Prezident se v Německu zúčastnil oslav 30 let od pádu Berlínské zdi

Prezident se v Německu zúčastnil oslav 30 let od pádu Berlínské zdi

Německo si v sobotu připomnělo 30. výročí pádu Berlínské zdi, která oddělovala západní a východní část města. Velkolepých oslav výročí události, která předznamenala sjednocení Německa a konec studené války se za Českou republiku zúčastnil prezident Miloš Zeman a ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Oslav se zúčastnily i další hlavy evropských států – slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a za Maďarsko prezident János Áder. Hostil je spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier.

Společně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou se všichni zúčastnili hlavního vzpomínkového aktu u památníku Berlínské zdi v ulici Bernauer Strasse, která je jedním z hlavních symbolů někdejšího rozdělení Berlína v době studené války. Projev přednesli Steinmeier, Merkelová, ale také zástupci studentů.

Německý prezident v projevu ocenil odvahu Čechů a Slováků. „Bez odvahy a vůle po svobodě Poláků, Maďarů, Čechů a Slováků by mírové revoluce ve východní Evropě a německá jednota nebyly možné. Bez pochyby to byl velký historický výkon,“ prohlásil.

Všichni prezidenti pak po proslovech umístili do spáry památníku žlutou růži. Následovala je přihlížející veřejnost. Po skončení ceremoniálu prezident Zeman odletěl zpátky do Prahy, na večerní oslavě jej zastoupil ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Prezident by zákon o jednodenních volbách vetoval, je zastáncem volební povinnosti

Prezident by zákon o jednodenních volbách vetoval, je zastáncem volební povinnosti

Prezident Miloš Zeman nesouhlasí s návrhem ministerstva vnitra, aby se volby konaly jen jeden den. Tvrdí, že tato změna by snížila volební účast. Pokud by tento návrh parlament prošel, zřejmě by změnu zákona vetoval. Zeman to řekl v rozhovoru pro TV Barrandov. Zopakoval také, že je zastáncem volební povinnosti.

„Nepotěšil mě návrh zákona, že by se mělo volit jen jeden den, takže ten zákon asi budu vetovat, protože jednodenní volby automaticky snižují volební účast,“ prohlásil prezident. „Volební povinnost, která tady byla už za Masarykovy první republiky, by se mi líbila víc. Vše, co přispívá ke zvýšení volební účasti, má moje sympatie, a naopak,“ dodal.

Voliči nyní mohou tradičně hlasovat v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Ministerstvo vnitra ale připravuje normu, podle které by lidé mohli volit pouze v pátek, a to od 7.00 do 22.00. Mezi další změny by patřila korespondenční hlasování v zahraničí a také zrušení povinného doručování volebních lístků.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zatím poslal předlohu do připomínkového řízení, teprve poté zamíří do vlády a parlamentu. První změny by podle návrhu voliče čekaly už ve sněmovních volbách 2021. Plně by zákon začal fungovat až v dalším období, například při výběru prezidenta v roce 2023.

Prezident o víkendu navštíví Berlín, zúčastní se oslav 30. výročí pádu Berlínské zdi

Prezident o víkendu navštíví Berlín, zúčastní se oslav 30. výročí pádu Berlínské zdi

Prezident Miloš Zeman uskuteční ve dnech 8. – 9. listopadu 2019 oficiální návštěvu Spolkové republiky Německo u příležitosti 30. výročí pádu Berlínské zdi. Společně s kancléřkou Angelou Merkelovou se prezident zúčastní vzpomínkového aktu u památníku berlínské zdi v ulici Bernauer Strasse. Zde vyslechnou krátké projevy dětí z visegrádských zemí a symbolicky vsunou růži do zbytků berlínské zdi.

Zeman do Berlína přiletí už v pátek, kdy ho čekají schůzky s bývalým sociálnědemokratickým kancléřem Gerhardem Schröderem a s někdejším eurokomisařem zodpovědným za rozšíření Evropské unie Günterem Verheugenem. Oba Zeman považuje za své osobní přátele. Hlavní program čeká Zemana v sobotu, kdy jej spolu s hlavami států ostatních zemí Visegrádské čtyřky na zámku Bellevue přijme německý prezident Frank-Walter Steinmeier.

