bylo by možné s nadsázkou říci, že pokračuje oblíbená zábava Miloše Zemana – letní grilování sociální demokracie. Ale protože jde o zájmy státu, pak je třeba říci, že to je neobhajitelné chování pana prezidenta. Prohlubuje dále ústavní krizi,“ prohlásil předseda TOP09 Jiří Pospíšil.

V podobném duchu se vyjádřil také předseda STAN Vít Rakušan: „Teď je to zcela jednoznačně věc premiéra: Buď podá kompetenční žalobu, nebo je naprostý slaboch, a navíc napomáhá ohýbání ústavy.“ K podání kompetenční žaloby vyzval premiéra Babiše i místopředseda ČSSD Roman Onderka.

Spor o výměnu ministra kultury trvá už čtvrt roku. V polovině května podal tehdejší ministr Antonín Staněk (ČSSD) demisi, kterou ale Zeman nepřijal. Babiš na konci května na žádost ČSSD poslal prezidentovi návrh na odvolání Staňka a jmenování Šmardy. Zeman nakonec Staňka odvolal ke konci července, nového ministra ale nejmenoval. Ministerstvo v tuto chvíli řídí ekonomický náměstek René Schreier.

Ministr kultury bude v polovině srpna, slíbil Babiš. Prezident Zeman ale Šmardu zřejmě nejmenuje

Ministr kultury bude v polovině srpna, slíbil Babiš. Prezident Zeman ale Šmardu zřejmě nejmenuje

Téměř měsíc po odvolání Antonína Staňka (ČSSD) zůstává post ministra kultury stále prázdný. Premiér Andrej Babiš (ANO) po červencové schůzce s prezidentem Milošem Zemanem ohlásil, že prezident jmenuje Staňkova nástupce v půli srpna. Zeman je ale na dovolené a nic nenasvědčuje tomu, že by měl být kandidát sociálních demokratů Michal Šmarda jmenován.

„Pan prezident potvrdil, že k 31. červenci odvolá na základě mé žádosti ministra kultury Antonína Staňka a o nominaci ČSSD na post ministra kultury rozhodne přibližně v polovině srpna,“ oznámil 24. července po jednání v Lánech premiér Babiš.

Zdá se ale, že šlo jen o plácnutí do vody. Prezidentův mluvčí totiž naznačil, že prezident nemá v úmyslu Šmardu vůbec jmenovat. „Prezident republiky Miloš Zeman konstatoval, že pan Michal Šmarda se nikdy nezabýval problematikou české kultury. Z tohoto důvodu není odborně kompetentní pro výkon funkce ministra kultury České republiky,“ uvedl Ovčáček. „Proto prezident republiky požádal předsedu ČSSD Jana Hamáčka, aby mu prostřednictvím předsedy vlády navrhl jiného kandidáta, splňujícího alespoň elementární odborné předpoklady,“ dodal.

Situace se zřejmě vyjasní až příští týden po Zemanově návratu z dovolené. Na dovolené je ostatně v tuto chvíli i premiér Babiš a také samotný kandidát ČSSD na ministra kultury Michal Šmarda. „Vše je v rukou našeho předsedy Jana Hamáčka. Dokud on nerozhodne jinak, tak já zůstávám kandidátem na ministra kultury. A nadále budu čekat, až mě pan prezident jmenuje,“ sdělil z dovolené v Maďarsku Šmarda.

Prezidentovi důvěřuje 57 procent občanů, u mladých ale převažuje nedůvěra

Prezidentovi důvěřuje 57 procent občanů, u mladých ale převažuje nedůvěra

Důvěra v prezidenta Miloše Zemana podle výzkumu ústavu STEM za poslední rok stoupla na 57 procent, loni mu důvěřovalo 56 procent dotázaných. Nejvíce mu věří lidé starší 60 let, mezi mladými lidmi ale začala převažovat nedůvěra.