Prezidenti Německa, Česka, Slovenska, Polska a Maďarska se poté přesunou k památníku, jenž připomíná příspěvek zemí Visegrádu k pádu berlínské zdi, za který jim Steinmeier poděkuje. V poledne pětici politiků čeká pracovní oběd na zámku Bellevue, během něhož budou jednat o zahraničněpolitických tématech. Po jeho skončení Zeman odletí zpět do Česka, a na večerní oslavě tak už zemi bude reprezentovat ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Týdenní oslavy 30. výročí pádu Berlínské zdi začaly v německé metropoli už v pondělí. Berlín uspořádá více než 200 různých akcí, včetně trojrozměrných projekcí, hudebních vystoupení nebo debat. Vrcholem oslav bude dvouhodinová multimediální show u Braniborské brány plánovaná na 9. listopadu, na které se mezi hosty objeví i prezident Zeman.

Kvůli neschválení žaloby na Zemana svolává Milion chvilek další demonstraci na Letnou

Kvůli neschválení žaloby na Zemana svolává Milion chvilek další demonstraci na Letnou

Neschválení ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana, jeho příslib udělení abolice premiéru Babišovi a také zastavení kauzy Čapí hnízdo. To jsou podle spolku Milion chvilek pro demokracii důvody ke svolání další demonstrace na pražské Letné. Spolek na svém webu uvedl, že demonstrace je naplánována na 16. listopadu od 14.00 hodin.

„Čeho jsme byli svědky od Letné? Prezidentova pohrdání Ústavou. Premiérovy slabosti. Překvapivého zastavení kauzy Čapí hnízdo. Pochybnosti vzbuzujícího odůvodnění. Neschválení ústavní žaloby na prezidenta. A konečně prezidentova příslibu, že v případě potřeby udělí Andreji Babišovi abolici,“ uvedl spolek.

„Důvodů zaplnit největší veřejné prostranství v zemi máme dnes ještě více než v létě. Je čas opět se postavit za demokracii. Je čas ukázat mocným, že jsme tady a že jsou pod drobnohledem. Je třeba jasně formulovat, co chceme, a také se o to zasadit,“ rozvádí Milion chvilek své cíle. Na 17. listopadu pak vyzval příznivce k demonstracím na náměstích a návsích po celé zemi.

Dosavadní protesty, které Milion chvilek uspořádal proti premiérovi Babišovi a za nezávislost justice, vyvrcholily červnovou demonstrací na letenské plání, která byla největší od roku 1989. Podle organizátorů na ni dorazilo čtvrt milionu lidí, mobilní operátora  T-Mobile podle vytížení sítě odhal účast až na 283.000 lidí.

Generál Pavel: Zemanovi utírají pusu, je to nedůstojné. Má kandidatura by byla službou státu

Generál Pavel: Zemanovi utírají pusu, je to nedůstojné. Má kandidatura by byla službou státu

Bývalý náčelník generálního štábu Petr Pavel oznámil, že by za určitých okolností uvažoval o kandidatuře na prezidenta. Stalo by se tak v případě hrozby, že by Česká republika měla směřovat blíže k Číně a Rusku. V obsáhlém rozhovoru pro Deník N generál Pavel také poznamenal, že chování hradní suity k prezidentovi je nedůstojné a Zemanovy bodyguardy označil za ošetřovatelky.

„Pokud by u ostatních kandidátů na prezidenta reálně hrozilo, že by s jejich pomocí Česko mělo směřovat blíže k Rusku a Číně nebo by hrozila jeho proměna do podoby současného Maďarska, začal bych přemýšlet nad tím, co bych mohl a měl udělat,“ řekl generál Pavel v rozhovoru. Zdůraznil, že s Ruskem a Čínou nemáme společné dlouhodobé zájmy, ani hodnotový systém.  Svou kandidaturu by dle svých slov bral jako službu pro stát.

Kriticky se generál vyjádřil k lidem, kteří prezidenta Miloše Zemana v současnosti obklopují. „Lidé, kteří jsou dnes kolem prezidenta Zemana, doslova i v přeneseném slova smyslu prezidenta vodí. A přitom si dělají svůj byznys. Jako Vratislav Mynář. Martin Nejedlý je ruská spojka, která si jezdí každou chvíli pro instrukce. Jiří Ovčáček překračuje svou roli mluvčího.“

V rozhovoru generál zaútočil i na zdravotní stav prezident republiky, a nebral si servítky: „Jednou jsem byl s prezidentem v Afghánistánu. Čekali jsme společně v jedné místnosti. Najednou mluvčí Ovčáček a další z jeho týmu začali prezidentovi tykat a různě – dost nedůstojně – ho opečovávat. Před vojáky. Okamžitě jsem své lidi požádal, aby počkali na chodbě. Ať si tohle dělají v soukromí. Musejí si přece vůči prezidentovi zachovat úctu za každých okolností. A ne mu utírat pusu a říkat mu Miloši,“ vyprávěl příběh z návštěvy české mise. „Mimochodem, lituji jeho bodyguardy. Ochránce hlavy státu je náročná profese. Dnes jsou degradováni na ošetřovatelky s pistolí za pasem. To musí pro ty kluky být hrozně ponižující,“ dodal Pavel.

Prezidentův mluvčí Ovčáček na rozhovor okamžitě reagoval a za nedůstojné označil naopak vystoupení generála Pavla. „Nedůstojné je vyjadřování Petra Pavla. S tak koncentrovanou nenávistí, záští a farizejstvím se veřejnost velmi dlouho nesetkala. Místo aby ocenil, že český prezident navštívil české vojáky v Afghánistánu, celou dobu je navzdory kritikům podporuje a chová k nim hlubokou úctu, vyjadřuje se Petr Pavel jako pavlačová drbna. S takovým přístupem ho budou mocně velebit někteří novináři, ale u českých voličů neuspěje,“ uvedl.

Andrej Babiš prezidentem? „Ne ne, já jsem manažer. Pojďme se radši bavit o tom, jak je líp“

Andrej Babiš prezidentem? „Ne ne, já jsem manažer. Pojďme se radši bavit o tom, jak je líp“

Do konce řádného mandátu prezidenta Miloše Zemana sice zbývají ještě tři roky, prezident sám už ale párkrát naznačil, koho by si představoval jako svého nástupce. Hovořil o ekonomovi Vladimíru Dlouhém a také o předákovi odborových svazů Josefu Středulovi. V rozhovoru pak prezident prohlásil, že on sám by nejraději volil Andreje Babiše.

Počátkem října pak Babiš v pořadu Střepiny na TV Nova uvedl, že určitě nemá ambici stát se českým prezidentem. „Ne, ne, ne. Já jsem manažer, já jsem profesí obchodník, já jsem člověk, který organizuje, chce věci posouvat dopředu, takže prezident je spíše reprezentativní funkce,“ poznamenal k prezidentskému úřadu zdrženlivě Babiš.

Na otázku, zda se nemůže stát, že změní názor, premiér odpověděl: „Ne, já skutečně, já ještě sám nevím, co bude, přece jen už mi bylo 65 a člověk nikdy neví.“ „Takže to nemůžete vyloučit?“ trvala na svém moderátorka. „Jo, vyloučit, vyloučit samozřejmě nemůžeme nikdy nic jako, bohužel jenom jeden den zemřeme, jako to je jediná jistota, ale jinak není to, není to určitě téma,“ sdělil Babiš.

V pondělním rozhovoru pro Novinky pak premiér na přímou otázku, zda uvažuje o kandidatuře na prezidenta odpověděl jednoznačněji a vyloučil, že by se chtěl o prezidentské křeslo ucházet. „Ježiš marja, proč bych kandidoval na prezidenta. Jsem manažer. Na prezidenta už máme tolik kandidátů. Nechci to nějak dál rozvádět. Jsem premiér, dělám maximum pro to, abychom se vrátili tam, kde jsme byli za první republiky,“ řekl. Po připomenutí, že dříve kandidaturu nevyloučil, Babiš zvolil vyhýbací taktiku: „Zkusme se bavit o tom, jak už je líp,“ odpověděl.

Neznám hloupějšího člověka, než je český novinář, prohlásil Zeman u Soukupa

Neznám hloupějšího člověka, než je český novinář, prohlásil Zeman u Soukupa

Prezident Miloš Zeman se v rámci svého pravidelného rozhovoru na TV Barrandov opět vyjádřil k aktuálním tématům. Uvítal odkup mediální společnosti CME, respektive televize Nova finanční skupinou PPF Petra Kellnera. Pozastavil se u výročí 28. října a opět nešetřil ostrými slovy na adresu českých novinářů.