Mezi staršími občany se prezident těší důvěře 68 procent lidí, naopak skupina 18 až 29 let důvěřuje prezidentovi nejméně – jen 43 procent z nich. Zcela jednoznačně je podle STEM důvěra v prezidenta podmíněna politickými preferencemi dotázaných.

Důvěřují mu zejména voliči KSČM (92 procent důvěřujících) a SPD (88 procent), dále pak voliči ANO (81 procent) a ČSSD (75 procent). Nedůvěra v prezidenta převažuje u voličů ODS, TOP 09, Pirátů, STAN a KDU-ČSL.

Podle průzkumu stoupla důvěra také ve členy členů vlády a Senátu, u Sněmovny zůstala stejná. Ministrům důvěřuje 38 procent obyvatelstva, poslancům důvěřuje stejně jako loni 35 procent lidí a senátorům pouze třetina veřejnosti (32 procent). „Politické instituce tak patří k nejméně důvěryhodným institucím v naší zemi v seznamu institucí, které byly součástí průzkumu,“ uvádí STEM.

Průzkum se konal od 14. do 30 června. Zapojilo se do něj 1004 lidí starších 18 let.

Prezident podepsal novelu poštovního zákona, Česká pošta může získat miliardu navíc z rozpočtu

Prezident podepsal novelu poštovního zákona, Česká pošta může získat miliardu navíc z rozpočtu

Prezident Miloš Zeman dnes podepsal novelu poštovního zákona, která mimo jiné umožní České poště požadovat od státu roční kompenzaci čistých nákladů za své služby až 1,5 miliardy korun místo nynější půlmiliardy. Pošta zároveň dostane od státu 800 milionů korun na úhradu ztrát, které jí vznikly poskytováním zákonných služeb v letech 2013 a 2014.

Pošta měla původně peníze na úhradu čistých nákladů na poskytování základních služeb, které jí ukládá poštovní licence, získat od jednotlivých doručovatelských firem na trhu podle výše jejích tržeb. Tento kompenzační fond však nikdy nezačal fungovat. Od roku 2015 vláda systém změnila tak, že pošta bude úhradu získávat ze státního rozpočtu.

Zvýšení horního limitu kompenzací poště ze státního rozpočtu navrhl ve Sněmovně pozměňovacím návrhem ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), protože platný limit podle něj neumožňuje plnou kompenzaci nákladů. Důvodem pro zvýšení limitu je podle Hamáčka snižující se počet listovních zásilek, povinnost provozovat 3200 poboček a denní výběr 21.500 poštovních schránek.

Vedení České pošty před časem oznámilo, že má připravený plán restrukturalizace celého podniku. Změny mají přinést jednodušší a rychlejší fungování služeb, vyšší spolehlivost doručování a pošty bez front. Do roku 2021 se chce Česká pošta vrátit k zisku v řádu desítek milionů Kč a stát by ji tak nemusel dotovat.

Milion chvilek pro demokracii plánuje na výročí srpnové okupace pochod na Pražský hrad

Milion chvilek pro demokracii plánuje na výročí srpnové okupace pochod na Pražský hrad

Spolek Milion chvilek pro demokracii v čele s šestadvacetiletým předsedou Mikulášem Minářem chystá další demonstraci. Po červnovém shromáždění na Letné plánuje Milion chvilek uspořádat další protest na srpnové výročí sovětské okupace. Stejně jako předchozí demonstrace bude i tato namířená proti premiéru Andreji Babišovi a prezidentu Miloši Zemanovi.

Vzpomínkový pochod se podle Mináře uskuteční ve středu 21. srpna od 18:00, začne na Václavském náměstí. Připomenout chce 50 let staré události, kdy se na první výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy konaly občanské protesty. Rozehnaly je československé bezpečnostní složky. Zákrok si tehdy vyžádal pět mrtvých a mnoho zraněných.

Kromě historických událostí chce kampaň Milion chvilek pro demokracii připomenout i aktuální problémy. Pořadatelé například vyčítají prezidentu Miloši Zemanovi, že záměrně rozděluje společnost, prosazuje zájmy Ruska a Číny nebo porušuje ústavu. Kritizují také podporu vlády od komunistů nebo střet zájmů, ve kterém je podle nich premiér Andrej Babiš (ANO).