„Když říkám, že jsou novináři hlupáci, tak teď to dokázali dvakrát, když tvrdili, že během svého projevu budu abdikovat. Neznám hloupějšího člověka, než je český novinář,“ prohlásil prezident. Za hlupáky zástupce médií označil také kvůli tomu, že prý čekali u střešovické nemocnice, kde byl několik dní hospitalizován s očekáváním, že jim nemocnice oznámí, že tam zůstane. „Novináři jsou jako tasemnice, jen z nich vycházejí další a další články, nenastudují si zákony a příslušné materiály, ani chudáčci nevědí, co se jim líbí a nelíbí, možná podle toho, zda je platí Bakala nebo někdo jiný,“ nebral si servítky.

Jednou z hlavních zpráv uplynulého týdne byla akvizice TV Nova finanční skupinou PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Zeman jeho nákup uvítal. „Jsem rád, že k tomu dochází, jedna z nejznámějších českých televizí bude mít úspěšného českého vlastníka, nikoli bakalovského,“ řekl spokojeně. Kritická slova některých novinářů, že tím chce získat politický vliv, smetl ze stolu se slovy, že nějaký nekvalifikovaný „novinářík“ opět jen závidí.

V závěru rozhovoru Miloš Zeman znovu odsoudil tureckou ofenzivu v Sýrii, stejně jako již učinil v projevu v Poslanecké sněmovně. „Tohle je normální agrese a okupace. Najde se zase ‚Turek‘, který bude říkat, že turecké tanky nikoho nezabily a byly to dopravní nehody, že?“ řekl v narážce na nedávné vyjádření komunistického poslance Grospiče, který označil oběti okupace v roce 1968 za oběti „dopravních nehod“.

Marek Hilšer: Vyznamenáním lidí s estébáckou minulostí Zeman spolupráci legitimizoval

Marek Hilšer: Vyznamenáním lidí s estébáckou minulostí Zeman spolupráci legitimizoval

Neúspěšný prezidentský kandidát z posledních voleb a současný senátor Marek Hilšer se v rozhovoru pro Český rozhlas vyjádřil k Zemanově pojetí státního svátku 28. října. Konstatoval, že udělením vyznamenání lidem, kteří spolupracovali s StB, Miloš Zeman spolupráci se státní bezpečností v podstatě legitimizoval. Posteskl si také nad tím, že Zeman ve své řeči vlastně nesdělil národu žádné poselství.

„Jestliže vyznamenání dostávají lidé, kteří spolupracovali s StB, tak to ty lidi v podstatě rehabilituje a říká se, ano, kolaborace s StB v podstatě byla správná,“ uvedl Hilšer. Dodal ale, že každý prezident by asi sahal do trochu odlišných kategorií osobností, takže když občané zvolili hlavou státu právě Miloše Zemana, musejí pak počítat také s tím, jaké osobnosti asi tak bude vyznamenávat.

Hilšer se pozastavil i nad vyznamenáním pro exprezidenta Václava Klause, kterého považuje za kontroverzní osobnost. „Mě osobně zarazilo jméno Václava Klause. Ještě před několika lety kritizoval pan prezident tu ostudnou amnestii. Myslím si, že to, že ho vyznamenává, o něčem svědčí. Myslím si, že je to tak trochu plivnutí do tváře všem těm, kteří to působení Václava Klause v minulosti vnímali kontroverzně,“ řekl loňský uchazeč o prezidentské křeslo.

Marek Hilšer se vyjádřil také k ústavní žalobě na prezidenta, ke které se spolu s dalšími senátory připojil. Žaloba sice neprošla schválením Poslanecké sněmovny, Hilšer je ale prý rád, že senátoři ani tak nemlčeli. Smyslem žaloby podle něj bylo získat názor Ústavního soudu, zda si prezident počíná při využívání svých pravomocí správně. „Kdyby pan prezident Senát navštívil, mohli bychom spolu diskutovat. Kdyby pan prezident pozval senátory na Hrad, řadu z nich nepozval, tak bychom mohli o věcech samozřejmě diskutovat, ale tento krok jsme neviděli, pokud vím, tak pan prezident v Senátu nebyl.

Česku ke 101. výročí pogratuloval Donald Trump, papež František i britská královna

Česku ke 101. výročí pogratuloval Donald Trump, papež František i britská královna

Česká republika v pondělí oslavila 101. výročí vzniku samostatného českého státu. K významnému jubileu pogratulovala prezidentu Zemanovi, potažmo celému českému národu řada zahraničních osobností. Na Pražský hrad dorazila gratulace od amerického prezidenta Donalda Trumpa, britské královny Alžběty II., papeže Františka a mnoha dalších. Mnozí připomněli i letošní 30. výročí sametové revoluce.

„Jménem lidu Spojených států amerických blahopřeji lidu České republiky ke 101. výročí vaší samostatnosti v roce 1918. Tento rok je zároveň 30. výročím sametové revoluce, a Spojené státy americké rovněž ctí a oslavují odvážné, oddané a vizionářské občany, kteří pomohli Československu vymanit se ze sovětského vlivu a komunistického útisku a pomohli nástupu éry demokracie a ekonomické svobody,“ napsal americký prezident.

Gratulační dopis přišel také ze sousedního Slovensko od prezidentky Zuzany Čaputové. „Se vznikem Československa jsou neodlučně spojené hodnoty svobody, demokracie a pokroku. Jsem hrdá na to, že naše země se i navzdory náročným historickým zkouškám k tomuto hodnotovému odkazu hlásí i dnes, a pokládám za velmi důležité, abychom o jeho významu pravidelně mluvili,” napsala. Dodala, že Zemana ráda přivítá v Bratislavě při společné připomínce výročí listopadové revoluce z roku 1989 (prezident se na Slovensko chystá 16. listopadu – pozn.).

„Je mi potěšením u příležitosti oslav národního svátku České republiky popřát mír a úspěch Vám i Vašim krajanům. Obracím se k Bohu, aby Vás doprovázel na cestě ke společnému dobru a bratrství, aby každý příslušník Vašeho národa poznal očekávané štěstí. Z celého srdce se dovolávám hojnosti Božího požehnání pro Vás i český lid,“ stojí v listu z Vatikánu.

Gratulace poslal také francouzský prezident Emanuelle Macron, španělský král Felipe VI., nizozemský král Willem-Alexander,belgický král Phillipe, německý prezident Frank-Walter Steinmeier či maďarský prezident János Áder nebo polský prezident Andrzej Duda.

Prezident vyznamenal Jágra, Klause a dalších 40 osobností, kněz Piťha vyznamenání odmítl

Prezident vyznamenal Jágra, Klause a dalších 40 osobností, kněz Piťha vyznamenání odmítl

Prezident Miloš Zeman v pondělí u příležitosti 101. výročí založení samostatného československého státu udělil státní vyznamenání 42 osobnostem. Ocenění během slavnostního večera ve Vladislavském sále Pražského hradu převzali například hokejista Jaromír Jágr, exprezident Václav Klaus či hrdina bitvy o Británii Emil Boček.

Nejvyšším státním vyznamenáním – Řádem bílého lva prezident ocenil podnikatele Jana Antonína Baťu, někdejšího vídeňského starostu s československými kořeny Helmuta Zilka nebo svého předchůdce Václava Klause. Řád bílého lva propůjčil také válečným veteránům Emilu Bočkovi, Josefu Ocelkovi a Jaroslavu Selnerovi. Stejné vyznamenání obdržel i bývalý slovenský prezident Rudolf Schuster a československý generál justiční služby Bohuslav Ečer.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka byl letos udělen pouze jednomu člověku a to evangelickému kazateli Janu Jelínkovi, který v ukrajinském Kupičově ukrýval na své faře nacisty pronásledované Židy a později také Ukrajince a Poláky, které pronásledovala ruská armáda.

Mezi šesti lidmi oceněnými medailí Za hrdinství byl například vojenský kynolog štábní praporčík Tomáš Procházka, který přišel o život na misi v Afghánistánu. Spolu s ním byl oceněn také jeho pes Doky.

Státní vyznamenání z rukou prezidenta Zemana i letos odmítlo přijmout několik osobností. Jednou z nich byl katolický kněz Petr Piťha, který se do povědomí veřejnosti dostal především díky své ostré kritice tzv. Istanbulské úmluvy. „„Je na každém, aby celou věc vnitřně zvážil a rozhodl se. Rozhodnutí učiněné v tichosti respektujeme,“ okomentoval Piťhův bojkot prezidentův mluvčí Ovčáček.

Letošní počet vyznamenaných je nejvyšší za Zemanovo působení ve funkci prezidenta. Vloni hlava státu ocenila o jednu osobnost méně. Rekord drží první český prezident Václav Havel, jenž v roce 1998 vyznamenal 89 lidí. Václav Klaus během svého desetiletého mandátu obvykle uděloval kolem 20 vyznamenání.