„Dnes nám nehrozí násilné potlačení občanských protestů (tak jako se to stále děje v Rusku). Hrozí nám však lhostejnost a postupný rozklad demokracie. Chceme dát najevo, že jsme tady a že jsme připraveni demokracii a její instituce bránit,“ uvedl spolek na facebooku.

Ovčáček prezidentem? Nevylučuji to. Byl bych vlastenecký a chránil tradiční hodnoty

Ovčáček prezidentem? Nevylučuji to. Byl bych vlastenecký a chránil tradiční hodnoty

Do další prezidentské volby sice zbývá ještě dlouhá doba, už teď ale začínají některé osobnosti veřejně uvažovat o možné kandidatuře. Za předpokladu, že prezidentu Miloši Zemanovi bude sloužit zdraví a senátoři neuspějí s ústavní žalobou, bude se o nové hlavě státu rozhodovat v březnu 2023.

Úvahy o prezidentském křesle na Pražském hradě už vypustili například legendární hokejový brankář Dominik Hašek, mediální magnát Jaromír Soukup či propuštěný vězeň Jiří Kajínek. V rozhovoru pro Rádio Impuls možnost kandidatury připustil i mluvčího současného prezidenta Jiří Ovčáček.

Na přímou otázku, zda si dovede představit, že by byl prezidentem, odpověděl Ovčáček jasně: „Dovedu si to představit.“ Zároveň však dodal, že v tuto chvíli o podobných věcech vůbec neuvažuje a hodlá dokončit svou misi v pozici prezidentova mluvčího.

V další otázce pak vysvětlil, jakým by případně byl prezidentem, pokud by ho lidé zvolili. „Zastával bych tradiční hodnoty, kladl bych důraz na vlastenectví, na suverenitu České republiky a na důstojnost žití občanů. Především bych kladl důraz na to, aby Česká republika byla zemí nejen suverénní, ale i přátelskou a otevřenou,“ uvedl Ovčáček.

Kandidaturu v příštích volbách nevyloučili ani kandidáti z minulého roku a momentální senátoři Jiří Drahoš, Marek Hilšer a Pavel Fischer. Shodli se však na tom, že volba prezidenta v tuto chvíli není na stole a chtějí se soustředit na práci v Senátu.

Prezident nebude muset hlásit schůzky s lobbisty, vláda jej v tichosti a na poslední chvíli vyškrtla

Prezident nebude muset hlásit schůzky s lobbisty, vláda jej v tichosti a na poslední chvíli vyškrtla

Minulý týden prošel vládou zákon o lobbování, podle kterého musí politici a další vysoce postavení představitelé státu veřejně evidovat schůzky s lobbisty. Zaznamenat musí i obsah jednání. Na poslední chvíli však vláda v tichosti přijala změnu, díky které se tato povinnost nebude týkat prezidenta republiky.

Nový zákon má po více než deseti letech diskuzí dát jasná pravidla lobbování. Vláda chce, aby lobbisté museli být registrovaní. Ti, u nichž lobbují, pak mají hlásit s kým a proč se scházejí. Povinnost se bude týkat poslanců, senátorů, ministrů a jejich náměstků a poradců, národního protidrogového koordinátora, vedoucí kanceláře Sněmovny, Senátu a Hradu, členů bankovní rady ČNB, členů Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Původní návrh se po připomínkách týkal i prezidenta republiky.

„Rozhodla se tak vláda, já jsem to nenavrhovala. Přišel tam návrh a ten byl prohlasován. Vláda je kolektivní orgán, a jestliže se to takto prohlasovalo, tak to tak bylo. To je celé. A co na tom vadí? Zase že je to prezident, jo?“ uvedla ke změně ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Zákon by podle ministryně spravedlnosti mohl začít platit od roku 2021.

Proti vyřazení prezidenta se ozvala řada opozičních poslanců, kteří budou nyní o vládním návrhu hlasovat. „Lobbing má mít jasná pravidla pro všechny zúčastněné. Je velmi zajímavé, že do projednávání ve vládě šel návrh i s povinností pro prezidenta hlásit schůzky s lobbisty. Náhle, potichoučku, tato povinnost pro hlavu státu zmizela,“ napsal například předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

Přímá volba prezidenta byla chybou, domnívá se poslanecký matador Marek Benda

Přímá volba prezidenta byla chybou, domnívá se poslanecký matador Marek Benda

Poslanec Marek Benda, který ve Sněmovně s dvouletou přestávkou zasedá už od roku 1993, se v nedávném rozhovoru vyslovil pro zrušení přímé volby prezidenta. Benda se domnívá, že přímá volba byla chybou, protože vyhrotila souboj ve společnosti a ve státě tak vznikly dvě legitimity, parlamentní a prezidentská, které se střetávají. Naplno to podle něj ukázala nedávná krize kolem odvolání ministra kultury.

„Od roku 2013 se pohybujeme v nekonečném souboji prezidenta Zemana s českou ústavou a s tím, co on si představuje jako přímo zvolený prezident, že s ústavou může dělat,“ upřesnil Benda. Střetů o výklad základního zákona už podle něj proběhlo několik, například jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka navzdory tomu, že ve sněmovně existovala většina.

Někdejší prezidentův krok byl podle Bendy mimo veškerou představivost, nyní Miloš Zeman zkouší, kam až může zajít, a aktuální situace na ministerstvu kultury je v porovnání s úřednickou vládou téměř banální, domnívá se poslanec. „Zeman drží Babiše pod krkem a z pravidel si dělá trhací kalendář,“ prohlásil.

Nápadů, jak zlepšit českou ústavu, už Benda za dvacet let zaregistroval mnoho, naštěstí podle něj ale až na jedinou výjimku žádný neprošel. „Znovu a znovu se kaji, je to i moje vina, že prošla přímá volba prezidenta, která nepatří do českého ústavního systému. Byl to jenom tlak veřejnosti a pocit z toho, co se dělo ve Španělském sále. Proto se uměle řeklo, že dáme přímou volbu prezidenta,“ tvrdí Benda. Správným řešením by podle něj bylo vrátit se k volbě nepřímé, nyní ale chybí síla a vůle takový krok učinit.

Prezident Zeman vyjádřil soustrast rodinám obětí střeleckých útoků v USA

Prezident Zeman vyjádřil soustrast rodinám obětí střeleckých útoků v USA

Prezident Miloš Zeman dnes kondoloval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi kvůli víkendovým střelbám v Texasu a Ohiu. Střelci na dvou místech zabili v noci na neděli 29 lidí a dalších pět desítek zranili. Střelba v nákupním centru v texaském El Pasu patří k nejhorším případům v novodobé americké historii.

Zeman v kondolenčním dopise vyjádřil soustrast rodinám pozůstalých i všem občanům USA, informoval Pražský hrad v tiskové zprávě. Šlo podle něj o další masovou vraždu, která úplně zbytečně vzala další lidské životy.

„V obou případech šlo o brutální střelbu, která není ničím jiným než další masovou vraždou, jež úplně zbytečně vzala další lidské životy. Věřím a doufám, že lid Spojených států amerických a Vy jako jeho reprezentant budete i nadále bojovat za lepší a bezpečnější Ameriku, kde takové ohavné a zoufalé činy nemají místo,“ napsal Zeman Trumpovi.

Soustrast rodinám obětí vyjádřil v neděli na twitterovém účtu i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). České ministerstvo zahraničí nemá informace, že by mezi oběťmi některého z incidentů byli Češi.

Solidaritu americkému lidu a soustrast pozůstalým vyjádřili i německá kancléřka Angela Merkelová, ruský prezident Vladimir Putin či izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Na twitteru kondolovali i další evropští lídři.